1 Orient
Nitro lednického minaretu se po náročné rekonstrukci otevře veřejnosti po víc než 25 letech.
Náš jediný islámský minaret hledejte v zámeckém parku v moravské Lednici. Stavba přezdívaná Turecká věž byla dokončena v roce 1804 Aloisem I. z Lichtenštejnu. I když je zdobena citáty z Koránu a arabskými ornamenty, k muslimským modlitbám nikdy nesloužila. Je to prostě jen 62 metrů vysoká rozhledna postavená v tehdy módním orientálním stylu. Při výstupu po 302 schodech si však můžete vyprávět legendu, podle které měl majitel zámku muslimskou milenku.
2 Sibiř
Severské oblasti Ruska porostlé jehličnatými lesy připomínají chladné náhorní plošiny kolem loveckého zámečku Kladská u Mariánských Lázní. Díky rašeliništím a chladnomilným rostlinám tu jen stačí zavřít oči: lovci kožešin, vězni z gulagu i hledači tunguzského meteoritu. Rozsáhlé a neprostupné podmáčené smrčiny byly místy ponechány přirozenému vývoji, takže iluze severské divočiny je dokonalá. Ne nadarmo se jedna ze zdejších rezervací jmenuje Tajga.
3 Maginotova linie
Když se po zvolení Hitlera německým říšským kancléřem objevila hrozba napadení Československa, začalo budování pohraničního opevnění. Jednu z jeho nejzajímavějších částí si můžete prohlédnout u Náchoda. Tvrz Dobrošov je komplex železobetonových dělostřeleckých a minometných srubů propojených podzemními chodbami. Výstavba inspirovaná podobným opevněním ve Francii probíhala od září 1937. Při pohledu skrz střílny se neubráníte otázce: Měli jsme se bránit?
4 Moře
Výlov rybníka Rožmberk
Naší největší vodní plochou je šumavská přehradní nádrž Lipno. Hladina „jihočeského moře“ pokrývá 4 870 hektarů. Neméně zajímavý je o skoro čtyři století starší (a takřka přesně desetkrát menší) rybník Rožmberk u Třeboně. Z jeho hráze můžete (podobně jako na moři) pozorovat zakřivení zeměkoule. Vodní plocha se tu táhne do dálky asi 2,5 kilometru. Pod obzorem hladiny tak na druhém břehu zmizí všechno, co je nižší než 40 centimetrů.
5 Blair Witch
Jedno z nejděsivějších českých míst hledejte pod poetickým názvem Pohádka v kopcích nad šumavskou vesnicí Čachrov. V roce 1991 se na samotu nastěhoval Ivan Roubal, později odsouzený na doživotí za pět vražd. Těla dvou jeho obětí se nikdy nenašla. Roubal se ale podřekl, že je vylákal na Pohádku, zabil a dal sežrat svým věčně hladovým prasatům. Dnes se opuštěný statek rozpadá. Odvážíte se tu přespat, nebo se bojíte zla, které tu možná kdesi číhá?
6 Džungle
Lužní lesy u Břeclavi připomínají vnitrozemí Jižní Ameriky. Povodí Amazonky jen stačí nahradit meandry řek Dyje a Moravy, exotické dřeviny pralesovitými porosty dubu a jasanu a vědě dosud neznámé druhy orchidejí jejich domácími „sestrami“ – kruštíkem polabským a Nordeniovým. Periodicky zaplavované luhy protkané sítí mrtvých říčních ramen, tůní a kanálů jsou ekosystémem s obrovskou biodiverzitou. Prostě jako v džungli, a to včetně bahenních želv.
7 Velehory
Učili jste se, že Sněžka měří 1 602 metrů? V únoru 2014 vrchol naší nejvyšší hory přeměřili geodeti. Pomocí leteckého laserového skenování zjistili, že správně je to 1 603,296 metru. Vrchol leží těsně za hranicí na polském území, ale nejvyšší bod Sněžky v Česku je jen asi o 10 centimetrů nižší. Pořád je to tedy 1 603 metrů. Mimochodem: na Mt. Everest (8 848m n. m.) byste museli ještě o 7 245 metrů výš. Do nejvyšší hory světa by se Sněžka vešla víc než 5,5krát.
