Tam, kde kdysi stálo město, jehož počátky sahají až do 13. století, je dnes pouze vytěžený povrchový důl.
"Jsem rodák z Mostu. Na tomto dole jsem pracoval a nakonec po letech emigroval do Kanady kvůli životnímu prostředí. Asi bych se měl stydět, že jsem se podílel na devastaci Čech," napsal muž jménem Milan na internetových stránkách starymost.web2001.cz, které se věnují právě likvidaci starého Mostu.
Uhlí strašilo od pradávna
O tom, že severní Čechy jsou plné vydatných ložisek "hnědého zlata", se vědělo přinejmenším od počátku 15. století. První zmínka o uhlí je zapsána v Městské knize duchcovské z roku 1403. O zásobách uhlí u Mostu se pak upozorňuje v dalších dokumentech z roku 1591. Těžit se začalo jen o pár let později.
První konflikt mezi těžbou a obyvatelstvem nastal na konci 19. století, kdy se do poddolovaného území postupně propadlo třicet devět domů, dalších šestašedesát bylo poškozeno a bezmála 2,5 tisíce lidí zůstalo bez obydlí.
Mnohem větší katastrofa ovšem přišla do Mostu o více než šedesát let později. Záměr zlikvidovat starou část města přijalo předsednictvo ÚV KSČ v říjnu 1962. Tím byl vlastně osud desetitisíců lidí zpečetěn.
Most, I.náměstí v roce 1906
Zdroj: Oblastní muzeum v Mostě
Historické domy nahradily panelové klece
První rodiny se začaly stěhovat o tři roky později. Zcela byl starý Most vysídlen v roce 1977. Tisíce rodin se přestěhovalo převážně do panelákových domů do nového Mostu, jehož jednou z hlavních dominant je výšková budova uhelné společnosti...
"Ačkoli jsem starý Most až tolik nezažil a při jeho likvidaci jsem byl malý, přesto mě jeho zrušení mrzí a mám vztek na bývalé vlády, kterým bylo přednější uhlí, než krásné město. Kdyby přežilo, mohli bychom s hrdostí říkat, v jakém to žijeme krásném a starobylém městě, a ne v klecích z panelu, které se postupně rozpadají," napsal na již zmiňované internetové adrese mladý muž, který se podepsal jako Michal.
Záchrana jediného kostela
Kvůli hnědému uhlí byly srovnány se zemí desítky historických památek, z nichž některé mají jen těžko vyčíslitelnou hodnotu. Například více než dvacet zachovalých měšťanských domů z 13. až 15. století neměla s výjimkou Prahy nikde jinde v republice obdobu.
|
Likvidace Mostu: |
Zmizet muselo například i staré divadlo, architektonicky významná budova z počátku 20. století. Divadlo navrhnul vídeňský architekt Alexandr Graf a mostecká radnice postavila svůj kulturní stánek v letech 1910 až 1911, i když se kvůli tomu zadlužila.
Zlikvidován byl i pivovar, který byl založen v roce 1470. Poslední pivo se v něm uvařilo v roce 1972, tedy více než 500 let po vzniku pivovaru. Demolice této "poctivě" postavené budovy nebyla nikterak jednoduchá, vždyť bylo potřeba na 2,5 tuny střeliva.
Zmizel i historický hřbitov, který byl vysvěcen roku 1854. Demolici potkal rovněž areál oceláren z počátku 20. století. Objekt by byl dnes nejspíš významnou technickou památkou.
Jedinou historickou stavbou, kterou komunistický režim s velkou slávou zachránil, byl Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho počátky sahají do 13. století. Vláda o jeho zachování rozhodla v listopadu 1964. Když se probíraly možnosti, jak chrám zachránit, uvažovalo se také o tom, že by se ponechal na svém místě, na jakési věži, přičemž okolo něj by se dál těžilo. Tato varianta byla ovšem zamítnuta také proto, že by pod kostelem ještě zůstalo hodně uhlí...
Nakonec padlo rozhodnutí, že se kostel "převeze" o téměř 850 metrů dál. Celá událost byla hodně medializovaná, aby režim dokázal, jak se dokáže postarat o kulturní dědictví. O tom, že kvůli uhlí padly bez jakékoli náhrady jiné památky, se samozřejmě pomlčelo.
Přesně 30. září 1975 se dal kostel vysoký 60 metrů a těžký 12 tisíc tun do pohybu. Průměrnou rychlostí 2,8 centimetrů za minutu se posunoval po zvláštních kolejích až do vzdálenosti 841,1 metrů. Celý přesun trval 500 hodin a jednu minutu, skončil 27. října 1975.
