Odpočet do katastrofy
Z tureckého města Kahramanmaras nezbylo mnoho.
V letní sezoně vyráží na dovolenou do Turecka průměrně čtvrt milionu Čechů. A zdaleka ne všichni si jsou vědomi toho, že překrásný Istanbul si hoví na samém vrcholu aktivní zlomové linie.
Odborníci mají jasno v tom, že závažné zemětřesení o síle 7 či větší jej zasáhne. Kdy? To přesně netuší. Dojde k tomu dříve nebo později, ale statisticky nevyhnutelně.
Nejlidnatější turecké město – s 15,5 miliony obyvatel – na svou velkou přírodní katastrofu teprve čeká. A že to bude „velké“, potvrzují i místní stavební inženýři. To proto, že na dva miliony budov v metropoli nedokáže takové otřesy ustát.
Turecký Úřad pro řízení katastrof a mimořádných událostí předloni zaznamenal 15 tisíc jemných otřesů, loni více než 20 tisíc a letos jen za první pololetí přes šedesát tisíc. Něco se zkrátka chystá.
Ne zrovna stravitelnou ochutnávku toho, jak by to mohlo vypadat, se naskytl v únoru. Trojice otřesů, překonávajících silou 7, si při nich na pomezí Turecka a Sýrie vyžádala daň padesáti tisíc lidských životů.
7. února 2023 |
Neklidný jih Ameriky
Velkých zemětřesení zažije Ekvádor sedmdesátku ročně.
Pokud se opravdu bojíte zemětřesení, vynechte ze svého cestovního itineráře Peru v Jižní Americe. Ročně tu zaznamenají v průměru 400 otřesů, které silou překonávají ty z našeho Karlovarska dvakrát.
Poslední opravdu extrémní a vražedné zemětřesení tu zažili v roce 1970. Vyžádalo si na 66 000 lidských životů. Za kritické zemětřesné oblasti Peru se považují jižní a západní regiony, včetně hlavního města Limy.
Aktivní zemětřesnou oblastí je ovšem celé jihoamerické západní pobřeží Tichého oceánu. To proto, že celou oblastí tu probíhá tzv. subdukční zóna. Oceánská deska Nazca se tu zasouvá pod desku kontinentální, a jedním z výsledků tohoto jevu jsou časté otřesy půdy.
V Ekvádoru jich napočítají v průměru sedmdesát ročně. Poslední je docela „čerstvou“ událostí – došlo k němu před pěti dny, 31. října. Tragickou bilanci zemětřesení Napo, při němž v roce 1987 zahynulo pět tisíc lidí, naštěstí nepřekonalo. Riobamba, Guayas, Ambato, Pichinha i Quito patří k regionům, kde bezpečno kvůli otřesům půdy není. A čím blíže k pobřeží, tím je situace horší.
18. března 2023 |
Chile, tragický šampion
Ke smutné realitě všedního života v Chile patří otřesy půdy.
Smutným světovým rekordmanem, a bohužel hned několikanásobným, je Chile. Stát s nejdelší jihoamerickou linií pobřeží při Tichém oceánu je doslova natlačen na zónu otřesů.
Za posledních 10 let tu zaznamenali 10 901 výraznějších zemětřesení. Každý rok se čtvrtina všech velkých zemětřesení světa odehraje právě tady. Chile je též dějištěm těch vůbec nejsilnějších zemětřesení, které byly za posledních sto let zaznamenány.
Včetně toho, které udeřilo u Valdivie a Santiaga v květnu 1960. Na Richterově škále dosahovalo síly 9,4–9,6, a byť trvalo jen deset minut, zdevastovalo celou zemi. Pokud vás otřesy země děsí, Chile se vyhněte velkým obloukem.
17. září 2015 |
Čína doplácí na svou velikost
Při zemětřesení v Sichuanu v roce 2008 zahynulo na 60 000 lidí.
