Štve mě, že se nestaráme o krásné stavby
Za posledních deset let viděl zhruba 15 tisíc kostelů a kaplí. Na jeho stránkách www.kostely.tnet.cz lze najít téměř všechny zchátralé církevní objekty v Česku. Předloni o nich vydal encyklopedii "Ohrožené památky: Kostely, kaple a kapličky v České republice."
PROHLÉDNĚTE SI
|
Vystudovaný geograf Michal Valenčík ale není ani profesionální památkář, ani věřící. Jen mu vadí, že historicky hodnotné objekty jsou ještě 20 let po pádu komunismu často v ubohém stavu. "Zchátralé hrady, zámky, kláštery či rozhledny byly zmapované, ale kostely a kaplemi se nikdo nezabýval. Tak jsem začal," vysvětluje muž, který v občanském povolání pracuje jako ředitel odboru České spořitelny.
Jak kaple a kostely hledáte?Sehnal jsem si staré vojenské mapy z první republiky a podle nich jsem je pak dohledával. Leckdy tomu bylo tak, že objekt byl jen v mapě a v reálu už ne.
Zjistil jsem, že během let 1948 - 1989 se v Česku zbořilo 211 kostelů a přes 2 500 kaplí. A dalších asi 1500 sakrálních objektů zůstává dodnes silně poškozeno, z toho u zhruba 480 je přímo ohrožena jejich další existence. Zajímavé přitom je, že z těchto 480 objektů v katastrofálním stavu je "jen" 75 kostelů a velkých kaplí. Zbytek tvoří malé kaple a kapličky, jejichž oprava je v silách obcí, na jejichž území se nacházejí. Je to jen o vůli tamních zastupitelstev.
Kde je nejvíce zničených sakrálních objektů?Dá se říci, že 95 procent poničených kostelů a kaplí se nachází v pohraničí, kde se po válce vyměnilo obyvatelstvo. Ale i zde jsou rozdíly. Z těch zmíněných 75 nejohroženějších velkých sakrálních staveb je více než třetina, t.j. 27 objektů, v Ústeckém kraji, docela dost jich je také v Plzeňském a Karlovarském kraji. V ostatních krajích je to lepší. Všech 75 fotek si prohlédněte ZDE.
Boletice-Starý Špičák. Velká kaple (kostelík) sv. Michala
Ne tak docela. Je fakt, že kolem hranic byly vesnice zcela zbořeny i se svými památkami. Ale železná opona vedla i kolem jižních Čech a jižní Moravy, a tam je přitom situace o dost lepší. Příčinu bych viděl spíše v tom, že velká část těchto krajů byla po válce dosídlena a leckde si tamní obyvatelé hledají vztah ke svému domovu ještě dnes.
Ničili komunisté kostely plánovaně?Určitě ano, sakrální stavby pro ně představovaly symbol "náboženského tmářství", jež se rozhodli vykořenit. Hledaly se jen záminky - nejprve se lidem bránilo v opravách a když se stavby dostaly do havarijního stavu, tak se zbořily s odvoláním na bezpečnost obyvatel.
A pak probíhaly různé akce. V letech 1952 - 1953 se likvidovaly všechny stavby v hraničním pásmu. Mezi lety 1956 až 1960 zase probíhal tzv. úklid pohraničí, kdy armáda bourala desetitisíce neobydlených domů a spolu s nimi i zámky, kostely či kaple. Plánované likvidace památek proběhly také ve vojenských prostorech. Třeba jen ve městě Doupov se zničily tři mimořádně cenné kostely.
Povedlo se vám nějaký objekt zachránit?Vždycky se snažím zkontaktovat majitele, tedy buď církev, obec, kraj nebo soukromníka. Pošlu jim fotky zchátralých staveb a radu, odkud je možné na jejich opravy čerpat dotace. Někteří hledají výmluvy nebo nereagují vůbec, jiní ale kapli či kostel opraví. V případě církve, jež vlastní většinu objektů, je problém, že peněz má málo a pokud je má, dává je do "živých" kostelů, které stále slouží náboženským účelům.
Úštěk - Bílý Kostelec
 |
Hodně líto je mi například raně barokní kaple, kterou postavil Wolfgang Dientzenhofer v obci Jílové u Hodkovic nad Mohelkou. Je ale součástí soukromého areálu a majitel s ní odmítá cokoli dělat. Když jsem tam přišel, byl jsem rád, že na mě nepustil psa.
Co se změnilo po roce 1989?Za posledních 20 let se daly do pořádku tisíce sakrálních staveb. Ale pořád to nestačí, ty škody byly obrovské. Nejvíce přitom záleží na přístupu lidí v jednotlivých obcích. Je zvláštní, že někomu stále nedochází, že v členské zemi EU není normální mít v 21.století na návsi či za humny ruinu kostela nebo kaple.
