První zemědělské stroje vyjely do polí začátkem července. Zatímco někde zvládly sklidit první desítky hektarů ozimého ječmene, v částech kraje musejí hospodáři stále čekat, než pole alespoň trochu proschnou. Jinak by hrozilo, že těžká technika zapadne. Začátek žní opět překazil déšť v minulém týdnu, který na mnoha místech zcela zastavil práce.
„Stihli jsme před dešti posekat asi jen dvacet hektarů a musíme počkat, až to trochu proschne. Obilí je sice zralé, ale zároveň i hodně vlhké a nedá se sklízet. U pšenice platí, že čím déle zůstane nesklizená na poli, tím její kvalita klesá,“ vysvětluje předseda Zemědělského družstva Třebonín na Krumlovsku Jan Rytíř. Zároveň dodává, že jakýkoliv déšť se nyní může na kvalitě úrody výrazně podepsat.
Přerušení sklizně napříč celým krajem potvrzuje také místopředseda jihočeské agrární komory Petr Holub. Podle něj je na vině hlavně nasycení půdy vodou z posledních dešťů. „Od středy se počasí vylepšilo a sklizeň znovu začne. Úroda ozimého ječmene bude na úrovni loňského roku. Výsledky vypadají na lepší průměr,“ říká Holub.
Zemědělci ale optimismem raději šetří. Podle nich rozhodne o úrodě počasí v příštích dnech. Na předpovědi meteorologů se raději nespoléhají. „Jestli jim můžeme věřit, tak už by se počasí nemělo výrazněji zhoršovat. Poslední dobou opět svítí slunce a do toho lehce fouká. To je asi to nejlepší, co v tuto chvíli může být,“ podotýká Rytíř.
Největší pohroma za třicet let
Podobně jsou na tom i v Zemědělskoobchodním družstvu Němčice na Prachaticku, kde na přelomu června a července za čtyři dny napršelo místy přes sto milimetrů srážek. „Půda to nedokázala pobrat a my jsme zatím zvládli sklidit jen část ozimého ječmene. Naštěstí deště přišly až v době, kdy jsme měli zasetou kukuřici,“ popisuje předseda družstva Radek Rypota.
Výkyvy počasí zde však způsobily částečně škody na úrodě. Přesnou výši ale budou hospodáři vědět, až žně skončí. „Zasáhly nás spíše vytrvalé a vydatné deště, při kterých nám polehalo obilí. Největší škody budou tam, kde jsme měli hezké a husté porosty. Týkat se bude hlavně jarního ječmene. Kroupy nebo přívalové deště nás naštěstí nepotrápily,“ pokračuje Rypota.
To však nemohou říct zemědělci v Bernarticích na Táborsku, které v červnu zasáhlo silné krupobití. Škody jsou tam v tomto ohledu nejvyšší minimálně za posledních třicet let. „Za takovou dobu nic podobného nepamatuji. Tento týden jsme událost řešili s pojišťovnou, ale zatím nemáme rozsah poničení úrody vyčíslený. Rozhodně ale není zanedbatelný,“ hlásí předseda tamějšího družstva Pavel Rozhoň.
I na Táborsku je stejně jako na všech místech v kraji dostatek pícnin pro dobytek. Dařilo se zejména jeteli, kterému nadměrná vláha naopak pomohla. „Pícnin bude letos obecně dost, ale zpočátku to vypadalo, že nás čeká slabší rok. Květnové a hlavně červnové deště ale situaci zachránily,“ doplňuje Rozhoň.
Chov prasat je katastrofa
Letos ale více než v jiných letech trápí všechny hospodáře a farmáře rostoucí ceny nákladů na vstupy. Ty mohou někde až ohrozit činnost družstev. Týká se to vyšší ceny nafty nebo elektřiny, problémem jsou ale hlavně hnojiva či krmiva, která stojí i násobky původní ceny.
„To vše se může projevit zejména na snížení stavu dobytka. Znát to bude především v masné produkci. V našem případě to naštěstí akutně nehrozí, protože se zaměřujeme na produkci mléka. Stavy tedy budeme udržovat stejné,“ říká Rytíř. Zároveň dodává, že velký problém mají zejména družstva chovající prasata.
S tím souhlasí i němčický předseda družstva Rypota. Podle něj je aktuálně chov dobytka a zejména prasat přímo katastrofou. „Celkově hospodaření v tomto ohledu nemá šanci jakkoliv vyrovnat stále rostoucí náklady. O ziscích ani nemluvě. V poslední době se výkupní ceny sice trochu zlepšily, ale pokud nepřijde razantní změna, bude chov zvířat první zemědělský obor, který tuto krizi odnese,“ předjímá.
V jižních Čechách podle údajů Českého statistického úřadu ubyly za posledních 20 let přibližně čtyři pětiny všech prasat. V regionu se za loňský rok sklidilo celkem téměř tři čtvrtě milionu tun obilovin, meziročně o čtyři procenta méně.
Ve srovnání s předchozími roky byly ale i tak výnosy nadprůměrné. Naopak vzrostla cena obilovin, meziročně i o více než sto procent. Například tuna pšenice momentálně stojí asi 350 eur, což je přes osm a půl tisíce korun.
