NEJ pochoutka kočovníků - svišť grilovaný letlampou

  8:00aktualizováno  8:00
Tradiční mongolská kuchyně nezná mnoho variací. Připravuje se hlavně skopové a brambory. A z koření znají snad jen sůl. Jako pikantní dobrůtku vám nabídnou sviště - loví ho jako škodnou a umějí ho připravit skutečně originálně.

Mongolský kočovník griluje sviště letlampou a spálenou srst odírá klacíkem. | foto: David HainalliDNES.cz

Mongolsko je velké asi jako Aljaška. Rozlehlé, nekonečné pláně ve vnitrozemí asijského kontinentu obklopuje ze severu Rusko a z jihu Čína.

I když to mnohé překvapí, má tato země s naší republikou společného víc, než se na první pohled zdá. Téměř třicet tisíc místních obyvatel z dvoumilionové populace studovalo nebo pracovalo v bývalém Československu.

A dříve navázané obchodní kontakty stále pomáhají v uzavírání nových smluv. Není velkou zvláštností, že v hlavním městě potkáte člověka, který nejen že rozumí česky, ale dokáže i odpovědět na pozdrav.

Pokud ale opustíme mongolskou metropoli, dostáváme se do naprosto jiného světa. Do světa nekonečných stepí, jurt, ajraku a potomků Čingischána.

Zvyky a obyčeje "posledních kočovníků" mohou cestovateli připadat přinejmenším zvláštní a snad i podivné. Jednou z výrazných odlišností je právě tradiční mongolská kuchyně.

Mongolsko

Skopové a zase skopové

Mongolské pokrmy nehýří nespočtem chutí a nápaditostí, jako je tomu například u kuchyně čínské. Přesto jsou to jídla zajímavá.

Nejčastěji podávaným jídlem je vařené skopové maso. Jeho příprava nejčastěji probíhá v hliníkové konvi, v níž je kromě neodkostěného kusu masa i cibule, česnek, mrkev a několik doruda rozžhavených kamenů.

Jako příloha se obvykle podávají brambory. Mongolové ovšem nepoužívají koření. Jediné, čím ochucují svá jídla, je sůl.

Když jsme si u jezera Naiman Nuur od malého chlapce koupili skoro metrovou štiku, připravili jsme ji "po česku" -  s kořením, které jsme měli k dispozici.

Když jsme pozvali mongolské přátele na ochutnávku, neodmítli, ale jídlo dojedli jen ze slušnosti. Jednoduše jim to maso ochucené pepřem, solí a paprikou nechutnalo.

Mongolsko

Jak se dělá svišť

Snad největší raritou, se kterou jsme se během naší cesty setkali a kterou jsme jako jedinou z nabízených pochoutek neměli odvahu ochutnat, byl grilovaný svišť.

Zní to neuvěřitelně, ale jedná se o největší národní pochoutku!

V mongolských stepích žije svišť bobak (Marmota bobac), který je blízkým příbuzným sviště horského (Marmota marmota).

Druhý jmenovaný zástupce žije také v Alpách. Svišť bobak se od sviště horského liší kratším ocasem, světlejší srstí a bíle zbarvenými hlodáky. Ve stepi vyhrabává chodby hluboké až tři metry a dlouhé dokonce dvacet metrů.

Už samotný lov tohoto jinak plachého hlodavce může být pro Evropana opravdovým zážitkem. Stepí se pohybuje několik mužů s klacky, kterými buší do země a snaží se tak vystrnadit zvědavého sviště z jeho nory.

Mongolsko

Druhá skupina lovců se pohybuje stepí buď na koni, nebo stále častěji na motorkách. A sviště, kteří hledají úkryt v norách, střílejí za jízdy. Nejzkušenější a nejzdatnější lovci za jediný den skolí pět až osm kusů chlupatých hlodavců.

Následuje příprava. Nejdříve svišti uříznou hlavu, vyjmou vnitřnosti a do vzniklé dutiny vsunou horké kameny. Sviště zavážou obvykle drátem.

Tepelná úprava spočívá v systematickém opalovaní plamenem letlampy -známou pomůckou našich lakýrníků. Spálenou srst odírají krátkým klacíkem.

Asi po patnácti až dvaceti minutách intenzivního rožnění je pochoutka připravena k okázalé hostině.

Svišť se řekne mongolsky "tarvagan", letlampa "bódog". Nazvali jsme tedy toto jídlo, po kterém se našim mongolským přátelům dělaly boule za ušima, "tarvagan á la bódog" - svišť grilovaný letlampou.

Mongolsko

A proč jsme neměli odvahu toto jídlo ochutnat? Pomineme-li poněkud odpudivý vzhled plyny nafouknutého těla bez hlavy, tak v srsti těchto hlodavců přežívá roztoč, který je přenašečem dýmějového moru.

Epidemie této nepříjemné nemoci jsou v Mongolsku poměrně časté. Po důkladné tepelné úpravě je s největší pravděpodobností jakákoliv obava zbytečná, ale jistota je jistota, a tak jsme si s našimi přáteli jen připili na zdraví a zdar naší cesty.


Může se hodit


Jak se tam dostat?
Letecky z Prahy přes Vídeň a Moskvu do Ulánbátaru
Vlakem z Prahy přes Moskvu a Irkutsk do Ulánbátaru

Doprava v Mongolsku
Vlak - prakticky jediná trať protíná zemi od severu k jihu přes Ulánbátar a poušť Gobi do Číny
Letecky - z Ulánbátaru létají spoje do správních středisek jednotlivých krajů - aimaků
Autobus - Ulánbátar je spojen s hlavními správními středisky sítí autobusových linek, většinou se jedná o malé vojenské sanitky UAZ
Pronajaté auto -  doporučuji z vlastní zkušenosti. V Mongolsku se potkáte jak s moderními terénními vozy věhlasných značek, tak s ruskými vojenskými sanitkami a terénními vozy. Vzhledem k absenci jakýchkoliv servisů doporučujeme starou dobrou vojenskou sanitku, kterou místní umí opravit kladivem uprostřed nedozírné stepi.

Poněkud problematická je orientace v širých mongolských pláních. Podrobné a aktuální mapy neexistují nebo se nedají sehnat, a proto je dobré mít vedle auta i průvodce - řidiče, který se ve své zemi vyzná.

Mongolská měna se nazývá tugrik, za sto českých korun jich dostanete přes sedm tisíc

Stránky Davida Hainalla www.fototoulky.net


Autoři:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Island varuje. Pozorování polární záře za volantem může zabíjet

Polární záře vyvolaná oblakem nabitých částic ze Slunce, který k Zemi dorazil...

Islandská policie požádala turisty, kteří do země přijíždějí pozorovat polární záři, aby se kvůli tomu nepřestali...

Cheopsovo Konopiště. Jak to opravdu vypadá u egyptských pyramid

Turisté se mohou kolem pyramid projíždět na koni, na velbloudu nebo v...

Turisté po nich lezou a tiše se to toleruje. Že by se však někomu podařilo přespat nahoře, je trochu přitažené za...

Svět nejsou jen války, sopky a kolony na D1, říká cestovatelka

Cestovatelka Dana Trávníčková

Navštívila sto dvacet zemí, viděla všechny světadíly a ve své současné životní etapě o nich píše. „Jak svět ve...

Najdete na iDNES.cz