Jako by to bylo včera, a ne před skoro 1800 lety, kdy se tu odehrávaly velkolepé orgie krutosti, při nichž nechávali mocní Římané do sytosti naplnit své vyznání "panem et circenses", chléb a hry, při nichž se tak často písek arény barvil krví gladiátorů a dalších nešťastníků hynoucích ve spárech dravých šelem.
Dnes prastaré zdi obtékají kaskády omamně vonícího růžového a bledě modrého svlačce. Venku malátně posedávají obchodníci před svými krámky se vším možným i nemožným, a nebýt naléhavého volání muezzina, zdejší poklidná atmosféra ze všeho nejvíc připomíná ospalá městečka na mexicko-americkém pomezí. Ovšem slaný vzduch neomylně signalizuje blízkost mořské hladiny.
Hodina dějepisu v Tunisku
Tunisko, od nás nejbližší výspa Afriky (letadlem jste tam co by dup, za necelou hodinku a půl), to nejsou jen luxusní či méně honosné hotely, přehršle kaváren a obchůdků, hotelových zahrad a bazénů, stovky kilometrů čistých a lákavých písečných pláží, mlčenlivé písky pouště a úrodné oázy, kuskus, mešity, šoty - bahnitá solná jezera, živé mediny a súky plné mazaných obchodníků, ručně vázané koberce, přívětiví lidé, velbloudi, moderní bulváry, vodní dýmky, šperky, tymián, vůně pomerančovníků, skvělé jídlo, datlové palmy, mátový čaj a keramika a žhoucí slunce.
Možná vás to překvapí, ale málokterá země měla tak bohatou a pohnutou historii. A ta tu zanechala opravdu výrazné stopy. Tak až vás znudí povalování u průzračného moře, neváhejte a vydejte se za nimi do vnitrozemí.
Nebudete litovat, naopak, zjistíte, že Tunisko je jedna velká učebnice dějepisu: ostatně sídlili tu Berbeři i slavní Féničané - stavitelé legendárního Kartága, ty pak vystřídali Římané, Byzanc, Vandalové, Arabové, Turci, Francouzi.... Říká se, že kdo chce vidět nejkrásnější antická města římská, musí do Afriky. A třeba právě do Tuniska.
Velkolepý amfiteátr
Jsou tu skvosty jako Dougga a Sbeitla, Bula Regia či Thuburdo Majus, v nichž se můžete procházet mezi vilami, chrámy a amfiteátry. Nabízejí velkolepé setkání s nedotčeně zachovanou atmosférou z doby na počátku prvního tisíciletí. Stejně jako amfiteátr v Al-Džamu. Dnešní prašné městečko leží uprostřed stříbřitých plantáží olivovníků, na železniční trati spojující Sáfakis se Súsem.
Nebýt faktu, že se pyšní jednou z nejpůsobivějších římských památek v Africe, asi by to do tohoto obvykle horkého a nijak výrazného koutu Tuniska nikoho moc netáhlo. Ovšem s koloseem, jež je jen nepatrně menší než jeho světově nejproslulejší příbuzný v Římě, je to jiné.
Gigantická stavba, která od roku 238 okázale dominuje zdejšímu okolí, bývala hlavní chloubou kdysi mocného a kvetoucího římského města Thysdrus, které tučnělo z olivového oleje prodávaného do Říma. To bylo největším obchodním centrem v severní Africe a mívalo až čtvrt milionu obyvatel.
Tehdejší stavitelé také nebyli žádní troškaři, elipsovitý amfiteátr svými rozměry vyráží dech. Je 138 metrů dlouhý, 114 metrů široký a vypíná se do výše přes třicet metrů. Vešlo se do něho na 35 000 diváků, paradoxně mnohem víc, než je počet dnešních obyvatel Al-Džamu.
Kamenné schodiště, rozkotané zubem času, stoupá ke zbytkům sloupoví a ke zmrzačeným mramorovým obloukům. Pod arénou vedou dvě široké chodby s obdélníkovými kamennými celami, v nichž drželi dravou zvěř i gladiátory před vstupem do arény.
|
MŮŹE SE HODIT |
| Jak se tam dostat: Dvakrát týdně létá z Prahy přímo do Tunisu společnost Tunisair, do Monastiru pak jednou týdně. Víza: Pokud jedete s cestovní kanceláří, nemusíte víza vyřizovat Informace: Praktické rady, mapy apod. obdržíte zdarma v Tuniském národním úřadě pro cestovní ruch, Praha 2, Sokolovská 39. |