8 Zambezi
Jedna z nejdivočejších světových řek s četnými peřejemi je snem všech vodáků. Afrika je daleko, ale čas od času se vám podobně divoký zážitek může splnit pod přehradní nádrží šumavského Lipna. Divoká zpěněná voda se tu takzvanými Čertovými proudy valí jen jednou ročně (letos to bude 24. a 25. srpna) a láká vodáky z celé Evropy. Připravte se na obtížnost WW 4–5 se spoustou technických míst. Nejextrémnější rafting široko daleko!
9 Neprobádaná propast
Že už u nás bylo vše objeveno a změřeno? Ale kdeže! Dodnes netušíme, jaká je hloubka Hranické propasti u Teplic nad Bečvou. V její zatopené části se jeskyňáři dostali na kótu –404 metrů od hladiny. V září 2016 tam pronikl robot, který se ale zasekl. Hranická propast se tak stala nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Dno, kterého zatím nebylo dosaženo, může podle odhadů ležet v hloubce klidně až 1 200 metrů pod hladinou! Na Měsíci už lidská noha stanula, ale v moravském podzemí ještě ne.
10 Fudžijama
Se snímkem Růžovského vrchu uspěl Václav Sojka na prestižní soutěži Asociace evropských profesionálních fotografů.
Místní tak nazývají Růžovský vrch (619 m n. m.) u Děčína. Nejvyšší kopec Národního parku České Švýcarsko si přezdívku vysloužil svou majestátností a tvarem připomínajícím světoznámou japonskou sopku. I on sám je čedičovou sopkou, která se v třetihorách prodrala pískovcovým podložím. Na vrchol sice vede turistická značka, ale není z něj nic vidět, protože je zarostlý pralesovitým smíšeným lesem. S hrdým pocitem „Zdolal jsem Fudžijamu“ tu tedy budete skoro sami.
11 Poušť
Písečný přesyp u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí je sice velký jen 0,8 hektaru, ale je to naše skutečná poušť. Vznikla už v pleistocénu, tedy asi před dvěma miliony let. Na navátém písku vysokém až šest metrů se tvoří nefalšované duny, na jejich okrajích rostou vzácné suchomilné rostliny. Když se na přesyp podíváte ze správného úhlu, s trochou fantazie si můžete představit karavanu velbloudů, fatu morgánu a další atributy Sahary.
12 Bitevní pole
Verdun? Manzikert? Stalingrad? I v Česku se odehrála celá řada bitev dějinného významu. Významným evropským bojištěm je vedle napoleonského Slavkova u Brna také pozapomenutý Jankov u Votic. V březnu 1645 se tu střetla švédská vojska s císařskou katolickou armádou. V jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války padlo nebo bylo zraněno přes 6 500 vojáků. Švédi rakouská vojska rozprášili. „Dopadnout jako Kec u Jankova,“ říká se od té doby v narážce na zdrcující prohru císařského velitele Johanna Götze.
13 Stonehenge
Letní slunovrat - nejkratší noc roku u menhiru Kamenný pastýř u obce Klobuky na Slánsku
Míst připomínajících víc než 5 000 let starou megalitickou svatyni v jižní Anglii je u nás celá řada. Kounovské kamenné řady, menhir Zkamenělý pastýř u Klobuk, menhir u Slavětína… Kromě prastarých kamenných památek vznikají i novodobé repliky. Třeba Kamenný kruh druidů z roku 2014, který najdete v Resortu Svatá Kateřina nedaleko Pelhřimova. Tvoří ho 33 kamenů (menhirů) umístěných v kruhu s obvodem 108 metrů. Pokud věříte na tajemné energie, jste na správném místě.
