Křemešník na Vysočině: království motýlů

Rozhlednu, horský hotel, prales, poutní kostel, skaliska – to vše naleznete na Křemešníku, jednom z nejvýznamnějších kopců Vysočiny. Právě nyní v období nadcházejícího podzimu, kdy křemešnické bučiny zezlátnou a daleké obzory se pročistí, nastává pravá doba pro víkendový výšlap na překrásný, 765 m vysoký vrchol.

Unikátní příroda Křemešníku

Křemešník představuje po Jihlavských a Žďárských vrších třetí nejvyšší místo Českomoravské vrchoviny.

Jeho plochý a rozložitý masív vystupuje z překrásné a poněkud opuštěné krajiny nedaleko Pelhřimova. Na jeho stavbě se podílejí přeměněné horniny migmatity, s nimiž se můžete setkat na několika vrcholových skaliskách a suťových polích. V puklinách se vyskytují drobné žíly drahých kovů. Ve středověku se v masívu Křemešníku těžilo stříbro.

Zajímavá je i živá přírodní složka vázaná na původní přirozený jedlo-bukový les s pestrým a druhově bohatým bylinným patrem (chráněn v kategorii přírodní rezervace). Odborníci v něm napočítali na 300 druhů motýlů! Vedle nich tady žije také datel černý, sýc rousný, výr velký a plšík lískový.

Poutní kostel na vrcholu Křemešníku

Pověstmi opředený vrchol

Křemešník však není jenom přírodně cenná lokalita, ale také významné kulturně-historické a poutní místo. Stojí tu barokní kostel, k němuž se již několik staletí vydávají poutníci z širokého okolí.

Vznik lokality je tak jako na jiných obdobných místech opředen dávnými legendami. V případě Křemešníku si můžete vybírat hned ze tří různých variant.

Podle první zde postavil roku 1555 kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici pelhřimovský občan Matouš Chejstovský, který nešťastnou náhodou spadl do opuštěné štoly na stříbro a jakoby zázrakem se zachránil. Druhá verze je skoro o sto let mladší a hovoří o zázračném zachránění pelhřimovského měšťana z rukou Švédů. No a do třetice pověst vypráví o vojákovi, který se uzdravil vodou ze zázračné studánky. Na této verzi by skutečně něco mohlo být, jelikož voda je podle názoru dnešních odborníků mírně radioaktivní.

JAK SE TAM DOSTAT
Přístup do kraje pod Křemešníkem je autem velice jednoduchý, neboť se rozkládá necelých 20 km od dálnice Praha – Brno. Odbočit  z dálnice je třeba v Humpolci. Vlakem je však doprava mnohem komplikovanější, protože tudy vede pouze lokálka č. 224 Horní Cerekev – Tábor. Vlaky jezdí o víkendech poskrovnu (6 – 7 spojů z každého směru), navíc se jedná o krátké soupravy bez rozšířených prostor pro kola ve vagónech.

NÁVRH CYKLISTICKÉHO OKRUHU
Pelhřimov – Putimov – vrchol Křemešník (765 m) – Nový Rychnov – Hojkov – vrchol Čeřínek (761 m) – Dolní Cerekev – Nový Rychnov – Vyskytná – Branišov – Proseč pod Křemešníkem – Pelhřimov. Délka 55 km, vlakem z Dolní Cerekve lze zkrátit o polovinu

MAPY
S mapami je trochu problém, jelikož právě v oblasti Křemešníku většina z nich končí. Musíte proto mít dvě nebo i tři:
*SHOCart 1:75 000, č. 140 Jihlavsko (cykloturistická)
*SHOCart 1:75 000, č. 162 Pelhřimovsko (cykloturistická)
*KČT 1:50 000 č. 77, Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih
*KČT 1:50 000 č. 44, Pelhřimovsko sever

Rozhledna Pípalka

Dnešní hlavní atrakcí většiny výletníků zdolávajících Křemešník je však nikoli poutní kostel, ale 52 m vysoká ocelová věž lidově zvaná Pípalka, která na vrcholu stojí od roku 1993. Multifunkční věž, na jejímž vzniku se investičně podílel i Klub českých turistů, slouží potřebám armádním, telekomunikačním i turistickým. Výhled ze 44 m vysoké plošiny stojí opravdu za to a za jasného počasí bývá údajně vidět Šumava i hřebeny Krkonoš.

Dalším hojně navštěvované lákadlo na Křemešníku představuje horský hotel, který byl dlouhá léta uzavřen a procházel rekonstrukcí. Nynější podoba interiérů je na úrovni, ceny však nejsou zrovna nejlidovější.

Muzeum rekordů v Pelhřimově

Přirozeným východiskem k cyklistickému nebo i pěší zdolání Křemešníku je bývalé nejmenší okresní město na Vysočině Pelhřimov. Jeho historické centrum je plné pozoruhodných architektonických skvostů, náměstí s renesančními domy a podloubím připomíná nedalekou Telč.

Za návštěvu určitě stojí u nás ojedinělé Muzeum rekordů a kuriozit, které sídlí ve věži bývalé Jihlavské brány. Najdete v něm miniatury i obří věci, hlavolamy, kaskadéry a všechno možné i nemožné. Vstup zdarma mají obři nad 205 cm výšky, dospělí trpaslíci pod 135 cm a tlouštíci s obvodem pasu nad 145 cm.

Cyklovýšlap na Křemešník

Zdolání Křemešníku není technicky nikterak náročné. Až na vrchol k hotelu vede asfaltová silnice, která jen těsně před cílem poněkud strměji stoupá.

Náročný je výšlap především co do vytrvalosti, neboť zdlouhavé, byť mírné stoupání nebere konce. Platí to zejména pro nejpoužívanější značenou cyklotrasu v délce zhruba 10 km, vycházející z Pelhřimova přes Putimov. Podobně jsou na tom však veškeré přístupové cesty na Křemešník.

UBYTOVÁNÍ

Ubytovacích možností v kraji pod Křemešníkem je celá řada. Pokud byste chtěli zakotvit v překrásném Pelhřimově, pak se nabízí hotel Slávie na náměstí s nádherným výhledem na historické centrum (tel.: [phone]. Pro ubytované hosty je bezplatně k dispozici na noc uzavírané parkoviště.

Dáváte-li naopak přednost přírodě, pak se nabízí chatová osada u rybníka Kladiny, vzdáleném 10 km severovýchodně od Pelhřimova (tel.: [phone]).

Lákavé může být také ubytování na vrcholu Křemešníku ve stejnojmenném, nově zrekonstruovaném hotelu (tel.: [phone], www.hotelkremesnik.cz).

Pod vrcholem Křemešníku

Poutní kostel na vrcholu Křemešníku

Vrchol Křemešníku a jeho okolí z rozhledny Pípalka

Náměstí v Pelhřimově

Historická část Pelhřimova s městskou bránou v pozadí