„Úroda nevypadá špatně, dá se očekávat průměrná sklizeň. Horší je to s počasím. Pokud bude dál pršet, vyvolá to kvůli vysokým cenám energií extrémní náklady na sušení, což mnohé podniky neunesou,“ potvrzuje šéf krajské agrární komory Ivo Kasal.
Podle něj hrozí, že právě kvůli nákladům na energie někde obilí sušit nebudou a skončí na zkrmení.
„Dojde k zakonzervování a pak se bude šrotovat. Vzhledem k průběhu počasí se přitom dá očekávat, že znehodnoceného obilí může být větší množství,“ obává se Kasal.
Zemědělské společnosti už se na takzvanou mokrou variantu žní připravují. S výdaji za energie budou mít velké potíže třeba v družstvu Palomo z Loštic, jemuž skončila dlouhodobá fixace. Musí tak už platit nynější několikanásobně vyšší ceny.
„Pokud bude nutné sušit, tak to pro nás bude velmi špatné. Místo loňského tisíce korun za usušení tuny obilí to totiž letos bude stát průměrně pět tisíc,“ vyčíslil předseda družstva Bohuslav Fajt s tím, že taková cena by byla pro firmu neakceptovatelná.
„To jednoduše nemůžeme zaplatit. Pokud budou mokré žně, tak obilí zakonzervujeme, sešrotujeme a budeme zkrmovat. Problém ovšem je, že ho tak zřejmě můžeme zužitkovat jen část. Prodávat pro krmné účely bude nejspíš složité, neboť ve stejné situaci bude asi řada zemědělských firem a krmného obilí tak bude přebytek,“ očekává Fajt.
Strach mají i ti s fixací. Z toho, že plyn nebude
Skok cen energií může dostat loštické družstvo do existenčních potíží.
„Nejde jen o sušení obilovin, ale i o další náklady, především v živočišné výrobě. Při současných cenách letos dosáhnou přibližně 18 milionů korun, zatímco loni to bylo 4,2 milionu. A protože nejvíc energií se spotřebovává právě v živočišné výrobě, tak nezbude než řešit, zda s ní vůbec pokračovat,“ popsal Fajt.
Také společnost Úsovsko, jež je největším zemědělským podnikem v Olomouckém kraji, očekává, že bude muset kvůli dešťům část obilí sušit.
„My naštěstí ještě máme fixaci na elektřinu i plyn, takže energeticky bychom to zvládli. I tak ale každé sušení výrazně zvyšuje náklady,“ nastínil šéf firmy Jiří Milek.
„Navzdory dlouhodobému jarnímu suchu a později kroupám bychom mohli mít průměrnou sklizeň mírně lepší než v loňském roce,“ dodal.
Problém však podle Milka může být s nedostatkem plynu. „Situace je teď nepřehledná. Pokud plyn vůbec nebude, tak nám fixace cen nijak nepomůže,“ zdůraznil.
Při silném krupobití měla farma štěstí
Zemědělcům Úsovska letos doposud způsobilo největší škody na obilovinách jarní sucho. A to i přesto, že se firma pokouší negativní dopady počasí co nejvíce snižovat.
„Snažíme se rizika způsobená turbulencemi v počasí eliminovat vysazováním různých odrůd od raných po pozdní. Tím se jednak rozkládá riziko a rovněž můžeme žně rozprostřít do delšího období,“ vysvětlil Milek.
Na sklizeň se připravují i zemědělci z okolí Moravského Berouna, kde minulý týden způsobilo obrovské škody krupobití, při němž padaly kroupy až o velikosti vajec. Obilí na polích však většinou přežilo bez větších škod a žně budou například podle jednatele Farmy Moravský Beroun Kristiána Roika standardní.
„Měli jsme štěstí. Tam, kde padaly velké kroupy, jsme krátce před bouřkou sklidili traviny. Jinak pole s pšenicí, žitem nebo pohankou krupobití nezasáhlo, takže bychom mohli zažít dobrou sklizeň,“ předpokládá Roik.
29. června 2022 |
