Bouzov byl splněným snem velmistra německých rytířů. Vydržel jen pár let

  • 9
Nejpohádkovější moravský hrad Bouzov je „pokladem“ sám o sobě. Měl se stát řádovým muzeem německých rytířů, připomínat jejich slávu i zásluhy z dob středověku a udržovat je při životě. Světové války ale vše změnily, dnes rytíři o hrad marně bojují se státem.

Moravský Bouzov zná asi každý, i kdyby na hradě nedaleko Mohelnice nikdy nebyl. Stačí pohled na jeho typickou siluetu plnou věží, věžiček, cimbuří a ochozů. A už přilétá filmový švec Jíra za princeznou Jasněnkou. „Letím náhodou kolem a něco mi blejsklo do očí,“ vysvětluje pak svou přítomnost u komnat princezny ve známé pohádce.

Hrad totiž milují a milovali filmaři. Natáčely se tu desítky hlavně pohádkových filmů, mimo jiné princezna Fantagiro i Kopretiny pro zámeckou paní.

Romantickou pohádku připomíná i vznik dnešního „středověkého“ hradu na přelomu 19. a 20. století. Do roku 1895 tu sice stál původní hrad, ale byl rozpadlý. Rozhodně nepředstavoval reprezentativní sídlo pro nového velmistra Řádu německých rytířů. Tím byl arcivévoda Evžen, bratranec císaře Františka Josefa. V mladí byl princ, rodák z moravských Židlochovic, vybrán, aby se stal velmistrem starobylého křižáckého řádu. Rytíři po staletí vlastnili rozsáhlé majetky v Rakousku-Uhersku, zejména na severní Moravě a ve Slezsku.

Replika středověkého hradu

V představách mladého prince se měl Bouzov stát letní rezidencí pro něj i jeho nástupce. Plány vytvořil slavný architekt G. J. Hauberisser.

Jeho dílo nemělo být jen rezidencí, ale muzeem a jakýmsi pomníkem řádových dějin. Německý architekt do nového hradu zabudoval řadu stavebních prvků, díky kterým stavba připomíná víc hrady západní Evropy než ty, které známe z Čech a Moravy.

Podle nových plánů byl znovu vybudován hradní palác. Na starých základech byla vztyčena 58 metrů vysoká věž. Budovaly se nové hradby s baštami a cimbuřím. Plánům nesmělo nic stát v cestě. Třeba stará hradní kuchyň musela ustoupit nové kapli. Do té nechal Evžen přenést středověké kamenné náhrobky z Porýní, které měly vytvořit autentickou atmosféru řádového hradu. Vytvářela se nová kachlová kamna podle střepů kachlů nalezených na hradě. Do jednoho ze starých gotických sálů se přestěhovala řádová zbrojnice.

Poklady hradů a zámků

SERIÁL

Poklady hradů a zámků

Nově vznikl i velký rytířský sál vysoký devět metrů, s velkolepou výzdobou, určený pro nejvýznamnější události v řádovém životě. Konala se tam zasedání řádu – ustanovování velmistra, dosazování zemských komturů (zemských představených). Na Bouzově byla vybudována i komornější místa, která jako by na rytířský hrad ani nepatřila – třeba soukromý byt pro Evženovu matku, arcivévodkyni Alžbětu.

Padací most stále funguje

Na hrad také putovala řada historických pokladů z celé Evropy. Evžen po Evropě hledal a skupoval vše, co připomínalo středověk a řádovou historii. Hrad byl plně zařízen a vybaven obrazy, uměleckými předměty, historickým i na míru vyrobeným nábytkem. Co nebylo možné sehnat původní, nechal princ prostě vyrobit. Mezi hradní unikáty patří i dva funkční padací mosty a padací mříž, které mohou návštěvníci spatřit v provozu při slavnostních příležitostech.

Hotovo bylo po patnácti letech, v roce 1910. Svého letního sídla si ale arcivévoda, profesí voják, moc neužil. Po vypuknutí první světové války odešel na frontu, kde se stal úspěšným velitelem a získal nejvyšší hodnost v císařské armádě – stal se polním maršálem. Po vzniku Československa byl ale v nové republice poněkud nežádoucí. Žil proto ve švýcarském exilu a zemřel v roce 1957 v Meranu.

Nejdelší restituce

Rytířům hrad zkonfiskovali nejprve nacisté a potom komunisté. Za druhé světové války padl do oka přímo veliteli SS Heinrichu Himmlerovi. Esesáci zde měli celou válku sídlo. Jeho přítomnost připomíná komnata „Himmlerka“, pokoj, kde podle tradice na hradě přenocoval.

Němečtí rytíři se o Bouzov dodnes soudí s českým státem a jde vlastně o nejdéle se táhnoucí restituci v Česku. Dnes je celý hrad přístupný veřejnosti, doslova od sklepa po půdu.

Kromě prohlídky reprezentačních prostor zavedou průvodci návštěvníky i na jinde nepřístupná místa. Třeba netradiční prohlídka pojmenovaná „Hradním příkopem“ nabídne turistům pohled zespoda, který z jiných hradů neznají.

Trasa vede téměř po celém obvodu hradu. Jejím opakem je výstup na věž, tedy do míst, kde byly komnaty princezny Jasněnky.

Další okruh nabídne místo reprezentačních komnat každodennost. Skupina projde umývárnu, kuchyň, jídelnu pro služebnictvo, kotelnu a místnost pro kapelu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Po stopách rytířů

Památky na Řád německých rytířích lze najít nejen na Bouzově. Arcivévoda Evžen nechal upravit i zámek v Bruntálu. Měl ho na starosti stejný stavitel jako Bouzov. Na bruntálském hřbitově se nachází i hrobka několika Evženových nástupců, dalších velmistrů. Romantická přestavba se v Evženově době vyhnula jen hradu Sovinec, protože ten už dávno přebudovali na pevnost jeho předchůdci. Za třicetileté války měla odolat Švédům, avšak nakonec Sovinec padl.