Spor mezi Jihočeským krajem a Správou Národního parku Šumava tak pokračuje.
„Jihočeský kraj se nemůže smířit se způsobem projednání návrhu zonace, s protichůdnými informacemi, které ho provázely, ani s tím, že bez jakékoliv hlubší diskuse bude minimálně na dalších 15 let stanoven takový režim národního parku Šumava, který bude zásadním způsobem ovlivňovat život a rozvoj v obcích nejen na území parku, ale na území celého kraje, a to bez možnosti ho v průběhu této doby změnit,“ sdělila hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská (ČSSD).
Kraj tvrdí, že byl prakticky vyloučen z jednání o nových zónách na Šumavě. Ty byly v červnu Radou NP schváleny, nyní čekají na vyhlášku na ministerstvu. V platnost by měly vyjít začátkem příštího roku.
Radním prý vadí, že při projednávání zón, které trvalo od letošního ledna, správa parku nereflektovala jejich požadavky a nevypořádala jejich připomínky. Podle vyjádření kraje takto postupovala i při jednání s některými šumavskými obcemi.
Na podání žaloby reagoval mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. „Ředitel správy Pavel Hubený osobně několikrát předjednával novou podobu zonace se zástupci všech dotčených obcí a se zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje stejně, jako s dalšími členy Rady Národního parku Šumava. Před samotným hlasováním Rady NP Šumava o nové zonaci proběhlo několik seminářů i za účasti Jihočeského kraje,“ uvádí Dvořák.
„V některých obcích, nad rámec zákona, novou podobu zonace hlasovali i ve svých zastupitelstvech. Před samotným hlasováním Správa NP Šumava vypořádala stovky připomínek od široké veřejnosti i samotných členů Rady NP Šumava,“ reaguje na důvody žaloby mluvčí. Správa se podle jeho slov při projednávání návrhu striktně řídila zákonem číslo 114 o ochraně přírody a krajiny.
Nová zonace přitom byla v červnu radou parku schválena poměrně jednoznačně - 29 členů rady se vyjádřilo pro, osm se jich zdrželo, čtyři byli proti. Červený lístek proti návrhu zvedl Jan Zahradník (ODS), právě zástupce Jihočeského kraje. Z obcí se nesouhlasně vyjádřily Modrava a Hartmanice na Klatovsku.
Ředitel Správy NP Pavel Hubený se zástupci obcí jednal několik měsíců a vyřizoval jejich námitky. „Jednání byla náročná, s některými jsme měli i několik sezení. Starosty zajímala hlavně čtvrtá zóna, kulturní krajina, která se dotýká zastavěných pozemků obcí. Nakonec jsme se domluvili,“ těšilo po červnovém hlasování ředitele Správy NP Pavla Hubeného.
Jihočeský kraj považuje návrh zonace, jak byl správci předložený, za nedostačující. Chybělo v něm prý odůvodnění zařazení jednotlivých míst do zón, analýzy ekosystémů, vyhodnocení péče a rizik i odborné poznatky.
Žalobu radní opírají o sedm důvodů. Patří mezi ně například absence projednání zonace v zastupitelstvech obcí, absence zásad péče, absence uceleného návrhu zonace či nedostatečné vymezení sítě cest a údajné vymezení krajiny v rozporu se zákonem.
Kampaň šíří kraj na svém oficiálním facebookovém profilu
Zároveň kraj zahájil novou kampaň s názvem Poslední šance pro Šumavu, kterou šíří na svém oficiálním facebookovém profilu.
Do pátečního poledne se boji proti kůrovci věnovaly čtyři příspěvky. Úvodní dva ihned vyvolaly převážně negativní reakce. Diskusi zaplnily věty o manipulaci veřejnosti a lživých informacích. Jiní se pozastavovali nad částkou, kterou radní na akci vynaložili z veřejných prostředků.
Radou parku schválené rozdělení zón na ŠumavěZóna přírodní (27,7 % plochy NP) - Člověk v ní nijak nezasahuje do přírodních procesů. Zóna přírodě blízká (24,6 %) - Nejde o nedotčenou přírodu. Již byla částečně pozměněna. Dovoluje provádět opatření proti kůrovci nebo brzdit rozpad lesa. Její plochy mohou být v budoucnu přiřazeny k zóně přírodní. Zóna soustředěné péče (46,5 %) - Zahrnuje lesní a zemědělské pozemky. Aktivně se v ní budou chránit jedinečné a ohrožené druhy nebo významné biotopy. Kulturní krajina (1,2 %) - Zastavěné plochy na území parku. Většinou odpovídají obcím a jejich územním plánům. |
Podle online registru smluv se Jihočeský kraj dohodl se společností Ewing Public Relations, s.r.o., které za služby vyplatí 2,1 milionu korun včetně daně. Kampaň má informovat o tématu kůrovcové kalamity, o jejích negativních dopadech a ohrožení jihočeské krajiny suchem.
„Peníze jsme sice investovali z veřejných financí, ale budeme za ně informovat veřejnost. Je to správně vynaložená věc, protože občané nemají tolik informací o tom, co se stane, až nám kůrovec zlikviduje lesy. Veřejnými prostředky nemrháme,“ reaguje na komentáře náměstek hejtmanky Jihočeského kraje Pavel Hroch (Jihočeši 2012).
Přestože má mít kampaň i další cíle, zatím pouze podporuje postoj, který kraj zaujal k novému rozdělení Šumavy do zón, jejichž podobu schválila červnovým hlasováním Rada NP.
„Stačí přijít na Šumavu a podívat se“
Proti této kampani se ohradila Správa NP Šumava a někteří vědci. Stěžejní nepravdu podle mluvčího parku Jana Dvořáka představuje zmínka o mrtvé krajině.
„Stačí přijít a podívat se, jak to v národním parku vypadá. Je jasně vidět, že když se příroda ponechá přirozenému vývoji, působí to na ni jako živá voda. Zvýší se její rozmanitost, objeví se druhy živočichů nebo hub, které se v těch lesích už dlouho nevyskytovaly,“ podotýká mluvčí.
Někteří odborníci hovoří o tom, že zasahovat proti kůrovci má smysl v nižších polohách, tedy především v hospodářských lesích, nikoli však v horách.
„V přírodní a přírodě blízké zóně na Šumavě se navíc nyní nachází jen malá část lesů, po kterých kůrovec jde. Zbytek zabírají například jiné než lesní porosty nebo malé smrčky, které tento brouk nenapadá,“ konstatuje Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Na konci letošního února vydala skupina vědců vyjádření k aktuální situaci na Šumavě. Popisují v něm samovolnou obnovu lesa opřenou o odborné výzkumy. Zprávu podepsal i Jakub Hruška z České geologické služby v Praze.
„Že by se bez zásahů měla Šumava stát měsíční krajinou, je holý nesmysl. Šumavskému lesu jde samoobnova velmi dobře a překvapivě rychle a intenzivně,“ sdělil Hruška MF DNES.
Kraj však na svém stanovisku trvá. „Podívejme se na Třístoličník nebo Poledník, tady nyní sice rostou malé stromky, ale jiní vědci potvrdí, že živoří. Jsou staré dvacet let a mají pouze šedesát centimetrů. Klíčové je zachování ekosystému, a pokud nebudeme mít vzrostlý les, tak krajina nebude zadržovat vodu, kterou živočichové i rostliny potřebují. Nemyslím si, že si příroda bez zásahu dokáže sama poradit,“ oponuje náměstek Hroch.
„Když strom spadne a brouk ho zlikviduje, už se z něj semínko nerozlétne. Je potřeba umělé obnovy,“ tvrdí.
