1. Pripjať, Ukrajina
Ve své době patřila Pripjať k výstavním skříním Sovětského svazu, kde žilo 50 tisíc lidí. Náměstí, kde stál hotel, kulturní centrum a obchodní dům, dominovala socha Lenina. Město disponovalo kompletní infrastrukturou: nemocnice, úřady, školy, obchody, zábavní zařízení. To vše změnila jako mávnutím proutku černobylská jaderná katastrofa v roce 1986.
Dnes tady návštěvníci vidí rozpadající se betonová monstra, v zarostlém městském parku nehybně stojí ruské kolo, vedle něj autodrom a dětský kolotoč. V opuštěné budově škole se válí pomůcky, ve školce zase rozbité postýlky a zaprášené hračky... V posledních letech sem jezdí čím dál víc zvědavců, a dokonce se sem pořádají zájezdy.
26. dubna 2011 |
2. Spinalonga, Řecko
Ostrov Spinalonga, bývalá leprová kolonie, Řecko
Malý ostrov poblíž Kréty v Egejském moři sloužil od roku 1903 do roku 1957 jako leprosárium pro nemocné nejen z Kréty, ale celého Řecka. Nemocní tady žili ve velmi nuzných podmínkách, dlouhá léta chyběl lékařský personál i voda, která se musela dovážet. Pohřbívalo se do společné betonové jámy. I přesto se tady zrodilo několik dětí, které byly matkám ihned odebrány a umístěny do sirotčinců v Aténách. Dnes na ostrov přijíždí hodně turistů z blízké Kréty.
3. Oradour-sur-Glane, Francie
Oradour-sur-Glane, Francie
Vesnice ležící ve střední Francii v regionu Limousin má za sebou pohnutou válečnou minulost. Dne 10. června 1944 tady nacisté brutálně povraždili 642 obyvatel, mezi nimi víc než 400 žen a dětí. Trosky vesnice byly na památku obětem ponechány v původním stavu. V nové obci, která byla později vybudována poblíž, dnes žije přes 2 000 lidí.
4. Imber, Velká Británie
Bývalá budova soudu v Imber, Anglie
Vesnice Imber, ležící na Salisburské planině v hrabství Wiltshire na jihozápadě Anglie, byla v roce 1943 evakuována. Místo využily americké jednotky ke cvičení během přípravy na spojeneckou invazi do Evropy během druhé světové války.
Obyvatelům byla dána lhůta 47 dní k vystěhování a nikdy jim nebylo povoleno se vrátit. Vesnici až dodnes využívá britská armáda. Několikrát ročně se však Imber otevírá pro veřejnost, obvykle kolem Vánoc nebo nějakých státních svátků.
5. Fordlandia, Brazílie
Hluboko v brazilském deštném pralese u řeky Tapajós se ukrývají trosky města Fordlandia. V roce 1928 ho tady založil americký automobilový magnát Henry Ford společně s obří kaučukovou plantáží, která měla dodávat kvalitní gumu na výrobu pneumatik automobilu ford v jeho michiganských továrnách.
Utopický megaprojekt, vystavěný na ploše o velikosti milion hektarů, se však stal nakonec propadákem. Nikdo z Fordových manažérů neměl znalosti o tropickém zemědělství, vysazeným kaučukovníkům se v kopcovité, kamenité a neúrodné půdě nedařilo a brzy je začaly napadat různé plísně, housenky a jiný hmyz. Zaměstnancům, rekrutovaným z místních obyvatel, se zase nelíbil vnucovaný americký způsob života včetně bydlení a jídla a vznikaly tady četné konflikty (zaměstnancům byl např. zakazován alkohol i tabák, a byli nuceni pracovat i přes poledne v palčivém slunci). Fordlandia skončila na konci druhé světové války fiaskem, Fordův vnuk Henry Ford II půdu v roce 1945 s velkými ztrátami prodal.
