Hinterstoder nadchne tři kategorie lyžařů – rodiny s dětmi, školní lyžařské kurzy a sportovní jezdce, pro které je téměř kilometr a půl převýšení při sjezdu do údolí výzvou. A pozor – už dávno neplatí, že Hinterstoder je taková levná varianta k lépe a výše situovaným střediskům v Tyrolsku nebo pod Salcburkem. Vždyť se tu jezdí Světový pohár!
Hinterstoder má čtyřicet kilometrů sjezdových tratí. Loni se stal v této velikosti skiareálů podle největšího lyžařského testovacího portálu na světě Skiresort.de vítězem a tajným tipem. Důvodů je hned několik.
Už při poslední návštěvě před rokem jsme ocenili sportovnost a dostupnost střediska z Česka. S novou kabinovou lanovkou, která byla ke konci prosince uvedena do provozu a je umístěna přímo na centrálním příjezdovém parkovišti, a s novými ubytovacími kapacitami a projekty poskočil ale tento skiareál na žebříčku atraktivity v prostoru zimních Alp ještě o několik příček nahoru.
Pohodlněji to nejde
Je lednový víkend a člověk by předpokládal, že tradiční a téměř vyhlášené zácpy do městečka včetně nekonečných front u kasy u nástupní stanice lanovky, které byly ještě před rokem tvrdou realitou, budou opět na pořadu dne. Nebo spíše rána. Jenže tady je teď všechno jinak.
Přijíždíme na centrální parkoviště na začátku Hinterstoderu a podle pokynů personálu zajíždíme až téměř dozadu. Na novou kabinovou lanovku Hössbahn je to i tak v přezkáčích kousek. Jaká úleva oproti staré lanovce, která stála v podstatě v centru města, a jen samotný příchod z parkoviště byl pro řadu lyžařů (zejména rodiny s malými dětmi) vyčerpávající.
Zázemí je standardně pohodlné a vypadá stejně jako ve velkých střediscích – několik pokladen, automaty na prodej skipasů, vzorně čisté toalety, interaktivní plán střediska s aktuálními informacemi.
Ke kabinám vyjíždíme eskalátory a čekání absolvujeme tak nejvýše v rozsahu pěti minut.
Děti jsou na prvním místě
A pak už nás dva a půl kilometru dlouhá lanovka vyváží do 1 400 metrů nad mořem. Tady nahoře je vše při starém – výstup z nové kabiny je jen nedaleko původní staré Hössbahn. Nasazujeme lyže, mžouráme do jasného slunečného dne a přímo pod námi je to, co patří k největším devizám tohoto horského střediska – chráněné multifunkční horské sedlo.
Zaujalo nás už před lety při naší krátké návštěvě a tentokrát v následujících třech dnech, které tu strávíme, plně rozvine svoje veškeré výhody.
Sjíždíme po mírném svahu do jeho středu. Po pravé ruce máme stylovou novou budovu dětské infrastruktury s doškovými stěnami – odpočívárna s denní místností, kde se dá v teple jíst vlastní svačina, lyžařská škola, vše přímo u dětské části střediska s názvem Sunny Kids Park.
Mimochodem tento dětský park je největším v Horním Rakousku a je prostým faktem, že se tady jen velmi těžko hledají nevýhody. Patří svou polohou a praktičností skutečně k tomu lepšímu, možná i nejlepšímu v rakouských Alpách.
Areál je umístěn šikovně právě v horském sedle, které je z větší části chráněno před větrem a nepřízní počasí. Strana je slunná a především je prostorově odděleno lyžování pro ty úplně nejmenší (lano, kolotoče, krátké posuvné pásy, zcela vpravo se počítá nejdříve se sáňkováním a bobováním) až po ty malé lyžaře, kteří už chtějí samostatně jezdit na kotvě.
Na Sunny Kids Park je vidět jak z Bärenhütte, tak ze Höss Salettl, dvou restaurací, případně přímo v sedle se dá pohodlně lyžovat na kratších pistách, přičemž dětský park je jako na dlani.
Pro rodiče dětí, které se učí lyžovat s instruktorem, nebo si chtějí jezdit už sami (na posuvných kobercích, na menších kotvách) nemůže nastat ideálnější situace.
Luxusní ubytování láká novou klientelu
V sedle jsou jak restaurace, tak i horský hotel, který prochází aktuálně rekonstrukcí a v jehož nejbližším okolí vznikají nové luxusní ubytovací kapacity. Ty budou nejen tady, ve 1 400 metrech nad mořem, ale už jich několik funguje i dole v údolí. A je pravdou, že Hinterstoderu sluší. Posunuly ho blíže k větším a známějším alpským střediskům.
