Cyklostezka Traisental – Radweg kolem řeky Traisen měří sto jedenáct kilometrů. Řeky pochopitelně málokdy tečou nahoru, takže je profil cyklostezky ideální pro rodiny s dětmi. Navíc si můžete trasu rozdělit a jednu její část jet třeba cyklobusem nebo vlakem, který cyklostezku kopíruje.
Po cestě narazíte na mnoho zajímavých atrakcí, které stojí za to prozkoumat. Určitě doporučujeme vyšetřit si na Traisental – Radweg více dní.
My jsme si jako výchozí bod pro naše putování vybrali městečko Sankt Pölten. Z Prahy se sem dostanete za necelých pět hodin pohodlně vlakem, takže si můžete vzít s sebou. Nebo si ho můžete půjčit až ve Sankt Pöltenu. Každopádně důvod, proč navštívit Rakousko, si tu najde opravdu každý.
Sankt Pölten – patron cyklistů
Vzdorpapež Hippolit Římský, později prohlášen za svatého, pochopitelně není patronem cyklistů, i když bychom si určitě nějakého zasloužili. Z pohledu návštěvníka města Sankt Pölten, jak zní originální německý název českého překladu Svatý Hypolit, se to tak nicméně může jevit.
Město je totiž cyklistům zaslíbené. Svého dvoukolého miláčka si dokonce běžně můžete vzít přímo na hotelový pokoj.
Ne že by tu neměli k dispozici speciální zamykatelné místnosti, ale některá kola jsou tak drahá a někteří jejich majitelé je tolik milují, že tuto možnost vítají a praktikují. Někdo si bere na pokoj pejska, kočičku, morče, křečka… A někdo zkrátka kolo.
V květnu město hostí vyhlášený triatlonový závod Sankt Pölten Ironman, takže je připraveno i na záplavu skutečných profesionálů, kteří si svá kola na noc opravdu raději schovají pod polštář.
Pro nás je tato skutečnost důležitá hlavně jako gesto, které demonstruje, jak moc si tady cyklistů váží a co všechno jsou pro ně schopni udělat.
Hlavní město spolkové země Dolní Rakousy má zhruba padesát tisíc obyvatel a leží jen šedesát kilometrů od Vídně na řece Traisen, podle níž je pojmenována a vedena právě i cyklostezka. Ve Sankt Pöltenu se ale vyplatí chvíli zůstat. A při jeho prohlídce nemusíte nechávat kolo v posteli.
Barokní skvost
Město je barokní. Jméno, které se skloňuje ve všech pádech, v němčině tedy jen ve čtyřech, je Jakob Prandtauer, slavný barokní stavitel, jehož nejznámější realizací je monumentální klášter Melk na Dunaji. I jeho synovec se přihlásil k strýcově tradici a postavil místní radnici nebo barokní sloup Svaté trojice. Sám Jakob Prandtauer přestavěl zdejší kostel z gotického na barokní.
Před dómem je příjemné náměstíčko Dom Platz. Je paradoxně dvakrát větší než hlavní náměstí Market Platz. Dvakrát týdně si tu můžete projít něco jako farmářské trhy. Město má příjemnou atmosféru, spoustu malebných uliček, náměstíček, soch a zákoutí. Zdá se samozřejmé, že se uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2024.
Navíc se tu opravdu jezdí na kole. Ta jsou přirozenou součástí města a lidé se na nich dopravují do práce i na nákupy, takže si tu jako cykloturista projíždějící městem rozhodně nemusíte připadat nijak nepatřičně.
Naopak se vám bicykl bude hodit. Vedle historického centra stojí za prohlídku i takzvaná „vládní čtvrť,“ k níž se právě vyplatí dojet na kole. Svými fontánkami a vodními prvky sympaticky koresponduje s okolo protékající řekou Traisen. Sankt Pölten není totiž jen historický a barokní, ale i moderní a živý.
Jezero ve městě
Život mu dává také jezero, které leží v podstatě přímo ve městě. Od centra je vzdáleno jen dva kilometry, navíc je snadno dostupné prostřednictvím MHD. Na kole se k němu dostanete třeba právě přímo po proudu řeky od vládní čtvrti.
U jezera se dá strávit celý den. Jeho klidná hladina a přístupné břehy vybízí ke koupání, romantiku můžete znásobit zapůjčením lodičky, pro čtyřnohé mazlíčky je tu speciální pejskařská pláž, vodní plochu lze pozorovat z rozhledny a k relaxaci můžete využít různá mola, stinné plácky nebo tiché háječky.
Pokud si chcete dopřát opravdu něco nevšedního, doporučuji objednat si v restauraci místní specialitu – piknik, který vám přiveze typické asijské vozítko tuk tuk.
Vstup do celého areálu je zdarma. Ještě před deseti lety bylo jezero soukromé, ale město jej koupilo a udělalo z něj pro své obyvatele a samozřejmě pro turisty ráj odpočinku. Jde vlastně o soustavu jezer, mezi nimiž ještě navíc protéká právě řeka Traisen.
