Obyvatelé ostrova však nikoho nenechají na pochybách, že je u nich srdečně vítán.
Svojí povahou jsou obyvatelé Rhodu typičtí Řekové, i když sami o sobě tvrdí, že jimi vlastně tak docela nejsou, protože v jejich duších je zakódován jistý ostrovní patriotismus.
V rodinných vztazích a hierarchii jsou konzervativní a zde, více než kdekoli jinde platí, že rodina je základ všeho.
Rozsáhlé příbuzenské vztahy bývají velice pevné a postavené na osobnosti hlavy rodu, který až direktivně rozhoduje o osudu členů rodiny. Alespoň jednou denně - a to při večeři - se rodina sejde u společného jídla, které trvá mnohdy i dvě tři hodiny.
Během svátků - zvláště církevních - se schází celá příbuzenstva a odpolední setkání se protáhne do večeře a ta nezřídka až do brzkých ranních hodin druhého dne.
Hektičnost práce v turistickém ruchu v posledních letech tyto tradiční rituály místních obyvatel potlačila poněkud do pozadí, ovšem během významných pravoslavných svátků je veřejný život ostrova téměř ochromen.
Rhoďané ve své historii museli bojovat o svou svobodu velice dramatickým způsobem - nad jejich ostrovem se převalily různé vlny okupací a protektorátů.
Tvrdá léta těchto bojů se odrážejí ve velmi hrdé povaze místních obyvatel, což jim ovšem nebrání v pohostinném vystupování vůči návštěvníkům. I tady totiž platí klasická řecká "filoxénia" - filo = láska, náklonnost, xenos = cizinec, host. KAŽDÝ, KDO PŘICHÁZÍ V MÍRU, JE VÍTÁN.
