Název Haná lze vystopovat až do 16. století, kdy se Haná táhla od Vyškovska po Kroměřížsko a Tovačovsko a teprve později až na Prostějovsko, Olomoucko a Litovelsko.
Samotný název se uchytil a poměrně rychle se rozšiřoval, až začal být používán i na další území, na nichž se mluvilo hanáckým nářečím. Dá se tudíž pochopit, že se o Hané říká, že je srdcem Moravy, a zdejší kroje jsou absolutní špičkou mezi všemi starobylými moravskými lidovými oděvy.
Hanácký kroj vyniká především krásou a bohatstvím výšivek. A právě výšivkou je také dána estetická kvalita kroje. Hodnota výšivky je určena druhem a provedením vyšívací techniky a ornamentální strukturou barevnou i tvarovou.
Existují dva základní typy krojů – všední a sváteční. Kroj všední bývá většinou vyroben z domácího materiálu, důvodem jeho vzniku byla praktická potřeba, v první řadě se v něm muselo dobře pracovat v zemědělství. Sváteční kroj je naopak zhotoven většinou z materiálu městského.
Promítají se do něj sociální poměry nositele, lidová tvořivost a rovněž nadání tvůrce. Krojem se mimo jiné zdůrazňují rodinné události a úcta k předkům. Má však také funkci náboženskou, sociální, určuje lokalitu panství, neboť ke každému panství patří kroj částečně odlišný, třeba jen výšivkou.
 |
Kroje jsou zkrátka jakousi výkladní skříní majitelky či majitele. Vždyť i rodinný stav a případnou dosažitelnost pro vztah a manželství dávají nositelé najevo různými ozdobami kroje.
Tradice a zvyky jsou svaté
Haná je známa dobře zažitou úctou k tradicím. To se netýká pouze krojů, ale i snahy o zachování zvyků a obyčejů. Lze to velmi dobře pozorovat například v Mladějovicích, typické hanácké vesničce, jež si dodnes zachovává ráz a ducha více či méně vzdálených dob.
Stopy dokonce najdeme již v historických pramenech z roku 1141. Ve vesnici stojí například pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény z roku 1792, v němž může návštěvník obdivovat vzácný oltářní obraz od Emila Pirchana.
U kostela roste památný strom – lípa malolistá, stará asi 400 let. Od něj lze starou křížovou cestou dojít z obce až na blízký vrcholek s překrásnou vyhlídkou na rovinu Hané. Zajímavostí je, že v okolí Mladějovic se v minulosti rozkládaly rozsáhlé rybníky, jež však byly v 19. století vysušeny.
Vyšlápněte třeba na Bouzov
Jeden z nejnavštěvovanějších a nejzajímavějších hradů na Moravě stojí v Bouzově, vesnici jihozápadně od města Loštice, ležícího na středozápadě Moravy. Je doložen již v pramenech z počátku 14. století, a je dokonce možné, že právě tady se poprvé po narození nadechl Jiří z Poděbrad, budoucí král.
Dnešní podoba hradu je dána velkolepou romantickou přestavbou v letech 1896–1912. Byla tím vytvořena prakticky dokonalá iluze mohutného středověkého sídla v gotickém a renesančním slohu.
Hrad i jeho okolí bývají často využívány filmaři pro natáčení romantických scenérií pohádek, vznikala tu například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Pokud vás láká představa, že byste se mohli vydat za dobrodružstvím v tomto kouzelném kraji, užít si aktivního odpočinku nebo jen strávit relaxační víkend, je tu snadné řešení. Rodinných penzionů, hotýlků a jiných možností ubytování je zde mnoho, v posledních letech patří mezi nejoblíbenější varianty bydlení na farmách, uprostřed přírody a domácích zvířat. To si užijí samozřejmě především děti.