6. Ostrov Hašima, Japonsko
Ostrov Hašima, jeden z 505 neobydlených ostrovů v prefektuře Nagasaki, se proslavil v bondovce Skyfall z roku 2012. Dnes je ostrov opuštěný, ale až do dubna 1974 tady žilo přes 5000 lidí, kteří zde pracovali v uhelných dolech. Uhlí se tady těžilo od roku 1887, v 60. letech minulého století ale tuto surovinu začala nahrazovat nafta a doly se po celém Japonsku začaly zavírat. Zůstaly tady ruiny betonových průmyslových a obytných budov. Část ostrova je od roku 2009 zpřístupněna turistům.
8. října 2015 |
7. Varoša, Kypr
Varoša, Kypr
Už víc než 40 let symbolizuje Varoša, jižní předměstí Famagusty, rozdělený Kypr. Bývalé přímořské letovisko, kam se kdysi jezdily slunit celebrity jako Elizabeth Taylorová nebo Brigitte Bardotová, je totiž od ukončení bojů v roce 1974 nepřístupnou vojenskou zónou. Stovky hotelů i obyčejných domů tu ale zůstaly, mnohé ještě stojí, jiné jsou polozřícené, prohání se jimi vítr a působí jako kulisa katastrofického filmu.
Famagusta leží na východním pobřeží Kypru, na území mezinárodně neuznané Severokyperské republiky. K okraji Varoše se dostanete asi půlhodinovým pochodem směrem na jih ze starého města Famagusty. Nepřístupnou zónu vymezuje plot, výhružné cedule a na pláži i armádní pozorovatelny.
8. Bodie, Kalifornie, USA
Bodie, USA
Městečko Bodie, ležící v Bodie Hills ve východní části pohoří Sierra Nevada v Kalifornii, je typickým příkladem osady, která vznikla v 60. letech 19. století díky zlaté horečce. V 80. letech téhož století tady žilo na 10 tisíc obyvatel. S tím, jak se zlato vyčerpalo a zlatokopové se začali přesouvat na jiná naleziště, začalo toto městečko chátrat. Konečným ortelem pak bylo zrušení železnice po roce 1918, ve 40. letech 20. století tady žila už jen hrstka starousedlíků.
Dnes je Bodie, město duchů, chráněno jako národní kulturní a historická památka a ročně ho navštíví na statisíce turistů.
9. Pyramiden, Norsko
Pyramiden, Norsko
Spíše než lidi dnes spatříte v této osadě na Špicberkách polární medvědy. Pyramiden založili v roce 1910 Švédové a pojmenovali ji podle podoby nedaleké hory. Od roku 1927 ji na základě Špicberské dohody obsadili Sověti a začali v jejím okolí těžit uhlí. V dobách největšího rozkvětu tady trvale žilo na 1 200 obyvatel. Po zastavení těžby bylo v lednu 1998 městečko evakuováno.
V Pyramiden je možné vidět nejsevernější Leninovu sochu na světě nebo nejsevernější klavír na světě, zvaný Rudý říjen, uvádí Wikipedie. Návštěvníkům, kteří rok od roku přibývají, slouží místní hotel, jehož personál představuje jediné trvalé obyvatele města.
10. Port Arthur, Tasmánie, Austrálie
Bývalá věznice v Port Arthuru v Tasmánii, Austrálie
Město Port Arthur, bývalá trestanecká kolonie na ostrově Tasmánie, je dnes chráněnou památkou na seznamu UNESCO. Ve věznici, která v současnosti slouží jako skanzen, byli od roku 1833 až do 1850 umístěni nejtěžší britští a irští zločinci. Žalář proslul, podobně jako kalifornský Alcatraz, jako místo, odkud nebylo úniku. Střežila ho spousta vojáků i vyhladovělých psů, po cestách na pevninu byla rozmístěna řada pastí a naopak vody byly známé tím, že jsou plné žraloků. I přesto se podařilo několik útěků na ukradeném člunu.
Místo nechvalně proslulo v roce 1996, kdy tady mentálně retardovaný zabiják náhodně postřílel 35 turistů.
