Přitom Nechranice nejsou nebezpečným mořským pobřežím. Lidé si za své potíže mohou nejčastěji sami. Největší starosti záchranářům dělají mladí začínající surfaři. "Začátečníci, často bez jakéhokoliv kurzu, přeceňují své síly a naopak podceňují počasí. Mnohdy vyjíždějí bez potřebné výstroje," říká šéf vodních záchranářů Petr Levík.
Surfaře posádky záchranných člunů nacházejí často na pokraji sil, kdy už se nedokážou sami vrátit ke břehu. "Doprostřed nádrže to ještě šlo. Když jsem se chtěl vrátit, spadnul jsem a už jsem z vody nevytáhl plachtu. Jezdil jsem i na moři, ale takové vlny tam nebyly," řekl zachráněný, nepříliš zkušený, surfař z Prahy. Podle Levíka se počasí na přehradě může změnit během čtvrt hodiny. "Špatné počasí se přehoupne přes hory a ti nezkušení nemají šanci se vzhledem k rozloze přehrady vrátit," dodal. Nebezpečím je také hráz, na kterou surfaře může voda za špatného počasí zanést.
Při surfování dochází také často k úrazům. "Je to další nebezpečí, které si nezkušení, ale často i ti zdatní surfaři, neuvědomují," říká zdravotnice záchranářů Gabriela Dratnalová. Ráhno může sportovce udeřit do hlavy či žeber, může dojít také ke zranění páteře. "Smrtelné nebezpečí nastává, když surfař upadne do bezvědomí. Pak ho zachrání jen vesta, která ho udrží na vodě," dodává Dratnalová. Podobné zkušenosti mají záchranáři i s ostatními rekreanty. "Rybáři vyjíždějí na vodu často bez potřebného vybavení. Rodiče pustí děti v malém nafukovacím člunu. Pak už jen stačí, aby se obrátil vítr," vyjmenovává nejčastější prohřešky Levík
 Surfaři na Nechranické přehradě. |