Vytunelovaná cyklostezka
Na cyklostezce kolem řeky Traisen samozřejmě najdete spousty zajímavostí. Jedním ze speciálních bonusů je Tolle Tunnel Tour. Jde o devět kilometrů dlouhou cyklostezku vybudovanou na bývalé železniční trati. Pozor, tam a zpět je to pochopitelně osmnáct.
Nacházíme se v podhůří Alp, takže na nějaký ten kopec přece jen už narazíme. Nicméně vlaky, stejně jako řeky, nemají kopce rády, takže na něj vlastně nenarazíte, ale projedete skrz něj.
Stezka vede hned třemi tunely. Celkem tři sta dvacet metrů je v nich rozděleno na 133, 32 a 155 metrů a projíždět dírami ve skále, které byly ještě donedávna určeny výhradně pro vlaky, je vzrušující nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Koupaliště, sáně, lišky
Tunely ovšem nejsou jediným lákadlem na trase. Pokud zatoužíte po osvěžení a nechcete k tomu využít přímo řeku Traisen, můžete vyzkoušet koupaliště s přírodní čističkou vody. Kdo má raději adrenalin, ocení letní sáňkařskou dráhu, která má dokonce i kryt na jízdu v dešti. Co určitě nesmíte opomenout, je zážitek, který jistě osloví všechny. Místní kuchyně.
Krajovou specialitou jsou lišky. Můžete je dostat na mnoho způsobů, ať už s vajíčkem a cibulí, nebo s omáčkou a houskovým knedlíkem. Lišky jsou sezónní záležitostí, pokud si na ně chcete počíhat, naplánujte si návštěvu zhruba na první polovinu června.
Celoroční specialitkou jsou v tomto regionu ryby. Jednou z nejoblíbenějších je lososovitá lahůdka siven. Ten sice dostojí svému jménu a je vlastně sivý, přesto to ovšem není žádná obyčejná šeď. K rybě pochopitelně patří i sklenka dobrého vína. To už je ale kapitola sama pro sebe.
Manhattan vinné révy
Jedním z důvodů, proč navštívit naše jižní sousedy, je víno. V Rakousku je mnoho vinařských oblastí a opravdu výborné víno. Vinařský region Traisental má i svou speciální cyklostezku zvanou Weinbergradweg. Je další možnou odbočkou z Treisenthalradweg a určitě si ji nenechte ujít. Můžete na ní urazit až třicet kilometrů.
Stezka začíná prohlídkou zámku Traismauer. Není to ovšem obyčejný zámek, historické repliky šlechtických pokojů zde nenajdete. Tady se šlechtí něco jiného. Traismauer je v podstatě vinotéka a informační centrum Wainbergradweg. Můžete si tu vzít na cestu vinicemi průvodce, což vřele doporučuji nejen proto, že vám toho může říct mnoho o pěstování a zpracování vína, ale taky se s ním v tom Manhattanu vinné révy neztratíte.
Traisentálské vinice jsou protkány pravoúhlými cestičkami jako čtverečkový papír. Půda má vápencové podloží. Hornina vznikla usazením nánosů štěrku a sedimentů. Při kontaktu s vodou se z kamene uvolňují minerální látky, které vinné révě prospívají a mají velký vliv na výslednou chuť vína. Právě traisentálské podloží je ideální pro Veltlínské zelené.
Když už se nasytíte těmi vzájemně kolmými ulicemi zeleného labyrintu vinné révy, bude chybět ke štěstí snad jen jediné. Vybrat si jednu z mnoha „heurige“, na Manhattanu by asi řekli „snack bar“, a vychutnat si západ slunce třeba právě s veltlínským zeleným a drobným občerstvením, které speciální vinařské hospůdky – heurige – nabízí.
Pět důvodů, proč jet na kole do RakouskaRakousko má oproti České republice jednu obrovskou výhodu. Je to Rakousko. Zahraničí bude mít vždycky punc něčeho neokoukaného, nového, něčeho za hranicemi našich dosavadních zkušeností. Co je v domě, není pro mě. To je známý fakt. V zahraničí je tráva zelenější, hory vyšší, údolí nižší, slunce svítí více, což vlastně ke štěstí úplně stačí. Dalším nezpochybnitelný fakt objevíte už při pohledu na mapu Evropy. Při našem opojení přímořskými jižními státy často zapomínáme na to, že i Rakousko je na jihu. Je tam dříve a déle teplo, což je pro cykloturistiku podstatný fakt. Úžasné jaro a delší podzim sezónu cyklistům přece jen o něco prodlouží. Třetím důvodem, proč jet na kole právě do Rakouska, je, že je nám nejblíž. Pokud se rozhodnete objevovat něco nového za hranicemi naší vlasti, nechcete se trmácet za projížďkou na kole přes půl Evropy. Rakousko je z tohoto pohledu opravdu za humny. Ona blízkost není jen geografická. Češi a Rakušané mají dlouholetou společnou historii a mezi lidmi není snad jiný rozdíl než v jazyku. I když ani čeština či slovenština není v Rakousku výjimkou. A za čtvrté, Rakousko je opravdu cyklistická země. Úroveň cyklostezek, jejich délka, pestrost a služby kolem nich jsou ohromující. Řekl jsem, že těch důvodů bude pět? Bude jich daleko víc. Ten pátý a všechny další si objevíte sami. Uvidíte. |