"Vzniklo by tady něco, co v České republice zatím neexistuje, dokonalé spojení letní a zimní rekreace,“ představuje si starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Pokud se jeho sen má stát skutečností, bude muset svést vítěznou bitvu s ochránci přírody. Ale už dnes je jisté, že v jednom má starosta pravdu: turisté přijíždějí k Lipnu především v létě a v zimě je v obci pusto.
"Sezona u nás trvá jen tři letní měsíce, pak tu máme dvacet procent obyvatel na podpoře a sociálních dávkách. Jestliže sem začnou jezdit turisté i v zimě, lidé budou mít práci,“ zdůrazňuje Hůlka.
Plány Jihočeského kraje počítají s tím, že v okolí Lipenského jezera vyrostou tři lyžařská střediska: Smrčina, Špičák a Kramolín. Posledně jmenované už existuje, ale muselo by se rozšířit.
Jenomže je tady háček, aktivistům z občanských sdružení Calla a Duha nová šumavská lyžařská centra vadí. "Nikdo nás zatím nepřesvědčil o tom, že v těchto místech je něco důležitějšího než ochrana přírody,“ namítá Vladimír Molek z hnutí Calla.
Smrčina, obří slalom v pralese
Je to zatím nejodvážnější plán: lyžařský areál na Smrčině by vyrostl na pravém břehu Lipna přímo naproti Horní Plané. Byly by tady dvě sjezdovky a čtyřsedačková lanovka, která by vyvezla zhruba dva tisíce lyžařů za hodinu.
"V jihočeské části Šumavy není jediný kopec, který by odpovídal předpisům mezinárodní lyžařské federace pro obří slalom. To by sjezdovka na Smrčině splňovala. No a určitě by byla atraktivní i pro lyžaře z jiných míst Česka, z Německa a Rakouska,“ tvrdí Martin Matouš, který má v jižních Čechách na starosti závodní sjezdové lyžování.
Projekt lyžařského areálu na Smrčině počítá s pěti variantami sjezdovek červené či modré obtížnosti, v té nejdelší by šlo o trať dlouhou 3,2 kilometru s převýšením pět set metrů.
První zóna Národního parku
Na vrcholu Smrčiny vede hranice s Rakouskem a zdejší areál by tak byl propojen se zimními středisky u jižních sousedů. Na severních horských svazích nad přehradou se také déle drží sníh, takže lyžovat by se tady dalo déle. Jenomže tato část Šumavy je součástí první zóny Národního parku a zákon tady nové stavby zakazuje.
"Jsou tu zachovány původní smrčiny, v nižších polohách pak smíšené lesy s javory a jedlemi, člověkem prakticky netknuté. Žijí tady rovněž chráněné druhy vzácných živočichů, jako jsou myšivka horská a datel černý,“ připomíná ředitel šumavského národního parku Alois Pavlíčko. Tady zatím lyžaři nevítězí.
Špičák: lyžování nad přehradou
Slibněji vypadá vznik lyžařského areálu pod horou Špičák, který by se nacházel asi pět kilometrů severně od Horní Plané.
Záměry Jihočeského kraje jsou velkolepé: pět vleků či lanovek a kolem dvaceti sjezdovek, převážně lehčích modrých a červených a jedna těžká černá.
Vojáci jsou PRO
Proti novému zimnímu centru nejsou ani vojáci, kteří jsou ochotni vzdát se zhruba pětiny boletického cvičiště, které se v místě nachází. "To nemůže být žádný problém, v minulosti měla československá armáda dvě stě tisíc vojáků a v Česku sedm výcvikových prostorů. Nyní má kolem pětadvaceti tisíc vojáků a ti tolik místa na cvičení nepotřebují,“ řekl bývalý náměstek ministra obrany Jiří Pospíšil.
Ministerstva obrany, životního prostředí a místního rozvoje už podepsala s vedením Jihočeského kraje dohodu, která vznik lyžařského areálu na Špičáku umožní. Podle starosty Hůlky by se tady mohlo lyžovat už za pár let.
