Pod vrcholem Zniev

Pod vrcholem Zniev | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Do pustin neznámého pohoří Žiar. Něco podobného už na Slovensku nenajdete

  • 7
Ve středoslovenském pohoří Žiar si namísto rekreačních středisek a turistických atrakcí naplno vychutnáte to, co jinde už téměř vymizelo. Pustinu, klid a romantiku. Povědomí o těchto horách má jen hrstka důvěrných znalců slovenské vlastivědy.

Žiar, převyšující svými nejvyššími vrcholky jen o něco málo nadmořskou výšku tisíc metrů, tvoří rozvodní hřbet mezi Turčianskou a Hornonitranskou kotlinou. Na severozápadě hraničí s Malou Fatrou, na jihovýchodě s Kremnickými vrchy.

Málo nápadným a členitým horstvem prochází hlavní, červeně značená slovenská magistrála Cesta hrdinů SNP, která sem zavádí hlavně milovníky dálkových přechodů. Kdo sem cíleně či mimoděk zavítá, bývá velmi mile překvapený.

Hory příbuzné Tatrám

Pokud nechcete podniknout hřebenový přechod v délce dvou až tří dnů po červené magistrále Cesta hrdinů SNP, zvolte jako východisko k prvnímu seznámení silnici č. 519, která spojuje Nitranské Pravno s Martinem a překonává hlavní hřeben ve Vyšehradském sedle (580 m).

Těsně pod sedlem se na východní (Turčianské) straně hor rozkládá vesnice Jasenovo a z ní směřují dvě krátké značené cesty k jednomu z nejhezčích kopců pohoří. Jmenuje se Vyšehrad (829 m) a jeho název prozrazuje dávné slovanské osídlení.

O málo delší, avšak krajinářsky hezčí, je modrá trasa údolím potoka Jasenice, která se po dvou kilometrech příjemného stoupání připojí u rozcestí Žiare na červenou hřebenovou magistrálu.

Po ní vpravo následuje další půlkilometr stoupání a pak přijde první velkolepá podívaná, kde se hory Žiar představí ve své typické podobě.

Z rozlehlých mírně zvlněných luk se otevírá nečekaně široký výhled na Turčianskou kotlinu lemovanou v dálce členitými hřebeny Velké a Malé Fatry. Velmi lákavý je však zejména hrot nedalekého Vyšehradu, tvořený bělostnými vápenci. Nápadně ční nad okolí a ukazuje směr dalšího putování.

Výstup na vrchol Vyšehradu je z jihu krátký, ale docela strmý. Závěrečné metry v pokrouceném bukovém lese je nutné překonat pomocí schodů. Nahoře u rozcestníku a vrcholové knihy se ale kupodivu rozprostírá rovinka, která je součástí větší vrcholové plošiny.

Dolina Jasenice a hora Vyšehrad

Slovenský Vyšehrad

Na tomto místě je dobré si připomenout, že ač se to nezdá, pohoří Žiar má stejnou stavbu jako všechny další hory Tatransko-fatranské oblasti. Základ tvoří žulový masív pokrytý tu a tam zbytky druhohorního, převážně vápencového obalu. A právě Vyšehrad je jedním z těchto impozantních zbytků, podobně jako třeba Rozsutec na Malé Fatře.

A podobně jako Rozsutec je i Vyšehrad botanickou perlou. Z důvodu vápencového podloží se tu vyskytuje bohatá horská flóra a hmyzí fauna, kvůli níž je kopec chráněný v kategorii národní přírodní památka. Kromě toho je proslulý i jako archeologická lokalita s doloženým osídlením od doby kamenné.

Pro příslušníky slovanské krve je však nejvýznamnější Velkomoravské hradiště zdokumentované archeology na ploše 4,55 hektaru. Zachovaly se z něj četné valy a příkopy na vrcholové planině, kudy pokračuje červená značka do silničního Vyšehradského sedla na opačné straně hory. Odtud přicházejí na Vyšehrad motorizovaní návštěvníci (40 min), kteří v sedle u silnice odstavili auto. Po stejné cestě se pak vracejí zpět.

