Skoro čtyři týdny staré rozhodnutí Rady Národního parku Šumava o nové podobě zón zatím leží na ministerstvu životního prostředí, kde čeká na mezirezortní připomínkování. Ministerstvo očekává, že návrh na rozdělení parku začne platit na začátku příštího roku.
Proti záměru vedení Správy NP Šumava se však ostře ohradila hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská (ČSSD), která se obává nekontrolovatelného šíření kůrovce, pokud zonace v navrhované podobě na ministerstvu projde.
První zóna zaujme 27,4 procenta celé plochy parku
„Rozhodnutí, které Rada Národního parku Šumava učinila, povede pouze k tomu, že kůrovec bude moci svévolně požírat šumavské lesy, a to způsobí nejen problémy při péči o stromy, ale také vysychání krajiny,“ myslí si hejtmanka Stráská.
Návrh počítá s tím, že první zóna, která má být výhradně bezzásahová, zaujme 27,4 procenta celé plochy parku. Na tomto území tak nepřipadá v úvahu ani těžba kůrovcového dřeva.
Stráská se navíc obává, že se má bezzásahový charakter přírodní zóny přenést i na nově zřízenou zónu přírodě blízkou, která zaujímá 24,6 procenta plochy parku. To by znamenalo, že by se více než polovina NP Šumava v budoucnu stala bezzásahovou oblastí.
Parku chybí koncepce
To však vedení parku vyvrací. „Od začátku plánujeme, že v přírodě blízké zóně se bude zasahovat hlavně proti kůrovci, což jsme předtím hejtmance několikrát říkali. V budoucnu by mohla být celá, z části ale i vůbec převedena do zóny přírodní. Není to rozhodnutí týkající se výhradně aktuální situace s kůrovcem. Je to spíše o tom, že části v zóně přírodě blízké stojí za to, aby tam byl nějaký zásah, který by mohl třeba redukovat smrkové monokultury,“ vysvětluje mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Hejtmanka má pocit, že by se proti kůrovci na Šumavě mělo zakročit mnohem rázněji. „Má-li dojít k rozšíření bezzásahových zón, musí být nejdřív vytvořena riziková analýza popisující místa ohrožená kůrovcem a na jejím základě zpracován plán péče o tyto lokality. Národní park Šumava bohužel nevykazuje ve svých návrzích dlouholetý koncepční plán ani transparentnost. Veřejnost má k dispozici pouze mapu s vyměřením jednotlivých zón a jejich popis,“ vadí Stráské.
Na možném postupu, jak s kůrovcovou kalamitou bojovat, se před měsícem domlouvala s rakouskými a bavorskými představiteli, ale také se zástupci Kraje Vysočina. Při závěrečném jednání přijali usnesení doporučující podniknout kroky k zamezení šíření kůrovce z jihu Čech do okolních regionů a států.
Dřevo těží 64 firem
Nepříznivé situaci napomáhá také velké množství nezpracovaného dřeva, které v parku leží od loňského června, kdy Česko zasáhla vichřice. Zatímco na druhé straně hranice se s následky i díky tamějším přísnějším zákonům o ochraně přírody dávno vypořádali, na Šumavě se polámané a kůrovcem poškozené stromy ve velkém zpracovávat nedaří.
Na vině je především nedostatek pracovních sil, který brání likvidaci napadených dřevin. „Není to jen náš problém, s tím se potýkají všechny napadené oblasti. V tuto chvíli máme v zásahových zónách jako kůrovcem napadených stromů označeno asi 15 tisíc kubíků, což je desetkrát více než za stejnou dobu loni. Očekávali jsme, že ta situace bude vážná, což se nám bohužel potvrdilo,“ přiznává Dvořák.
Aktuálně má správa parku nasmlouvaných 64 firem, které by měly s těžbou pomoci. To však zdaleka nestačí, protože se očekává další nárůst počtu napadených stromů.
„Na letošní rok máme plán těžby 140 tisíc krychlových metrů dřeva. Zůstává otázkou, kolik z toho bude kůrovcového. To bude záležet hlavně na počasí. Zatím to však vypadá, že zlepšení moc očekávat nemůžeme,“ říká Dvořák.
Loni šumavský park vytěžil přes čtvrt milionu krychlových metrů dřeva, což bylo mnohem více než v minulých letech. Nepříznivou situaci způsobily hlavně polomy v předchozích dvou letech a následná likvidace jejich následků. Kůrovcem byla zasažena pětina celkového loňského objemu vytěženého dřeva.