Například nový designový apartmánový hotel Alprima na konci městečka přilákal klientelu, která by se patrně Hinterstoderu jinak vyhnula. „Od otevření aparthotelu v roce 2019 jsme zaznamenali jednoznačný rozvoj celého regionu. A projekty pokračují, budou se otvírat nová zajímavá ubytování jak tento rok, tak příští. Na konci loňského roku byla navíc uvedena do provozu nová kabinová lanovka, tudíž zájem o tuto oblast se viditelně zvedá,“ vysvětluje Gerrit-Hendrik Bauer, ředitel hotelu Alprima, který je postaven v alpském stylu.
Investice jdou tady jak do ubytování, tak do infrastruktury. A potenciál je obrovský. V situaci, kdy je v podstatě přes dálnici na dohled národní park Kalkalpen, je Hinterstoder logicky jedním z výchozích míst.
Z dvoutisícovky do údolí
My ale už vyjíždíme z centrálního sedla sedačkovou lanovkou Höss-Express (kilometrovou sjezdovku Inferno Piste se sklonem až sedmdesát procent tentokrát z důvodu sněhových podmínek neokusíme) a následně kotvami Panoramalift a 200er Lift do nejvyššího místa, které skiareál nabízí. Člověk by opravdu nečekal, že na severním okraji Alp to bude rovných 2 000 metrů nad mořem. Mnohem větší střediska položená jižněji v nitru hor se pohybují v nižších nadmořských výškách.
A tady je to svět sám pro sebe. Vítr vane, prašan letí po pistách a hlavně sem nahoru už jezdí jen opravdoví fanjšmekři. Nebo spíš ti, co si chtějí hodně zalyžovat. Před námi je více než sedmikilometrový sjezd do údolí s celkovým převýšením, nebo spíše „přenížením“ téměř kilometr a půl. A sportovní červené sjezdovky, které budeme už za chvíli brázdit, rozhodně nedovolí sjezdařský výkon flákat.
Horní modrá třináctka začíná u známé vyhlídkové „kostky“ Dachsteinblick. A opravdu – jako by ten Dachstein na obzor nepatřil. Mezi okolními masivy včetně národního parku Kalkalpen je to úplně jiný kopec. Nádhera.
Na Hinterstoderu se makat musí
A pak už se odpichujeme a kocháme se panoramaty a docela makáme, protože i tady na modré v těch sněhových podmínkách, které aktuálně panují, je potřeba se do lyží položit. „V historii se už takto špatné zimy z pohledu sněhové pokrývky vyskytly, v šedesátých, sedmdesátých i osmdesátých letech,“ objasňuje Rainer Rohregger, předseda představenstva společnosti Hinterstoder-Wurzeralm Bergbahnen AG, která provozuje lanovky na Hinterstoderu. „Museli jsme se přeorientovat na celoroční nabídku, pouze na zimní sezonu už nelze spoléhat. Ale ke klasickému zimnímu turismu jiná plnohodnotná alternativa bez sněhu neexistuje. Doufejme, že bude možné lyžařské areály udržet minimálně další třicet, padesát let,“ doplňuje.
Před námi je více než sedmikilometrový sjezd do údolí s celkovým převýšením, nebo spíše „přenížením“ téměř kilometr a půl.
My brázdíme červenou šestku, široká pista s příjemnými terénními zlomy dovoluje zvláště v pozdních odpoledních hodinách, kdy už návštěvníků ubylo, opravdu hodně se s dlouhými, širokými oblouky rozmáchnout.
Při pohledu na mapu skiareálu je jasné, že naprostá většina sjezdovek vede zpátky do sedla. Což se ukazuje jako další nesporná výhoda, protože v momentě, kdy se zlomíme za terénní hranu, přestane nás jako mávnutím obtěžovat ostrý vítr. V horském sedle je jako v pokojíčku.
Jak chutná zirbe
A potom je před námi už jen sjezd do údolí. Jenže hlad na horách nelze ošálit, a tak zastavujeme ve stylové hospůdce – ápre ski baru Höss Salettl. Majitel Georg Wendl je sympaťák a ochotně nám rozkódovává názvy jednotlivých hornorakouských specialit. Domácí guláš se zvěřiny se špeclemi nebo sýrové knedlíky v polévce nás baví.
A restaurace je kupodivu narvaná k prasknutí. „Zatím se tady krize neprojevila. Máme stejně hostů jako v zimách před koronavirem, a to navzdory nedostatku sněhu přes Vánoce a v lednu. Bylo tady skutečně hodně turistů na výšlapech bez lyží. Samozřejmě jsme museli o něco zdražit, ale držíme se v rozumných mezích a lyžaři, kteří sem dorazí, utrácí stejně jako předtím,“ říká Wendl.
Dáváme si na zažití panáčka domácí pálenky ze šišek Zirbe, alpského jehličnatého zázraku. A voní to úplně stejně, jako třeba postel ze zirbového dřeva a člověk ví, že je prostě v Alpách.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditPříjezd Tankování Fakta Servis: bezplatný skibus a skidepot nahoře u výstupní stanice kabinové lanovky Zajímavosti: Ceny skipasů Sezonní karta Webové adresy Ceny jídla a pití |