Každá druhá oběť zemětřesení pochází z Číny. Důvodů, proč si právě tady otřesy půdy ročně vyžádají tolik životů, je celá řádka. Počítá se to, že Čína má druhou nejpočetnější populaci, pobřeží dlouhé 14 500 kilometrů, i to, že řada jejích vnitrozemských provincií se nachází v seismicky silně aktivních oblastech. A když udeří zemětřesení v zemi s 1,4 miliardou obyvatel, jdou počty obětí nevyhnutelně do desítek tisíců.
Jedno z nejbrutálnějších zemětřesení, u Tchang-šanu, se tu odehrálo v roce 1976. Bylo dvojité. První vlna otřesů, která netrvala ani čtyři minuty, udeřila navečer 27. července. Lidi zaskočila doma. A když se druhý den rozběhly záchranářské práce, přišla druhá, devatenáctiminutová vlna. Mrtvých za sebou nechala 300 000.
Nepříjemnou charakteristikou všech zemětřesení je jejich nepředvídatelnost, a ty z Číny v tom skutečně vynikají. Předloni tu zaznamenali zemětřesení „jen“ devatenáct. Ale za posledních deset let přes čtyři tisícovky. Je těžké být připraven na něco, co přichází tak nečekaně a nepravidelně.
6. srpna 2023 |
V Japonsku jsou připraveni
Japonsko se s otřesy naučilo žít. Od velkého zemětřesení, které udeřilo v roce 1995 v Kóbe, země vynakládá miliardy na prevenci každý rok.
Čistota ulic, superrychlá železniční doprava, excelentní gastronomie, šílené videohry, legrační toalety. Je hodně světových prvenství, na něž mohou být Japonci hrdí. Většinu z nich by ovšem nejspíš rádi vyměnili za to, aby nestáli v čele světového žebříčku zemí ohrožených zemětřeseními.
Japonsko totiž leží v jedné z nejaktivnějších zemětřesných zón na planetě, takzvaném Pacifickém ohnivém kruhu. Ten sice obepíná celé pobřeží Tichého oceánu – v jeho tektonicky neklidném lemu se odehraje 75 procent všech zemětřesení na planetě – ale Japonsko mu doslova kraluje.
Ročně tu zaznamenají 1 500 zemětřesení. A ne zrovna skromných. Počet těch se silou 6 a vyšší jde do desítek. Přesto tu jsou ztráty na majetku anebo počty lidských obětí nebývale nízké. To proto, že Japonsko masivně investovalo do preventivních opatření. Nejen výstavby věžáků na „odpružených základech“ a chytrých rozvodech energetických sítí. Jejich systémy varování před otřesy nemají ve světě konkurenci, pohotové seismometrické stanice tu okamžitě odesílají výstražné zprávy obyvatelům a zastavují vlaky. A všichni vědí, co mají dělat.
Škody se dají umenšit, ale nedá se jim zcela zabránit. Rok 2011 Japonsku předvedl kombinovanou přírodní katastrofu nebývalého rozsahu.
Japonsko je pravděpodobně jedinou zemí světa, kde můžete zažít skutečně pořádné zemětřesení, které proběhne v klidu, bez zmatků a chaosu. A bez ztrát na životech. Většinou. S katastrofou z roku 2011 se zkrátka počítat moc nedalo.
Na kolik ta propracovaná bezpečnost přijde? Japonsko investuje do preventivních opatření proti zemětřesením v přepočtu 150 miliard korun. Každý rok.
Na špatném místě v nesprávnou dobu
V Mexiko City si zvířecích záchranářů, kteří pomáhají po zemětřesení, náležitě považují.
Oplývá sice mnoha krásami, ale vnímáno čistě kritickým pohledem seismologů si Mexičané nevybrali pro svou zemi zrovna to nejlepší umístění. Území je totiž jednou ze seismicky nejaktivnějších zemí na planetě.