Louky na hřebeni Žiaru

Vrchol Vyšehradu

Posezení na Vyšehradě je velice příjemné, jednotlivé vrcholové útesy nabízejí rozmanité krajinné scenérie a úchvatné hloubkové pohledy. Oproti hřebenovým loukám pod kopcem se obzory obohatily o protáhlý masív Vtáčniku a Kremnické vrchy s televizním vysílačem na Skalce.

Německá Hadviga

Přestože vrchol Vyšehradu evokuje představu nejstarších slovanských dějin, středověkou kolonizaci okolního regionu realizovali téměř výhradně Němci pozvaní uherskými králi. Ostrov německého osídlení zasahující do pohoří Žiar se označoval jako Hauerland a jedním z jeho center bylo město Nitranské Pravno. Přímo uprostřed hor pak vznikla německá vesnice Hadviga, která je za hodinu a půl snadno dostupná po červené hřebenové magistrále z Vyšehradského sedla.

Ze sedla se jde mírně zvlněným, převážně lesním terénem, občas se objevují louky. Okolo je téměř božský klid a skoro nikdo tudy nechodí. Jen sem tam tuláci s velkým batohem, kteří si vyrazili do přírody na více dní. U rozcestí Hadviga se objevují zplanělé ovocné stromy – neklamné znamení, že nablízku je zpustlá vesnice. Značka k ní sice nevede, pokud se však spustíte vpravo dolů do údolí, zakrátko spatříte kostel, což je jedna z mála dochovaných původních staveb.

Zaniklá ves Hadviga

Hadviga měla na rozdíl od většiny ostatních německých vesnic zemědělský charakter. Zanikla po druhé světové válce, původní obyvatelé odešli ještě před příchodem Rudé armády nebo byli po válce odsunuti. Zaniklou obec v horské pustině posléze objevili chalupáři a začali ji zvelebovat a sezónně osídlovat. Dodnes sem ale nevede asfaltová silnice a není tu elektřina.

Procházka Hadvigou je zážitek, pro některé doslova ráj na Zemi. Nic podobného jinde na Slovensku ani v Česku k vidění není.

Vysoký hrad Zniev

Tipem pro dobrodružné povahy je zdolání vrchu Chlieviská (1 024 m), nejvyšší kóty pohoří Žiar. Značka tam sice nevede, cesta je však orientačně přehledná a dá se při troše štěstí realizovat a skončit až u zříceniny Zniev, jehož nadmořská výška 985 m je druhá nejvyšší ze všech slovenských hradů.

Hrad Zniev

Vyhlídka z hradu Zniev

Výchozím místem je kopec Závozy (912 m) severně od Hadvigy, kde se nachází rozcestník červeně značené Cesty hrdinů SNP. Zde je třeba uhnout na severovýchod, sestoupit do zalesněného sedla, držet směr a najít stoupající hřeben. Pokud se zadaří, pak je další cesta již zřejmá. Občasné lesní průhledy umožňují případnou ztíženou orientaci v lesním terénu, kde je šance potkat maximálně divokou zvěř.

Po zdolání nejvyšších Chlievisek (1 024 m) je nutné přidržet se více vlevo a správně sestoupit do sedla pod poslední, nejseverněji vystrčený kopec pohoří Žiar, který se jmenuje Zniev (985 m). Na jeho východním skalním výčnělku ční torza středověkého hradu, jehož zbytky jsou sice skromné, poskytují však famózní výhled na Turiec a Velkou Fatru. Je to místo, kam se moc nechodí, byť sem z druhé strany od Kláštora pod Znievom vede zelená značka. Výstup s převýšením 500 m a stejná cesta zpět však mnoho návštěvníků nenaláká.

Zniev a spolu s ním celé pohoří Žiar je určitě netradiční cíl, který si získá srdce nejedné tulácké a romantické duše.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z hraničního přechodu Starý Hrozenkov pokračovat stále rovně směr Bánovce nad Bebravou, pak odbočit směr Prievidza a Žilina, v Nitranském Pravně pokračovat rovně na Martin po silnici 519 přes Vyšehradské sedlo a Jasenov

Mapa
1:50 000 VKU Harmanec č. 120 – Martinské hole

Itinerář trasy
Jasenovo – Žiare (modrá) – Vyšehrad (červená) – Vyšehradské sedlo (červená) – Hadviga (červená) – Brieštie (neznačeno). Docela nenáročných 12 km.

, pro iDNES.cz