Ochránci protestují
Ochráncům přírody se to ale nelíbí. "Vojenský prostor Boletice je součástí sítě evropských přírodních rezervací a je to rovněž ptačí rezervace s chráněnými druhy ptactva. Okolí Špičáku je sice na okraji cvičiště, ale je pořád jeho součástí. My nejsme přesvědčeni, že by tady bylo lyžování důležitější než ochrana přírody,“ tvrdí Vladimír Molek z hnutí Calla.
Není však vyloučeno, že i ochránci nakonec ustoupí. Důležitější slovo než aktivisté z hnutí Calla bude mít správa národního parku. A ta není proti. "V tomto případě jsme ochotni přistoupit na rozumný kompromis. Nejsme nepřátelé turistů, i když Šumava je vhodná spíše pro pěší výlety a v zimě turistiku na běžkách,“ řekl mluvčí národního parku Radovan Holub.
Lyžníci versus přírodaKde se má lyžovat Plánované areály na Šumavě mají vzniknout v okolí Horní Plané u Lipenské přehrady. Nejpravděpodobněji se začne brzy lyžovat na Špičáku, který leží na okraji vojenského prostoru Boletice. Rozšíří se i stávající areál Kramolín. Kde lyžaři ustoupili Vlastníci lyžařských areálů v Česku se často dostávají do střetu se správami národních parků a chráněných krajinných oblastí. Někdy se jim prosadit své záměry zčásti či vůbec nepodaří. Zde jsou nejznámější příklady: BESKYDY: Lyžařský areál u Ostravice bude menší. ORLICKÉ HORY: Správa zdejší chráněné krajinné oblasti nepovolila vybudování nové dvoukilometrové sjezdovky v Orlickém Záhoří. JESENÍKY: Ochránci přírody omezují možnosti lyžování v okolí Pradědu. Vleky se smějí rozjet teprve ve chvíli, kdy je na takzvaném Velkém Václaváku půlmetrová sněhová peřina. |
Lyžaře by vozily tramvaje
Plány Jihočeského kraje rovněž počítají se vznikem Šumavských elektrických drah. V okolí Lipna by jezdila tramvaj, která by spojovala přehradní pláže a současně v zimě vozila i lyžaře k novým areálům.
"Bylo by to něco podobného, jako jsou ve Vysokých Tatrách Tatranské elektrické železnice. Tato tramvajová trať by pak měla přímé napojení na IV. železniční koridor mezi Prahou, Českými Budějovicemi a Rakouskem,“ vysvětluje Ivan Študlar, dopravní poradce jihočeského hejtmana.
Soupravy by vyjížděly z Rybníku, který se nachází na trati České Budějovice–Linec. Odtud by jely po současné trati do Lipna, dále po nové trase přes Frymburk do Černé v Pošumaví a odtud odbočkou na Špičák. Tramvaje by ale mohly jezdit dál i po současné trati mezi Černou v Pošumaví a Novou Pecí, odkud by vedla další nová odbočka do areálu pod Smrčinou. "V současné době se zpracovává projekt pro první úsek nové železnice mezi Lipnem a Frymburkem,“ upřesnil Študlar.
Minulost proti přítomnosti
Že celé území může být mnohem živější než dnes, ukazuje i malý výlet do minulosti. Pod Smrčinou a v boletickém vojenském prostoru žily tisíce lidí. Osídlení tady skončilo odsunem sudetských Němců po roce 1945. Například jen v obci Ogolderheid, kde později vznikla tanková střelnice Jablonec, žilo v třicátých letech minulého století více než 500 obyvatel v 75 domech. V obci býval i kostel s farou, obchody a hostinec.
Horní Planá je začátkem prosince mrtvým místem, náměstí, které bývá v létě plné turistů, je liduprázdné. Nápisy na penzionech, které jsou ve většině starých historických domů, dávají jasně najevo: Zavřeno – Geschlossen. V cukrárně, která se nachází v rohu kulturního domu, typické to stavby reálného socialismu padesátých let, sedí pouze starší dvojice nad dopolední kávou. Majitelka Irena Šablicová si myslí, že by příliv lyžařů mohl městu pomoci. "Museli by tady však bydlet a utrácet,“ řekla Šablicová.
Co si myslíte o plánovaném lyžařském areálu u Lipna na Šumavě? Poškodí přírodu? Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři v diskuzi
