Mladiství Češi v roce 2018 vypili o zhruba sedm procent méně alkoholu než o čtyři roky dříve. Takový je závěr studie Světové zdravotnické organizace ohledně zdraví a životního stylu mladistvých, která zkoumala návyky dospívajících v padesáti zemích Evropy a Severní Ameriky. V tuzemsku tak už mladí pijí v průměru „jen“ stejně jako jejich vrstevníci v zahraničí.
Unie výrobců a dovozců lihovin tvrdí, že za to může hlavně popularita zdravějšího životního stylu a prevence. Nejčastěji totiž mladí pijí kvůli kamarádům nebo proto, aby si připadali starší. Jenže v současnosti už také přemýšlí nad tím, jaké jsou následky jeho dlouhodobého užívání.
O svém zdraví pak častěji uvažují i ti, kteří alkohol pijí běžně. Až osmdesát procent dotázaných ho označilo za škodlivý a nejvíce abstinentů je mezi mladými dospělými (18–26 let), nejméně naopak hned v následující kategorii, 27–35 let. Méně si rizika podle unie uvědomují ti, kteří alkohol pijí nejčastěji.
Celková spotřeba roste
Průměrná spotřeba alkoholu na osobu však neklesá. V roce 2018 se podle dat Českého statistického úřadu zvedla ze 170 na 172 litrů ročně. Nejvíce se v tuzemsku vypije piva, jídelníček průměrného Čecha jej obsahuje 145,1 litru. Ročně pak každý Čech průměrně vypije také 7 litrů lihovin.
Stát tak plánuje spotřebu alkoholu omezit. Pomoci by v tom měly i plánované regulace reklamy, kvůli kterým by se „alkoholové“ spoty musely přesunout mezi 22. a 6. hodinu a nesměly by obsahovat lidi, zvířata ani animované věci.
„Reklama na alkoholické nápoje přispívá ke zvýšené míře spotřeby alkoholu v celkové populaci, cílem regulace je především ochrana zvláště zranitelných skupin,“ stojí v důvodové zprávě návrhu, o kterém MF DNES informovala v únoru.
Reklama ovlivňuje jen značku, tvrdí unie
S tím však nesouhlasí právě Unie výrobců a dovozců lihovin. Podle průzkumu agentury IPSOS, na který se odkazuje, jsou totiž pro lidi mnohem častějším důvodem popíjení rodina a přátelé.
„Média a reklama jsou až na dvou posledních místech ze všech zkoumaných faktorů,“ uvádí Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin. „A (navíc) s nejnižší váhou, konkrétně s 30 %, resp. 31 procent,“ dodává. Až osmdesát procent respondentů tohoto výzkumu označilo za důvod svého pití rodinu a přátele.
„Jasně se ukazuje, že reklama na alkoholické nápoje nemá žádný vliv na celkovou úroveň spotřeby alkoholu,“ říká Darebník. „Výzkum potvrdil, že reklama na alkoholické nápoje ovlivňuje pouze výběr značky, ale ne množství zkonzumovaného alkoholu,“ uzavřel. Mnohem důležitější je podle něj prevence, které podle něj může Česko děkovat za pozitivní výsledky u mladistvých.
