Hostie pro krávu
Když ministrant v sobotínském kostele ohlásil faráři, že jistá žebračka při svatém přijímání vyplivla podanou hostii, bylo na světě první nařčení z čarodějnictví na Jesenicku. Marina Schuchová se hájila tím, že hostii měla přinést své známé Dorotě pro krávu, aby opět začala dojit.
Roku 1678 byl do Velkých Losin povolán Boblig. Zkušenosti přísedícího ze slezských procesů v niském knížectví zde využil jako vrchní inkvizitor. Po psychickém nátlaku na Schuchovou z ní vymámil jména dalších „podezřelých“. Pak už podlehla i hraběnka de Galle, která na panství zastupovala nezletilé synovce z rodu Žerotínů. A po delším váhání svolila k použití útrpného práva.
Per inquisitiorem – skrze výslech – tak nabylo zcela jiného významu. Výslechem bylo míněno kruté mučení, při němž se obžalovaní přiznávali třeba k čarodějnickým sletům na Petrových kamenech.
Před soudem odříkávali i tzv. čarodějnické modlitby, jejichž autorství je ale připisováno Bobligovi. Hemží se vulgarismy a detailními popisy neobvyklých sexuálních praktik. Těmi Boblig nešetřil ani ve svých obžalobách. Zjevně se jednalo o sadistu posedlého sexem, mocí a penězi – jemuž se dostalo snadného způsobu, jak své touhy ukájet.
Velké Losiny byly Bobligovi brzy malé. Zadíval se k Šumperku; mučením získal ze zatčených losinských „důkazy“ rovnou proti nejbohatší šumperské rodině barvíře Sattlera. A nezalekl se ani šumperského děkana, který se „odvážil“ protestovat proti jeho způsobu vedení procesů. Kryštof Lautner byl po několikaletých peripetiích upálen roku 1689 v Mohelnici.
Po Šumperku se Boblig chystal na ještě bohatší Olomouc. Tamní měšťané však bryskně poslali protest proti inkvizitorovým nařčením přímo k císaři. Ten vyslyšel i nesmělé prosby losinských a šumperských pánů, jimž Bobligovy letité procesy decimovaly panství, a roku 1696 činnost inkvizice na severní Moravě ukončil.
Boblig pak ještě necelé dva roky užíval bohatství, jež získal tučnými dietami a konfiskací majetku odsouzených. Čarodějnické procesy mu rozhodně vydělaly víc než předchozí právnická praxe či vykřičená hospoda v Olomouci, kterou podle některých historických pramenů vlastnil. Jmenovala se příznačně – U Divokého muže.
Kladivo na čarodějnice
Bobligovu činnost popsal Václav Kaplický. Procesy skončily roku 1696, roku 1969 pak Kaplického knihu přímo v prostorách, kde výslechy a mučení také probíhaly – na losinském zámku – zfilmoval Otakar Vávra. Název odkazoval na „antičarodějnickou“ příručku (Maleus Maleficarum), vydanou dvěma německými dominikány roku 1486.
Mimochodem, právě značný počet německého obyvatelstva na severu Moravy může být vysvětlením téměř dvacetiletého, v českém kontextu ojedinělého Bobligova řádění. Na rozdíl od Čechů se Němci v boji proti čarodějnicím značně angažovali. Sto obětí Bobliga se oproti 100 000 odsouzených v německých zemích jeví jako zanedbatelné množství; přesto se jednalo o největší a nejproslulejší „hon na čarodějnice“ u nás.
Upálené připomíná i Čarodějnická cyklostezka. Na žebračku Schuchovou narazíte ve Vernířovicích, na děkana Lautnera v Mohelnici, poslední tři odsouzení mají památníček v Domašově.
Čarodějnická cyklostezkaDělí se na dvě části, Šumperskou a Jesenickou. Měří téměř 140 km, na trase se nachází 20 zastavení v podobě pomníčků a pamětních desek, připomínajících oběti inkvizičních procesů. Absolvovat celou trasu naráz je náročné, protože se vine horskými cestami Hrubého Jeseníku. Šumperská část trasy, která je věnovaná nejznámější oběti čarodějnických procesů – děkanu Lautnerovi, začíná v Mohelnici a měří 91 km. (Z Mohelnice přes Mírov, Slavoňov, Bohuslavice, Leštinu, Sudkov, Dolní Studénky, Rapotín, Velké Losiny, Sobotín, Vernířovice, Loučnou nad Desnou na Červenohorské sedlo.) Tady potom navazuje Jesenická část, která vede v délce 47 km až do Zlatých Hor, odkud pocházel Boblig. (Přes Bělou, Jeseník, Českou Ves, Mikulovice do Zlatých Hor.) V Údolí Bělá pod Pradědem si můžete odpočinout při návštěvě Relax centra (otevřeno denně 10.00–22.00, např. hodina bazénu za 40 Kč, info na tel. 584 452 521, www.relaxdomasov.com). Historické centrum města Zlaté Hory je městskou památkovou zónou. Nachází se tu starý hřbitov, kostel sv. Kříže nebo okolní zříceniny Edelštejn a Koberštejn. Cyklostezku značí symbol čarodějnice na kostitřasu. |
Zámek Velké LosinySoudní síň a sál v losinském zámku nastíní dobu inkvizičních procesů. Připomíná je i popravčí dub stojící v poli před zámkem. V srpnu otevřeno kromě pondělí 8.00–12.00 a 12.30–17.00, v září pak od 9.00 a do 16.00. Plné vstupné 70 Kč. Tel. 583 248 380, www.losiny-zamek.cz |