14 Sopka
Kopec Boreč u Lovosic dýmá podobně jako spící vulkán, i když na jiném principu. Nemůže za to sopečná činnost, ale systém puklin, které díky rozdílu teplot slouží jako obrovský tepelný výměník. U paty kopce pukliny nasávají studený vzduch. Teplota hornin uvnitř neklesá pod 10 °C. Vzduch se tam ohřeje a nahoře z puklin vystupuje až o 20 °C teplejší v podobě páry z kondenzující vlhkosti. „Česká sopka“ se tak projevuje jen v mrazech, takže si na kouřící Boreč zajeďte v zimě.
15 Bažiny
Viděli jste film Král Šumavy? Dramatická scéna, ve které se prodavačka Marie Rysová při pokusu o ilegální přechod státní hranice utopí v bažině, se natáčela v barrandovských ateliérech. Herečku Jiřinu Švorcovou stahovali pod hladinu provazem. Teoreticky se to ale mohlo stát v některém z 69 jezírek Rokytské slati u Modravy – největšího rašeliniště (142 hektarů) centrální Šumavy. Hloubka zrádné rašeliny tu dosahuje až sedmi metrů.
16 Pyramida
Šobes patří mezi deset nejlepších poloh pro pěstění vína v Evropě.
Žádnou skutečnou pyramidu u nás nenajdete. Musíte za nimi do Egypta nebo do Střední Ameriky. „Badatelka“ Hana Blochová ovšem tvrdí, že pyramidy v Česku zanechaly ztracené civilizace, které prý zanikly při dávných katastrofách. Jednou z nich má být vinice Šobes u Hnanic na Moravě. Kopec nad řekou Dyjí má opravdu trochu pyramidální tvar. Že by byl umělý, je však nesmysl. Ale proč nepopustit uzdu fantazii? Třeba po lahvi šobeského ryzlinku.
17 Divočina
Ve vnitrozemí Česka neexistuje žádná jiná tak velká a souvislá oblast bez trvalé lidské přítomnosti, jako je bývalý vojenský prostor Brdy. Kilometry a kilometry tu není vůbec nic. Žádné vesnice, žádné dráty, žádná přítomnost člověka. Jen lesy a travnaté planiny. Po odchodu vojáků v lednu 2016 je území po více než 70 letech opět přístupné. Vznikla tu sice síť turistických značek, ale žádné občerstvení ani ubytování. A to je dobře.
18 Mrtvá trať
Nepoužívaná železnice je třeba na Sibiři, kde ji kdysi postavili vězni z gulagu. Třináctikilometrové pozůstatky kolejí, náspů a nádraží ale najdete i v Krušných horách nad Chomutovem. Takzvaná Křimovka od roku 1875 spojovala český Křimov s německým Reitzenhainem. Poslední osobní vlak tudy projel v květnu 1948. Až do roku 1985 jste se mohli projít po rezavějících kolejích, které pak byly vytrhány a odvezeny do šrotu. Těleso trati se zachovalo dodnes. Nádherná procházka bez rizika, že vás přejede vlak.
19 Toskánsko
Jemně zvlněný obzor, zaoblené linie polí a luk, sem tam s kapličkou nebo křížkem. A šikmé ranní slunce skrz mraky, které to celé zalévá rozptýleným světlem. Tak utěšenou a magickou krajinu najdete v tzv. Kyjovské pahorkatině. Připomíná Toskánsko ve střední Itálii. Jeden z našich nejfotogeničtějších regionů je řazen mezi nejkrásnější místa světa. Snímky na sociálních sítích sem přitáhly stovky profesionálních i amatérských fotografů z celé planety.
20 Měsíční krajina
Tvář severních Čech drasticky pozměnila povrchová těžba hnědého uhlí. Mostecká a Sokolovská pánev byly do hloubky několika set metrů převráceny naruby. Za lunárními výjevy se rozjeďte k Chodovu nebo Chomutovu. Do dolů je vstup zakázán, ale fotografie jako z Apolla 11 si můžete pořídit i zcela oficiálně. Těžební společnosti pořádají do velkolomů exkurze, při kterých se seznámíte nejen s destrukcí krajiny, ale i s její rekultivací. Říkají tomu „uhelné safari“.
