Al-Džam vyrazí dech i zcestovalým

  9:53aktualizováno  9:53
Stačí jen zavřít oči. Pojednou uslyšíte ryk arény, vnímáte grimasy divoce gestikulujících mužů, rozsazených po nekonečných mramorových lavicích kolem dokola. Nad tím vším se vznáší pach smrti. Návštěva gigantického starořímského kolosea v tuniském městečku Al-Džam vám spolehlivě vyrazí dech. Celá stavba se až zázračně dochovala.
Tuniský amfiteátr v městečku Al-Džam

Tuniský amfiteátr v městečku Al-Džam | foto: ISIFA

Jako by to bylo včera, a ne před skoro 1800 lety, kdy se tu odehrávaly velkolepé orgie krutosti, při nichž nechávali mocní Římané do sytosti naplnit své vyznání "panem et circenses", chléb a hry, při nichž se tak často písek arény barvil krví gladiátorů a dalších nešťastníků hynoucích ve spárech dravých šelem.

Dnes prastaré zdi obtékají kaskády omamně vonícího růžového a bledě modrého svlačce. Venku malátně posedávají obchodníci před svými krámky se vším možným i nemožným, a nebýt naléhavého volání muezzina, zdejší poklidná atmosféra ze všeho nejvíc připomíná ospalá městečka na mexicko-americkém pomezí. Ovšem slaný vzduch neomylně signalizuje blízkost mořské hladiny.

Hodina dějepisu v Tunisku
Tunisko, od nás nejbližší výspa Afriky (letadlem jste tam co by dup, za necelou hodinku a půl), to nejsou jen luxusní či méně honosné hotely, přehršle kaváren a obchůdků, hotelových zahrad a bazénů, stovky kilometrů čistých a lákavých písečných pláží, mlčenlivé písky pouště a úrodné oázy, kuskus, mešity, šoty - bahnitá solná jezera, živé mediny a súky plné mazaných obchodníků, ručně vázané koberce, přívětiví lidé, velbloudi, moderní bulváry, vodní dýmky, šperky, tymián, vůně pomerančovníků, skvělé jídlo, datlové palmy, mátový čaj a keramika a žhoucí slunce.

Možná vás to překvapí, ale málokterá země měla tak bohatou a pohnutou historii. A ta tu zanechala opravdu výrazné stopy. Tak až vás znudí povalování u průzračného moře, neváhejte a vydejte se za nimi do vnitrozemí.

Nebudete litovat, naopak, zjistíte, že Tunisko je jedna velká učebnice dějepisu: ostatně sídlili tu Berbeři i slavní Féničané - stavitelé legendárního Kartága, ty pak vystřídali Římané, Byzanc, Vandalové, Arabové, Turci, Francouzi.... Říká se, že kdo chce vidět nejkrásnější antická města římská, musí do Afriky. A třeba právě do Tuniska.

Velkolepý amfiteátr
Jsou tu skvosty jako Dougga a Sbeitla, Bula Regia či Thuburdo Majus, v nichž se můžete procházet mezi vilami, chrámy a amfiteátry. Nabízejí velkolepé setkání s nedotčeně zachovanou atmosférou z doby na počátku prvního tisíciletí. Stejně jako amfiteátr v Al-Džamu. Dnešní prašné městečko leží uprostřed stříbřitých plantáží olivovníků, na železniční trati spojující Sáfakis se Súsem.

Nebýt faktu, že se pyšní jednou z nejpůsobivějších římských památek v Africe, asi by to do tohoto obvykle horkého a nijak výrazného koutu Tuniska nikoho moc netáhlo. Ovšem s koloseem, jež je jen nepatrně menší než jeho světově nejproslulejší příbuzný v Římě, je to jiné.

Gigantická stavba, která od roku 238 okázale dominuje zdejšímu okolí, bývala hlavní chloubou kdysi mocného a kvetoucího římského města Thysdrus, které tučnělo z olivového oleje prodávaného do Říma. To bylo největším obchodním centrem v severní Africe a mívalo až čtvrt milionu obyvatel.

Tehdejší stavitelé také nebyli žádní troškaři, elipsovitý amfiteátr svými rozměry vyráží dech. Je 138 metrů dlouhý, 114 metrů široký a vypíná se do výše přes třicet metrů. Vešlo se do něho na 35 000 diváků, paradoxně mnohem víc, než je počet dnešních obyvatel Al-Džamu.

Kamenné schodiště, rozkotané zubem času, stoupá ke zbytkům sloupoví a ke zmrzačeným mramorovým obloukům. Pod arénou vedou dvě široké chodby s obdélníkovými kamennými celami, v nichž drželi dravou zvěř i gladiátory před vstupem do arény.

MŮŹE SE HODIT

Jak se tam dostat: Dvakrát týdně létá z Prahy přímo do Tunisu společnost Tunisair, do Monastiru pak jednou týdně. 
Víza: Pokud jedete s cestovní kanceláří, nemusíte víza vyřizovat
Informace: Praktické rady, mapy apod. obdržíte zdarma v Tuniském národním úřadě pro cestovní ruch, Praha 2, Sokolovská 39.


Témata: Tunisko, Hodinky, Řím, Tunis

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Další z rubriky

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Berbeři, poušť a nádherné hory. Antiatlas je dostupná exotika v Maroku

V první polovině úseku Icht - Tafraout se střídaly nádherné scenérie pouštních...

Málo frekventované pohoří Antiatlas na jihu Maroka ohromuje rozervanými pouštními scenériemi, načervenalými štíty i...

Dovolená s miliardáři. Svatý Mořic je jako jahoda v předraženém šampaňském

Svatý Mořic na břehu jezera Moritzer See je nejstarší alpskou turistickou...

Byli tu snad všichni. Charlie Chaplin, Brigitte Bardotová, J. F. Kennedy, Alfred Hitchcock či německý filozof...

Najdete na iDNES.cz