Výpusť přehrady Robert Bourassa

Výpusť přehrady Robert Bourassa | foto: Hydro-Quebec

Zkrocené řeky na kanadský způsob. Přehrady u James Bay

  • 24
Řetězec vodních děl v kanadském Quebeku je jedním z novodobých divů světa. Pod přehradou na řece Grand, vysokou jako třiapadesátipatrový mrakodrap, se nachází za městečkem Radisson v nitru skály celých 140 metrů hluboko pod zemí jeden z největších generátorových sálů na světě.

Řeka Grande teče od svých pramenů zhruba 800 kilometrů až k ústí do James Bay. Je pro zkrocení přehradami jako stvořená. Odvádí vodu z území o rozloze zhruba 97 tisíc kilometrů čtverečních, což je plocha, do které by se vešla Česká republika i s kusem Slovenska.

Je to divočina, kde ještě žijí indiáni a od jedné vesnice ke druhé jsou stovky kilometrů.

Kraj požehnaný řekami

Přehrada a elektrárna se jmenují po předčasně zesnulém premiérovi Quebeku Robertu Bourassovi, který podpořil nápad kanadských inženýrů vybudovat na řece Grande řetězec přehrad a vodních elektráren až k ústí do zálivu James Bay. Samotný komplex La Grande zabírá přibližně 176 tisíc kilometrů čtverečních, přičemž takřka deset tisíc kilometrů čtverečních z toho jsou umělá jezera vzniklá nad přehradami.

Quebečtí inženýři přišli ale zároveň na to, že mohou zdvojnásobit průtok řeky Grande, když do ní svedou další toky. Šest největších quebeckých řek - Harricana, Nottaway, Boadback, Rupart, Eastmain a Grande - se valí divokou přírodou právě tudy a všechny ústí do James Bay.

Letecký pohled na přehradu a přepad

Generátorový sál v Radissonu

Řeka Harricana

Podzemní katedrála

Za návštěvu stojí nejen přehrada, ale i výlet hluboko do podzemní elektrárny, kde se nachází hlavní strojovna s turbínami a generátory. Zdejší zaměstnanci této stavbě, vcelku oprávněně, přezdívají katedrála. Je dlouhá 483 metrů, široká 22 metrů a vysoká 45 metrů. A to všechno v hloubce 140 metrů.

Elektřina vyrobená v "katedrále" směřuje k nadzemním transformátorům v obrovské transformační stanici, která zabírá nad přehradou plochu představující stovky fotbalových hřišť. Odtud pak elektrický proud odchází do přenosových sítí quebecké energetické společnosti Hydro-Quebec, patřící k největším v Severní Americe.

Jak se stavělo v divočině

Šest tisíc dělníků, techniků a inženýrů, kteří se zasloužili o vybudování projektu na řece Grande, jsou dnes svým způsobem quebečtí národní hrdinové. Oblast kolem James Bay totiž v převážné většině leží na takzvaném kanadském štítu, označovaném za jednu z nejstarších geologických formací světa.

Podloží štítu tvoří převážně žula, skrze kterou se sice špatně vrtá, ale která má své nesporné výhody. Například s ní moc nepohnou žádná zemětřesení, protože podloží kanadského štítu je hluboké několik kilometrů. I tato okolnost ovlivnila myšlení quebeckých inženýrů, kterým rychle došlo, že práce vynaložená na stavbu přehrad a podzemních zařízení se vyplatí, neboť stavby budou "držet" bezpečně po celá staletí.

Kromě přehrady La Grande 1, která je celá ze železobetonu, všechny ostatní přehrady celé soustavy jsou z navršené zeminy. Inženýři z Quebeku se inspirovali tím, že nejstarší dochovaná přehrada z tohoto materiálu stojí v Číně. Byla postavena 125 let před naším letopočtem a dodnes stojí.

, pro iDNES.cz