Jedu tak, jako by to mělo být naposled

  21:31aktualizováno  21:31
Byl jsem přesvědčen, že nepatřím přímo ke skupině, kterou nazýváte "lavinovými jezdci". Ovšem, při bližším zamyšlení musím uznat, že nejen že jezdím v lavinových polích, ale párkrát jsem jel i v lavině, naštěstí malých rozměrů.

Jezdím na prkně už 12 let, první prkno jsem si dělal sám, a jediná věc, která mě pořád baví, je nepopsaný svah, čistota a svoboda.

Miluju pocit brázdění prašanem v dlouhých táhlých obloucích, které jsou tak rychlé, že jediná chyba znamená pád do neznáma. Jezdím hlavně v Rakousku ve skalních žlebech a z vrcholků kopců, které si předem vytipuji.

Ovšem v žádném případě to neznamená, že riskuju. Předem si zjistím lavinovou situaci, koukám, kam svítí sluníčko a kde je naopak stín a zima, zkouším kvalitu sněhu. Jezdím s helmou, protože se mi už párkrát stalo, že mi osud udělil výjimku při pádu hlavou těsně vedle skály. Nikdy nejedu sám, a když už, moje přítelkyně je na blízku a kontroluje mě. A to hlavní, miluju přírodu, hory, sníh.

Často jsem svědkem ničení školek, remízků, atd. a je mi z toho hnusně. Vím, jakou práci dá přírodě obyčejný mech v 1000 metrech, natož malý stromek, a z duše nenávidím ridery, kterým to je fuk. Tito lidé totiž nejezdí pro svoji potřebu endorfinu v krvi a pocit volnosti - jezdí proto, že je to zrovna teď módní, frajeřina, cool -  a neumějí to.

Ježdění v nebezpečných terénech a lesech není pro každého, vyžaduje perfektní zvládnutí techniky jízdy, dokonalé souznění s terénem a cit v srdci, který je to nejdůležitější, uvědomění si, že Já jsem nic v porovnání s přírodou, moje existence je malicherná při srovnání s během života.

Ano, jezdím v lese, po skalách, pláních, sjezdovkách, silnicích, cestách, prostě všude. Mám to rád a respektuju okolí. Nedivím se, že ochranáři zbrojí, musejí pracovat s masou, kde je těžké oddělit zrno od plev. Nerad porušuju pravidla, ale stejně nerad se i podřizuju.

Jezdím pro volnost a pocit vzrušení. Jezdím pro pocit být někde sám s lidmi, které miluju a v terénu, který se mi líbí. Vědomě nikomu nezpůsobuju škodu a to hlavní - jezdím s tím, že se můžu zabít; akceptuju to a jedu tak, jako by to mělo být naposledy v mém životě - v té chvíli je moje duše souzněna s přírodou.

Autor reaguje na článek "Lyžaři jezdí v Krkonoších extrémní tajný závod"

 

Autoři:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Ilustrační foto

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Místní lidé nepodvádějí. Nemají to v genech, píše Čech z Finska

Finsku se přezdívá země tisíců jezer.

Jako dvacetiletý neználek, který nechtěl strávit dalších pět let svého života studiem v nejbližším univerzitním městě,...

Mnozí nás mají za šílence. Trek drsnou divočinou Yukonu nás ale dostal

V této části parku nejsou značené stezky. Cestovatel se v terénu musí...

Žádné značené stezky, jen kompas a topografické mapy. A taky drsné počasí i všudypřítomní medvědi. Kdo miluje trekking...

Z Brušperku vyrazili na starých čezetách do Austrálie. Trvalo jim to rok

V kráteru sopky Batur v Indonésii.

Během 430 dnů projeli Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová na starých čezetách Evropu, Asii a Austrálii....

Najdete na iDNES.cz