Samson krotí rybu a podpírá ho patnáct mužů. I takové odpovědi se objevily v dotazníku MF DNES. Velká část budějovických obyvatel však ukázala, že barokní fontánu zná velmi dobře.
Přímo na náměstí Přemysla Otakara II. jsme před zakrytou kašnou oslovili třicet obyvatel Českých Budějovic a zeptali se na čtyři otázky.
Že sochu bájného hrdiny na soklu podpírají čtyři postavy atlantů, vědělo 17 dotázaných. Deset odpovědělo, že jsou pouze tři. Po jednom reagovalo, že jich je pět, šest, zazněl dokonce i počet patnáct.
Nejtěžší otázka se týkala kamenné mušle, kterou čtyři svalnatí muži drží. Jednadvacet lidí netušilo, o jaký tvar jde.
Naopak nejlehčí bylo, jaké zvíře Samson krotí. Dvaadvacet okamžitě odpovědělo, že lva. Šest váhalo, jeden řekl divočák a jedna dotázaná jmenovala rybu.
Že jsou na fontáně dekorativní vázy, všichni věděli, ale jen 17 lidí s jistotou určilo, že jsou v nich nyní živé květiny.
Projektem Vnímání chce pražský architekt Jan Šépka upozornit na význam památek ve veřejném prostoru. K dominantě Budějovic se lidé až do 2. října dostanou pouze po dřevěné lávce vedoucí z oken pořádajícího Domu umění. Nad sedmimetrovou kruhovou stěnou tak nyní vyčnívá jen biblický hrdina se stříkajícím lvem.
„Kladu si otázku, jestli dnes takové dominanty nevnímáme už jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme o podstatě této památky ani o vztahu k náměstí,“ říká Šépka.
Od 8. září prošlo Domem umění už přes 20 tisíc lidí. Roční návštěvnost galerie se přitom pohybuje okolo osmi tisíc. Někteří příchozí mění po zážitku svůj názor na celou instalaci.
„Z pohledu náměstí mi to připadalo jako hrůzostrašná stavba hyzdící náměstí, protože mám ráda otevřené prostory. Až po procházce chodbou jsem začínala vnímat význam této stavby. Člověk se nejen zamyslí nad architekturou města, ale získá u kašny jiný dojem, když si sedne a medituje nad architekturou této dominanty v uzavřeném prostoru,“ napsala do návštěvní knihy jedna z příchozích.
Radním Budějovic přišel otevřený dopis
V reakcích je však také několik negativních komentářů. „Už aby bylo 2. října. To je ostuda města. Pan Šépka si dělá z lidí blázny,“ svěřila se čtyřiašedesátiletá paní Šindelářová.
Projekt Vnímání plní diskuse pod články, debat jsou plné i sociální sítě, výstavou se musí zabývat také budějovičtí radní. Záměr schválilo před několika měsíci osm z deseti radních. Před pár dny obdrželo vedení města otevřený dopis od Barbory Šiftové.
„Je nevkusné, že jediným cílem této akce je zakrýt kašnu a umožnit části populace, aby do galerie lezla oknem. To není ani zajímavé, ani umělecké řešení - je to jen drahé. Desítky metrů čtverečních řeziva a další materiál, jež jsou na tuto vymyšlenost použity, nejsou ničím jiným nežli plýtváním,“ píše Šiftová a ptá se mimo jiné na cenu díla.
Jaromír Talíř, náměstek pro kulturu a cestovní ruch, odpovídá, že cílem projektu je navození diskuse o vnímání veřejného prostoru a o důležitosti symbolů v tomto prostoru, kterým barokní Samsonova kašna je.
„Nápad architekta Jana Šépky, byť není původní, mne zaujal a považoval jsem jej za šetrnější než například oblékání Samsona do hokejového dresu. I když ani s tím jsem neměl problém. Zároveň jsem projekt považoval a považuji za jakýsi test tolerance k neobvyklým řešením ve městě,“ reaguje Talíř v e-mailu, který má MF DNES k dispozici.
Upozorňuje, že město nevydalo žádné prostředky nad každoroční dotaci na činnost Galerie současného umění a architektury. Ročně radnice přispívá částkou 1,3 milionu korun. Na jednu výstavu tak vychází zhruba 250 tisíc korun. Materiál na projekt Vnímání dodali sponzoři.
7. září 2016 |
