Pokud jste ještě nenamazali běžky nebo neprošlápli horské boty,je to chyba. Výlety zimní krajinou jsou velkým dobrodružstvím, a zejména pak na jednom z našich nejkrásnějších pohoří, Hrubém Jeseníku, s pověstmi opředeným vrcholem Pradědem ve výšce 1491 metrů nad mořem.
Hlavní jesenická hřebenovka spojuje známá mezihorská sedla - Ramzovské na severní a Skřítek na jižní straně. Přechází přes nejznámější vrcholky, včetně úbočí Pradědu. Celá trasa je asi čtyřicet kilometrů dlouhá. První část hřebenové "magistrály" prochází severozápadní, keprnickou částí Jeseníků. Nejsnáze je dostupná z Ramzovského sedla (759 m), oddělujícího Hrubý Jeseník od Rychlebských hor. Červeně značená cesta odtud stoupá přes Černavu na vrchol Šeráku, ovšem tuto poměrně náročnou pasáž si můžeme usnadnit i podstatně zrychlit použitím sedačkové lanovky. Pak nás už lyžařská stopa povede chráněným územím "Šerák-Keprník" - první přírodní rezervací vyhlášenou na území Moravy a Slezska už před sto lety. Po ostřejším výstupu jsme na vrcholu Keprníku (1422 m), zdobeném "korunkou" vyhlídkových skal. Otevírá se odtud pohled nejen na okolní jesenické scenérie,ale také ke Králickému Sněžníku a Rychlebským horám. Od křižovatky cest na Trojmezí si můžeme udělat krátkou odbočku na vrcholová skaliska Vozky, opředená starou pověstí o hříšném zkamenělém vozkovi. Hřebenovka však pokračuje po úbočí Červené hory (s možností výstupu k malebnému útvaru Kamenné okno) a kolem Vřesové studánky. Nad hlubokými údolními srázy zdrojnic Divoké Desné cesta postupně klesá k frekventovanému Červenohorskému sedlu (v 1013 m). Odtud už "hřebenovka" prochází ústřední, pradědskou částí Hrubého Jeseníku. Zprvu budeme stoupat severním temenem Velkého Klínovce, přejdeme nebo přejedeme Výrovku, mezi Malým a Velkým Jezerníkem mineme rašeliniště,v zimě ovšem většinou skryté pod sněhovým příkrovem. Na temeni Malého Děda se můžeme občerstvit v půvabně umístěné chatě Švýcárně, odkud už se otevírá pohled na vrcholovou část pohoří s Pradědem, zvýrazněným štíhlou věží televizního vysílače. Součástí tohoto nejvyššího bodu Moravy a Slezska, dostupného krátkou odbočkou, je i restaurace a vyhlídkový ochoz nabízející jeden z nejkrásnějších pohledů na východě naší republiky. Úbočím Pradědu sejdeme kolem Kurzovní chaty k horským boudám Barborka a Ovčárna, odkud je spojení linkovým autobusem k chatě Hvězda nad Karlovou Studánkou. Od Barborky pokračuje jižní část jesenické hřebenové cesty,vinoucí se většinou nad horní hranicí lesa. Zprvu mineme nejznámější z jesenických skal - bizarní Petrovy kameny,opředené pověstmi o nekalých rejích ďábla a čarodějnic. Posléze přejdeme druhou nejvyšší horu Hrubého Jeseníku Vysokou holi (1464 m) a pokračujeme zvlněným hřbetem k Jelení studánce s křižovatkou turistických cest u pramene a zděného přístřešku. Červené značky odtud sestupují kolem chaty Alfrédky do Staré Vsi u Rýmařova, jesenická "hřebenovka" pokračuje už se zeleným značením k jihozápadu. Turistickými i lyžařskými zážitky nabitá jesenická magistrála končí na silničním sedle Skřítek (867 m) se stejnojmenným motorestem.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Severní "začátek" popisované trasy je nejsnáze dostupný z Ramzovského sedla, přecházeného železniční tratí a silnicí, spojující Hanušovice s okresním městem Jeseník. Osou Hrubého Jeseníku prochází silnice I/44 mezi Šumperkem a Jeseníkem, vinoucí se přes Červenohorské sedlo, jižní "konec" hřebenovky na sedle Skřítek zpřístupňuje silnice I/11 spojující Šumperk a Rýmařov.
