Proč se o Velikonocích polykaly 'kočičky'?

  14:30aktualizováno  14:30
Kdy odlétaly zvony do Říma? Co vám pomůže udržet si zdraví a zachovat krásu? Jak si zajistit dobrou úrodu? Na velikonoční tradice a zvyky, které se v Česku po staletí udržovaly, se už pozapomnělo. Mnohé z nich si ale dodnes uchovávají svoje kouzlo.

Velikonoční neboli pašijový týden začínal Květnou nedělí, kdy se v kostelech světily "kočičky" (jíva -salix caprea) či březové nebo lískové větvičky nařezané po masopustu. Ty měly velkou ochrannou moc proti ohni, blesku a nemocem. Dávaly se za zrcadla, obrázky či za krucifix.

Proti bolení v krku se měly polknout tři bobule "kočiček". Sedláci posvěcené větvičky zapichovali do rohů svých polí. Kočičky se dávaly i na hroby a na kříže při cestách. Měly mrtvým přinést klid.

Před Velikonocemi se v domácnostech dělal velký úklid.

Zelený čtvrtek

Vlastní velikonoční svátky začínaly Zeleným čtvrtkem. O Zeleném čtvrtku se mělo jíst hodně vaječných jídel a čerstvé zeleniny, což dodávalo sílu a zdraví. Mnohde se vařily polévky z mladých kopřiv. Ve čtvrtek se barvila vejce, neboť ta dávají pohlavní sílu.

Barvení vajec

Zvyk barvení vajec je doložen již v 16. století. Nejoblíbenějšími barvami byla červená a modrá. Podle tradice přinášel vejce tzv. velikonoční zajíc. Například na Karlovarsku se pojem "velikonočního zajíce" vžil až kolem roku 1900. Není známo, proč se velikonočním komerčním atributem stal právě zajíc.

Před Velikonocemi se do mísy či talíře s hlínou zasela trocha obilí, vesměs ječmen či oves. Vzrostlá setba se zdobila obarvenými vejci a keramickou figurou zajíce. Hospodyně pekly mazance, opatřené nahoře znamením křížku.

Zvony odlétají do Říma

Ve čtvrtek ráno odlétaly zvony do Říma, místo zvonů zvali lidi ke mši kluci s řehtačkami, kteří třikrát denně obcházeli vesnici a lidé je obdarovávali dobrotami.

Velký pátek byl nejpřísnějším postním dnem roku, směla se jíst jen určitá postní jídla. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce - nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus. V noci ze čtvrtka na Velký pátek mohli šťastlivci hledat a najít skryté poklady, protože se prý země sama otevírala.

Bílá sobota

O Bílé sobotě v devět hodin ráno se vrátily zvony z Říma a odzvonily půstu. Po zaznění zvonů si lidé v tekoucí vodě omývali tváře, aby byli krásní a neměli vyrážku. Svěží voda také posilovala oči. Mokré tváře a ruce se nesměly osušit, jinak by se kouzlo zrušilo. V sobotu večer se všude slavilo Vzkříšení Krista, což byla velká církevní slavnost, jež sestávala z bohoslužby a obchůzky věřících obcí. V oknech domů svítily svíčky. Rovněž náměstí a rynky krášlily svíce na velkých podstavcích.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle byla slavností jara, nepracovalo se, skončil půst. V kostele se světívaly pokrmy - maso, vejce i pečivo.

Na návsích vyhrávaly muziky a mládež rámusila střelbou do vzduchu. Základní ranní povinností bylo popřát rodinným příslušníkům veselé Velikonoce. K obědu se často jedlo pečené kůzle. Někde se konaly odpoledne velikonoční koňské jízdy sedláků do polí, což mělo přinést dobrou úrodu.

Z neděle na pondělí se v noci tajně tzv. sypaly cestičky. Mládenci sypali svým vyvoleným cestu k jejich domu obilím, neoblíbeným dívkám sypali řezanku ze slámy. Někde sypali místo obilí vápno či bílý písek. Vápno se sypalo škodolibě i tam, kde se vědělo o tajném poměru vdané a ženatého.

Velikonoční (červené) pondělí

Velikonoční pondělí bylo ve znamení pomlázky, což byla oblíbená zábava mládeže. Pomlázky se pletly z vrbových proutků, na horách posloužil jalovec. Úder pomlázkou původně znamenal magický úkon ke zvýšení plodnosti žen. Šlehání pomlázkou kluci provázeli celou řadou říkánek a písniček. Za odměnu pak od děvčat, dívek a paní dostávali barvená vejce, peníze, pamlsky a kořalku.

K "mrskačce" patřilo také polévání děvčat vodou, která měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou. 

Malým dětem rodiče schovávali barvená vajíčka do trávy u domu a děti je musely hledat.

Po skončení pomlázky děti hrály různé hry s vejci. Nejoblíbenější bylo koulení vajíček. Z nakloněného prkna se nechala kutálet mince na vajíčka položená na zemi. Které vejce bylo mincí zasaženo, to dotyčný hráč získal pro sebe.

 

Staročeské Velikonoce v Kouřimi

Autoři:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Zaniklé tratě v Česku. Dráhu do nitra Železných hor převálcovala vlečka

Parní lokomotiva 400.113 za Tasovickou odbočkou na trati do Vápenného Podolu v...

Další díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede do sevřených údolí Železných hor. Podíváme se na dráhu, která byla postavena...

Zaniklé tratě v Česku: Dráhu z Litvínova do Jirkova zpustošila rypadla

Jirkovské zhlaví nádraží Dřínov v šedesátých letech 50.5408889N, 13.5067222E

Dnešní díl Zaniklých tratí nás zavede do míst, kde dráha musela ustoupit velkorypadlům. Otevíráme kapitolu, ve které se...

Neznámý Pražský hrad I. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho majestátnosti, ale i v detailech – turistům často...

Najdete na iDNES.cz