Bludiště galerií a schodišť pod obyčejným domem v arménské vesnici Arindž nedaleko Jerevanu se zdá jako nekonečné. Levon Arakeljan hloubil tuto síť sklepení a tunelů více než 23 let, píše agentura AFP.
„Jakmile začal pracovat, nebylo možné ho zastavit,“ říká jeho manželka. Levon každý den pracoval přes 18 hodin. Udělal jen malou přestávku a hned se zase rychle vracel do svého labyrintu. „Spal jenom tři až čtyři hodiny denně. Hodně jsem se s ním hádala, ale byl tím posedlý,“ vzpomíná Tosja. Levon podle jejích slov tvrdil, že nemůže spát. Podle ní byl manžel prostě více spokojený dole ve sklepení než s rodinou v domě.
“Nikdy si nekreslil žádné plánky. Často nám říkal, že ve snu vždy vidí, co má dál dělat,“ říká a dodává, že Levon byl přesvědčený, že ho řídí samo nebe.
Levon v hloubce více než 21 metrů vyhloubil šest komnat a labyrint o 280 metrech čtverečních, bez strojů a jen s ručními nástroji. Moderní elektrické nástroje prý odmítal a pracoval bez ochranných brýlí a rukavic. V kbelících vynášel zeminu a kamení v množství, které odpovídá 600 plných nákladních vozů, ujišťuje Tosja.
První vrstvu podzemí tvořily černé čedičové kameny, ale Levon se brzy dostal ke křídové vrstvě, která byla pórovitější a hloubila se snadněji. V roce 2008, kdy se oba konce posledního tunelu spojily, zemřel Levon na infarkt ve věku sedmašedesáti let.
Ovdovělá Tosja se rozhodla podivuhodné dědictví po manželovi zhodnotit. A povedlo se, do Arindže přicházejí turisté z celého světa. Některé dny přijíždějí až k Tosjině domku autobusy plné turistů.
Tosja je provádí chladnými a tichými galeriemi a turisté obdivují jejich výzdobu, neboť Levon sály vybavil vázami z pálené hlíny a na zdi vytesal dekorativní obrazce připomínající motivy z arménských kostelů. Svit svíček rozmístěných po trase, kudy turisté procházejí, dodává návštěvě zvláštní kouzlo.
“Na tomto obdivuhodném místě si uvědomíme, kam až dosáhnou fyzické a duchovní schopnosti člověka,“ prohlašuje devětadvacetiletá Milad z Íránu.
„Je těžké si vůbec představit, jak mohl samotný muž vybudovat za 23 let ve skále takové katakomby, labyrint, ve kterém pomalu můžete zabloudit. Jsem opravdu ohromená,“ řekla agentuře AFP turistka z Moskvy Margarita Gevorgyanová.
Aby Tosja vzdala čest práci svého manžela, založila deset let po jeho smrti na jeho počest malé muzeum. To se nachází uprostřed vesnice a ukazuje, jak Levon labyrint budoval a co k tomu používal.
Tosja rovněž prodává hrnky, trička a zástěry s podobiznou svého manžela, jehož posedlost se stala pro některé Armény a turisty symbolem.
Čtyřiačtyřicetiletá Levonova dcera Araksja vzpomíná na své dětství s otcem, který byl ve dne v noci zaujat svým projektem. „Moje první vzpomínky z dětství, to jsou ohlušující údery kladivem pocházející od mého otce, který pracoval i v noci,“ říká.