21 Eiffelovka
Petřínská rozhledna – mladší sestra Eiffelovy věže.
Připadá vám na pražském Petříně, že jste podobnou kovovou věž už někde viděli? No jistě, v Paříži přece! Populární petřínská rozhledna je opravdu zmenšenou kopií slavné francouzské věže. Nad Prahou vyrostla v roce 1891 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy – jen dva roky po vztyčení pařížského originálu. S inženýrem Eiffelem ji pojí podoba, nikoli autorství, to patří v pražském případě pánům Prášilovi a Součkovi. Z naší pražské věže – jakkoli je menší – se nabízí daleko poutavější výhled nežli z té pařížské. Už jste se byli rozhlédnout?
22 Grand Canyon
Jako někde v Coloradu si budete připadat na Americe, jak se přezdívá soustavě opuštěných vápencových lomů a podzemních štol asi tři kilometry severně od Karlštejna. Dva z nich jsou zatopené, což romantiku jen zvyšuje. Tzv. Velkou Ameriku si vyhlédli tvůrci slavného westernu Limonádový Joe (1964). Ještě před pár lety tu ilegální návštěvníky naháněla policie, dnes sem vede turistická značka. Dolů k vodě ale nelezte – na Americe každý rok dojde k několika smrtelným úrazům.
23 Město duchů
Opuštěná lidská sídla známe z filmů o Divokém západě a z postapokalyptických sci-fi. Rozpadající se stavby v Ploužnici u Mimoně nám zanechali nezvaní hosté z bývalého SSSR. Po srpnu 1968 tu ve vojenském prostoru Ralsko vybudovali sídliště, kde za ostnatými dráty žily stovky důstojnických rodin. Když pak Sověti odtáhli, jejich paneláky osiřely. Část byla opravena, zbytek chátrá a rozpadá se. Prostě postsovětský zmar a zkáza.
24 Písečná pláž
Thajsko? Filipíny? Maledivy? Bělostný písek, palmy a sluncem prohřátou vodu najdete i na Máchově jezeře, konkrétně na městské pláži ve Starých Splavech. Ty palmy sem sice přivezou jen na léto kvůli exotické atmosféře, ale plážové „máchání na Mácháči“ vás vyjde nesrovnatelně levněji než v jižních mořích. Bonusem je, že se tu nemusíte bát žraloků a lehátko vám neodnese příliv. A slunce tu písek rozpálí jako někde v Karibiku.
25 Tundra
Luční bouda je nejvýše položený hotel a pivovar u nás.
Bezlesé pláně, které se jinak vyskytují až o tisíc kilometrů severněji, u nás máme na krkonošských návrších. Nemusíte do Norska, na Ural ani na Aljašku – stačí se projít kolem Luční boudy. Průměrné roční teploty jsou tu stejně nízké jako někde za polárním kruhem. Tak drsné klima v Česku naposledy panovalo v době ledové. I proto na hřebenech Krkonoš najdete chladnomilné rostliny a živočichy (tzv. glaciální relikty), i proto tu za války trénovaly Hitlerovy polární jednotky.
26 Světové metropole
London, Paříž a Nový York – samoty s názvy dalekých měst hledejte východně od Suchdola nad Lužnicí. Je tu i Bosna a Benátky. Oblast zvaná Vitorazsko kdysi patřila Rakousku. Československo ji získalo v září 1919 na základě tzv. saint-germainské smlouvy. Vděční čeští obyvatelé, kteří se díky tomu po staletích „vrátili domů“, své samoty pojmenovali po světových mocnostech, jež přispěly ke vzniku samostatného státu. Dnes už tu bydlí hlavně chalupáři.
27 Versailles a Schönbrunn
Nové Hrady. Jedna z mála stavebních památek ve stylu rokoka na českém území.