Hlavní jesenická hřebenovka spojuje známá mezihorská sedla - Ramzovské na severní a Skřítek na jižní straně. Přechází přes nejznámější vrcholky, včetně úbočí Pradědu. Celá trasa je asi čtyřicet kilometrů dlouhá. První část hřebenové "magistrály" prochází severozápadní, keprnickou částí Jeseníků. Nejsnáze je dostupná z Ramzovského sedla (759 m), oddělujícího Hrubý Jeseník od Rychlebských hor. Červeně značená cesta odtud stoupá přes Černavu na vrchol Šeráku, ovšem tuto poměrně náročnou pasáž si můžeme usnadnit i podstatně zrychlit použitím sedačkové lanovky. Pak nás už lyžařská stopa povede chráněným územím "Šerák-Keprník" - první přírodní rezervací vyhlášenou na území Moravy a Slezska už před sto lety. Po ostřejším výstupu jsme na vrcholu Keprníku (1422 m), zdobeném "korunkou" vyhlídkových skal. Otevírá se odtud pohled nejen na okolní jesenické scenérie,ale také ke Králickému Sněžníku a Rychlebským horám. Od křižovatky cest na Trojmezí si můžeme udělat krátkou odbočku na vrcholová skaliska Vozky, opředená starou pověstí o hříšném zkamenělém vozkovi. Hřebenovka však pokračuje po úbočí Červené hory (s možností výstupu k malebnému útvaru Kamenné okno) a kolem Vřesové studánky. Nad hlubokými údolními srázy zdrojnic Divoké Desné cesta postupně klesá k frekventovanému Červenohorskému sedlu (v 1013 m). Odtud už "hřebenovka" prochází ústřední, pradědskou částí Hrubého Jeseníku. Zprvu budeme stoupat severním temenem Velkého Klínovce, přejdeme nebo přejedeme Výrovku, mezi Malým a Velkým Jezerníkem mineme rašeliniště,v zimě ovšem většinou skryté pod sněhovým příkrovem. Na temeni Malého Děda se můžeme občerstvit v půvabně umístěné chatě Švýcárně, odkud už se otevírá pohled na vrcholovou část pohoří s Pradědem, zvýrazněným štíhlou věží televizního vysílače. Součástí tohoto nejvyššího bodu Moravy a Slezska, dostupného krátkou odbočkou, je i restaurace a vyhlídkový ochoz nabízející jeden z nejkrásnějších pohledů na východě naší republiky. Úbočím Pradědu sejdeme kolem Kurzovní chaty k horským boudám Barborka a Ovčárna, odkud je spojení linkovým autobusem k chatě Hvězda nad Karlovou Studánkou. Od Barborky pokračuje jižní část jesenické hřebenové cesty,vinoucí se většinou nad horní hranicí lesa. Zprvu mineme nejznámější z jesenických skal - bizarní Petrovy kameny,opředené pověstmi o nekalých rejích ďábla a čarodějnic. Posléze přejdeme druhou nejvyšší horu Hrubého Jeseníku Vysokou holi (1464 m) a pokračujeme zvlněným hřbetem k Jelení studánce s křižovatkou turistických cest u pramene a zděného přístřešku. Červené značky odtud sestupují kolem chaty Alfrédky do Staré Vsi u Rýmařova, jesenická "hřebenovka" pokračuje už se zeleným značením k jihozápadu. Turistickými i lyžařskými zážitky nabitá jesenická magistrála končí na silničním sedle Skřítek (867 m) se stejnojmenným motorestem.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Severní "začátek" popisované trasy je nejsnáze dostupný z Ramzovského sedla, přecházeného železniční tratí a silnicí, spojující Hanušovice s okresním městem Jeseník. Osou Hrubého Jeseníku prochází silnice I/44 mezi Šumperkem a Jeseníkem, vinoucí se přes Červenohorské sedlo, jižní "konec" hřebenovky na sedle Skřítek zpřístupňuje silnice I/11 spojující Šumperk a Rýmařov.
