Z obce Jaroměřice nahoru na Kalvárii vede křížová cesta, po níž se výletníci dostanou k baroknímu poutnímu kostelu, který dal postavit pan Šubíř z Jaroměřic podle návrhu stavitele Santiniho v letech 1712-13.
Jižně od Jaroměřic se vypíná strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V roce 1664 zde byl postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti.
Kolem roku 1680 na témže místě vybudoval František Julius Šubíř kostel jako poděkování za odvrácení morové nákazy. Zakladatelem dnešní Kalvárie byl Šubířův syn František Michal, který z vděčnosti za záchranu života své mladé ženy Johanky při těžkém porodu chtěl rozšířit stávající kostel.
Na doporučení františkánského poutníka Jeronýma Veitha z Moravské Třebové vybudovali na místě původního svatostánku barokní kostel Povýšení svatého Kříže, který byl 14. září 1713 vysvěcen. Začátek křížové cesty je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých.
Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce kolem sedmi zastavení až ke kostelu Povýšení svatého Kříže.
Kostel Povýšení svatého Kříže
Zvláštností této křížové cesty je, že má pouze 11 zastavení, proto musela být patřičně upravena pobožnost. Mimo ohrazený poutní areál vybudoval ještě zakladatel druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže - faru a Loretánskou kapli.
V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky svatého Feliciana - mučedníka z doby prvních křesťanů.
Hned od počátku chodil k chrámu na kopci neobyčejně vysoký počet poutníků, první procesí jej navštívilo již v den vysvěcení chrámu. Největší počet přicházel koncem 19. století, kdy ročně na místo dorazilo kolem padesáti procesí a Kalvárii navštívilo na 46 000 poutníků.