Snímek: ČTK
*Klikněte na foto pro zvětšení
Vyplatila se likvidace města?
Správný účetní by nejspíš řekl, že likvidace starého Mostu a vytěžení takřka 90 milionů tun kvalitního hnědého uhlí (bezmála 90 procent všech zásob) se z ekonomického hlediska vyplatila.
Když si na jednu stranu papíru napíšeme náklady na zbourání města a postavení nového, na rekultivaci povrchového dolu a na druhou stranu si dáme výnosy z prodeje uhlí, jsme jednoznačně v kladných číslech. Jaroslav Červenka na své internetové stránce o likvidaci starého Mostu vypočítal, že celá akce přinesla zisk blížící se třem miliardám Korun československých.
"Současně je však nutné poznamenat, že do tohoto propočtu nelze objektivně zahrnout náklady na nutnou humanizaci současných sídlišť, na ocenění ztráty historických tradic i změnu hodnoty krajiny před a po těžbě," připomíná Červenka.
Most, pohled na přesunutý Děkanský kostel a nový hřbitov
Zdroj: iDNES / Tomáš Branda
Podobně se vyjádřil i architekt Martin Říha, který se problematice Severočeské uhelné pánve věnuje řadu let: "Je více než sporné, zda bylo správné zlikvidovat kdysi bohaté královské město s více než 650letou historií, s unikátním urbanistickým uspořádáním památkově hodnotného historického jádra se třemi náměstími..., pro cca 30 let těžby uhlí, prohnaného komíny," domnívá se Říha.
|
PŘEČTĚTE SI: LEŽ MÁ KRÁTKÉ NOHY |
"Pravda, uhlí tu bylo kvalitní, velmi mělce uložené, takže těžba, odhlédneme-li od zničených kulturních hodnot, byla 'ekonomicky efektivní' co do poměru skrývky a vlastní uhelné sloje. Jenže ta škoda kulturní, sociálně-ekonomická, vyplývající z ostatních zrušených ekonomických aktivit, likvidace občanské komunity města, zlikvidovaných dočasným fenomenem těžby uhlí v Mostě i na přírodě a krajině je trvalá, nevyčíslitelná a také nenapravitelná," uzavírá Říha.
STROJ ČASU
|
STROJ ČASU PO ČESKU |
|
Redakce iDNES děkuje za poskytnutí cenných fotografií paní Evě Hladké a Oblastnímu muzeu v Mostě. |
Bitva s husity u Mostu, rok 1421. |
Most, pohled od východu, rok 1930 |
Most, celkový pohled z Hněvína, 1961 |
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je zabezpečený pro náročný přesun. Na snímku je hydraulický podvozek, na kterém byl kostel 60 metrů dlouhý, 31,5 metru vysoký a 29,7 metru široký o váze 12.000 tun přestěhován na nové stanoviště vzdálené 841 metrů. (30.9.1975) |
Most, I.náměstí kolem roku 1965 |
Most, I.náměstí v roce 1906 |
Současný pohled na Most (6.ledna 2006) |
Most, II.náměstí v roce 1912 |
Most, II.náměstí v roce 1920 |
Most, III.náměstí kolem roku 1930 |
Demolice Mostu v roce 1975 |
Demolice Mostu v roce 1978 |
Demolice starého Mostu v roce 1977 |
Most, panoráma z Hněvína, 19.století |
Přípravy na transfer Děkanského kostela v Mostě |
|
Starý Most, pohled na přesunutý Děkanský kostel (vpravo), nový hřbitov (vedle kostela vlevo) a konec lomu Most (vpředu vlevo). 6.ledna 2006 |
Transfer Děkanského kostela v Mostě v roce 1975 |
Lom Most |
V knize Zmizelý Most najdou čtenáři dvě stovky fotografií z míst, která již dávno neexistují. Na snímku Jahnova ulice s mlýnským náhonem. |
V knize Zmizelý Most najdou čtenáři dvě stovky fotografií z míst, která již dávno neexistují. Na snímku je někdejší II. náměstí, které sloužilo trhům, s kostelem, který se díky známému přesunu po kolejnicích jako jediný dochoval. |
LABUTÍ JEZERO. Na uměle vytvořeném jezírku u mosteckého přesunutého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie se usadilo hejno asi třiceti labutí. Podle odborníků jen dlouhodobější průzkum by mohl odhalit, proč se tu labutím tolik líbí, že zde vyvádějí i mladé. Zatím však zpestřují procházky Mostečanům, kteří je chodí krmit. 18.10.2000 |
Děkanský kostel v Mostě - z knihy Zmizelý Most, počátek 20.století. |