To proto, že neleží na jedné, ale hned na třech největších tektonických deskách planety. Zahrnuje tzv. Severoamerickou, Kokosovou a Pacifickou desku. Z jejichž tření plynou otřesy. Za posledních třicet let jich tu zaznamenali přes 86 000. A jen letos tu těch se silou 4 a větší napočítali 2 225. Otázku, jestli přijde zemětřesení, si tu už dávno nekladou. Řeší jen, kdy a jak silné bude.
Aglomeraci Mexico City při zemětřeseních moc neprospívá, že stojí na měkkém podloží vysušeného jezera.
Otřesy půdy jsou intenzivní zvláště kolem Baja California, ale tou nejohroženějších oblastí je hlavní město země. V širší aglomeraci Mexico City žije dvaadvacet milionů lidí. A podstatná část sídla se nachází na dně bývalého jezera. Měkké podloží pak zesiluje otřesy.
Ukázalo se to v roce 1985, kdy v důsledku zemětřesení o síle 8,1 stupňů zahynulo 10 000 lidí.
Každé pravidlo má svou výjimku. I to, že se zemětřesení nedají přesně předvídat. V Mexiku už po několik let platí, že „sezonou otřesů“ je podzim, respektive září. Tři nejničivější zemětřesení, která se tu odehrála – v roce 1985, 2017 a 2022 – shodně připadaly na 19. září.
Pro tuto kalendářní anomálii zatím neexistuje solidní vysvětlení, ale do vašich cestovních plánů by se tato skutečnost nejspíš promítnout měla.
Neštěstí nechodí samo
Bali bohužel není zasvěcené jen romantické dovolené. K ráji patří i peklo v podobě přírodních katastrof.
Ještě před pandemií mířilo na Bali 1,8 milionu turistů ročně. Letos tamní turistická sezona řádně nabobtnala – jen v srpnu jich bylo přes půl milionu. Včetně ne mála Čechů, kteří se zde zhlédli v opojné romantice tropického ráje. Jenže ostrov se umí připomenout i svou pekelnou náturou.
Aktivní sopky, ničivé tajfuny ani tsunami tu totiž nejsou žádnou mimořádností. Nechybí i častá zemětřesení. Slabší otřesy tu zažijete průměrně jednou za den. Těch intenzivnějších, se silou 4 a větší, napočítáte dvě stovky za rok. Naposledy před pěti dny.
V celé Indonésii je nesnadné vybírat z míst, které nejsou ohrožené. Jáva, Sulawesi, Sumatra, Lombok, Flores – tady všude umí zemětřesení udeřit. Náhle a nenadále. A ani turisty tolik milované Bali není výjimkou. Velké zemětřesení o síle 7 tu o sobě dalo vědět 29. srpna.
I když to nevypadá dobře, i mnohasetleté tradiční domy na Bali ustojí zemětřesení lépe, než moderní hotelové resorty.
Zemětřesení na Bali doprovází sesuvy půdy a záplavy.
Nemalé problémy se tu pojí s tím, že architektura plážových resortů a hotelů není na podobné události adaptovaná. Zemětřesení jsou tu často doprovázena sesuvy půdy, záplavami. Neštěstí tu nechodí samo. Takže k tomu, aby se vaše vysněná dovolená na Bali změnila na velmi intenzivní, ale nehezký zážitek, nikdy nechybí mnoho.
Nudné Česko? Buďme rádi
Zemětřesení u nás moc nezažíváme, ale zkoumat je umíme. Přesvědčit se můžete v návštěvnickém centru Geofyzikálního ústavu AV ČR v Amálině údolí.
V Česku sice nemáme tropické pláže ani velehory, ale neškodí to. Protože naše země, usazená ve středu Evropy, patří na mapě světa k těm poměrně vzácným, seismicky klidnějším oblastem.
Drobné otřesy tu lze zažít občas v Karlovarském kraji, v okolí Kašperských a Krušných hor a Trutnova. Poslední takové se odehrálo 8. prosince 2022 na Chebsku a Sokolovsku, s epicentrem v okolí obce Luby. Na Richterově škále dosáhlo síly 3,2. Škody nezpůsobilo žádné.
2. května 2023 |