Rokokový zámek Nové Hrady u Ústí nad Orlicí připomíná sídlo francouzských králů nedaleko Paříže nebo letní rezidenci rakouských císařů na okraji Vídně. Odtud i jeho přezdívky východočeské Versailles a malý Schönbrunn. Zámek nechal v roce 1777 postavit hrabě Jean–Antoine Harbuval de Chamaré, který se inspiroval letními sídly francouzské šlechty. Nedílnou součástí jsou rozlehlé rokokové zahrady. Pozor, místo se často plete s Novými Hrady v jižních Čechách!
28 Niagarské vodopády
Říčka Pančava se z hrany krkonošského Labského dolu kaskádovitě řítí do propasti hluboké 148 metrů. Nejvyšší český vodopád je nejpůsobivější na jaře, když na okolních pláních taje sníh. Jeho výška se pak vyšplhá až na 162 metrů. V čele Pančavského vodopádu bývala nádrž, ze které byla zadržená voda pro větší efekt vypouštěna najednou. Už skoro 100 let tomu však brání ochrana přírody. A až se zaposloucháte do hřmění vody, vzpomeňte si, že se říčka jmenuje podle německého výrazu pantschen – šplouchat.
29 Šikmá věž
Ta slavná v italské Pise je vysoká 56 metrů a má osové vychýlení 4 metry (dřív to bylo víc než 5 metrů). Věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem je při výšce 65 metrů vychýlena o 2 metry. Ukázalo to přeměření v prosinci 2008. Od té doby je ústecká věž uváděna jako čtvrtá nejšikmější věž na světě a nejšikmější na sever od Alp. Nahnula se v dubnu 1945, kdy těsně vedle kostela v Ústí vybuchly tři americké pumy.
30 Africká savana
Bala, Flint a Ace. Lví bratři, dvanáctiletí profesionální "safari lvi".
Když se v roce 1965 stal ředitelem zoo ve Dvoře Králové Josef Vágner, začal ve východních Čechách vznikat kousek Afriky. Zvířata z několika expedic byla během let promyšleně doplňována a dnes je tu největší kolekce africké fauny v Evropě. Největším zážitkem je safari. Pohodlně se usadíte do vyhlídkového autobusu a vjedete přímo mezi volně se pasoucí stáda antilop a zeber. Exotické kopytníky můžete pozorovat i ze stanu nebo bungalovu, kde budete usínat jako někde pod Kilimandžárem.
31 Jeruzalém
Za jednou z nejzachovalejších židovských čtvrtí v Evropě se vydejte do Třebíče. Oblast Zámostí na levém břehu řeky Jihlavy je dnes pod ochranou UNESCO. Přes 100 židovských domů a dvě synagogy jsou citlivě rekonstruovány. Kdysi tu žily skoro dvě tisícovky Židů, kteří za druhé světové války skončili v koncentračních táborech. Dnes sem za jejich kulturním dědictvím míří turisté z celého světa. Není to tak dávno, co třebíčskému Jeruzalému hrozila demolice.
32 Step
Na dohled od Jaderné elektrárny Dukovany, nedaleko vesnice Mohelno spatříte krajinu, která je typická pro Střední Asii. Mongolsky vyhlížející pláně s obvykle suchou trávou vytvořila souhra přírodních faktorů. Podkladovou horninu tu tvoří hadec, nad kterým vznikla půda chudá na živiny, ale skvěle akumulující teplo. Časté větry a orientace terénu ke slunci krajinu vysušují. Výsledkem je mohelenská hadcová step – lokalita porostlá zvláštními druhy rostlin, jakou jinde v Česku nenajdete.
33 Père-Lachaise
Wiehl navrhl řadu hřbitovních pomníků včetně toho nejznámějšího, Slavína na vyšehradském hřbitově.
Na největším pařížském hřbitově odpočívají nejslavnější osobnosti dějin a kultury. V Praze je jeho obdobou Vyšehradský hřbitov, klíčovým místem je společná hrobka nejvýznačnějších postav veřejného života. Takzvaný Slavín pochází z roku 1893. Těsně před německým záborem Sudet byly z Litoměřic na Vyšehrad přeneseny ostatky Karla Hynka Máchy, symbolický hrob tu má komunisty popravená Milada Horáková. Prostě fascinující exkurze do funerální historie.
