„Důvodem odkladu jsou především požadavky vznesené zástupci Plzeňského kraje. Ten vyžaduje garanci, že Správa Národního parku Šumava nebude rušit turistické stezky. Tyto pojistky nyní zapracujeme do návrhu,“ vysvětlil mluvčí správy Jan Dvořák.
Připomínky sdělili i vědečtí členové rady, hlavně k zóně přírodní a přírodě blízké. V následujících týdnech správa zveřejní znovu upravený návrh, do kterého už dříve zahrnula například požadavky šumavských obcí. Celkem se sešlo 236 námitek.
Duha chce přírodní zónu dvakrát větší
Ve hře byly dva možné termíny, na které se mělo hlasování oddálit, 7. červen byl přijat drtivou většinou. Za Jihočeský kraj navrhl zastupitel Jan Zahradník (ODS) říjnový termín, aby se hlasování odsunulo na dobu, kdy bude jasné, nakolik letos postihl Šumavu kůrovec. To se však setkalo s minimální podporou. Jihočeský kraj se současným návrhem zonace nesouhlasí.
Nové zóny po zapracování připomínek obcí i spolkůZóna přírodní (27 % plochy NP) Člověk v ní už v současnosti nezasahuje do přírodních procesů. Zóna přírodě blízká (24 až 25 %) Nejde o nedotčenou přírodu. Již byla částečně pozměněna. Dovoluje provádět opatření proti kůrovci nebo brzdit rozpad lesa. Její plochy mohou být postupně přiřazeny k zóně přírodní. Zóna soustředěné péče (45 %) Zahrnuje lesní a zemědělské pozemky. Aktivně se v ní budou chránit jedinečné a ohrožené druhy nebo významné biotopy. Kulturní krajina (více než 1 %) Zastavěné plochy na území parku. Většinou odpovídají obcím a jejich územním plánům. |
„Nechceme jen odevzdaně sledovat šíření šumavské kalamity, musíme mít možnost aktivně zasahovat proti kůrovci,“ upozornila hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).
Své námitky proti zónám chce uplatnit na ministerstvu životního prostředí. „V takzvané divočině hrozí velkoplošné usychání lesů a s tím související riziko požárů, které mohou bezprostředně ohrozit životy a majetky obyvatel. Chceme dosáhnout obnovy přirozené skladby lesních porostů tak, aby byla zajištěna jejich stabilita,“ zní z Jihočeského kraje.
S výhradami se k návrhu zón staví i ekologické Hnutí Duha. To naopak kritizuje malou míru bezzásahových území. Přírodní zónu by si představovalo dvakrát tak větší, než jak ji představuje návrh. Navíc se vymezuje proti zařazení vzácných mokřadních lesů v okolí Horské Kvildy do území soustředěné péče, kam jsou začleněné lesní a zemědělské pozemky.
Kašperské Hory jsou největším vlastníkem lesů na Šumavě
„Návrhy vědců a Hnutí Duha akceptovala správa parku jen nepatrně. Do nebe volající je vyřazení většiny mezinárodně chráněné oblasti mokřadních lesů mezi Zhůřím, Horskou Kvildou a Kvildou z ochrany, takže zde bude dál probíhat těžba dřeva,“ řekl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí Duha.
Problém je v tom, že tyto lesy jsou majetkem města Kašperské Hory. „Jako vlastník lesů má město v jednání zvláštní postavení, které je potřeba brát v potaz. Kvalitu tohoto lesního porostu uznává, ale počítá s ním ve svém platném hospodářském plánu, a tedy nechce, aby spadal do bezzásahové zóny,“ podotkl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Kašperské Hory jsou s více než šesti tisíci hektary největším vlastníkem lesů na území Šumavy. Část jich má i v bezzásahových územích, kde nemůže jakkoli těžit. Ušlé zisky městu kompenzuje stát, loni dostalo osm milionů korun. V mokřadních lesích u Horské Kvildy zasahovat může.
Na radnici navíc stále platí dvě usnesení zastupitelstva o vyřazení majetku města z území parku, o které Kašperské Hory usilují. „Poměrně ucelené území našich lesních pozemků je veliké. Omezení jsou tedy výrazná. Vyjmutí by znamenalo změnit hranice národního parku,“ popsala starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.
