Turisté, kteří si v září vyfotí českobudějovické náměstí, pořídí neobvyklý obrázek. Nebude na něm vidět Samsonova kašna. Na měsíc ji obklopí sedm metrů vysoká kruhová stěna. Kdo bude chtít barokní fontánu od 8. září do 9. října vidět, bude muset zajít do nedalekého Domu umění. Odtud totiž povede nad zemí dřevěná lávka přímo ke kašně.
Netradiční a pro spoustu obyvatel i kontroverzní výstavní projekt připraví pro Dům umění architekt Jan Šépka. Nazval ho Vnímání a chce především upozornit na význam památek.
„Samsonova kašna je jednou z největších v zemi, její umělecká kvalita je nezpochybnitelná. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den, nepřemýšlíme o jejich podstatě ani o vztahu k prostoru,“ míní Jan Šépka.
Prostory galerie Domu umění, kde vystavují světoví tvůrci, jsou podle Šépky naopak turistům i obyvatelům trochu ukryté.
„Projekt se snaží poukázat na to, jak vnímáme dominanty a skrytá místa, co nejsou daleko od sebe, nacházejí se v centru dění a nabízejí kulturní vyžití,“ dodává Šépka, jenž se inspiroval u podobných projektů ve světě.
Sedm metrů vysoká stěna o průměru 22 metrů vytvoří podle něj pro kašnu klidné pozadí i intimitu, které tato dominanta nikdy neměla. Samson se tak stane šperkem v galerii. Vnitřek venkovní instalace vyplní bílá látka. Další kruh bude přímo v Domě umění. „Záměrné odcizení kašny a zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem projektu,“ podotýká Šépka.
Na kašnu se nesmí „sáhnout“
Radní Českých Budějovic projekt podpořili. Podle náměstka pro kulturu Jaromíra Talíře je nápad kontroverzní, na druhou stranu město více zviditelní. „Rada dala souhlas, pakliže architekt a galerie získají všechna potřebná povolení od stavebního úřadu, policie, dopravních orgánů a tak dále,“ podotýká Talíř.
Samsonova kašnaKamenná barokní nádrž stojí na budějovickém hlavním náměstí od počátku 18. století, kdy radní vybrali Samsona jako symbol víry, odhodlání a statečnosti. Autory jsou jihočeský sochař Josef Dietrich a kameník Zachariáš Horn. Dominantu tvoří ústřední socha Samsona krotícího lva, která stojí na soklu s atlasy podpírajícími mušli a čtyřmi chrliči vody. Od konce 19. století obklopovalo kašnu několik stromů, jež zmizely při úpravě náměstí v roce 1934. |
Budějovické pracoviště Národního památkového ústavu dočasné umístění této expozice odsouhlasilo. Organizátoři projektu však nesmí konstrukci využít pro reklamu a lávku nesmí spojit pevně s dlažbou a se samotnou kašnou.
„Nejde nám vůbec o žádné zviditelňování nebo provokaci. Projekt doplní veřejné pořady, které budou řešit spoustu otázek vztahujících se k památkám, ale i k dopravě. Město do toho nedává ani korunu navíc. Je to součástí rozpočtu na výstavy a zbytek jde od sponzorů,“ upozorňuje kurátor Domu umění Michal Škoda. Zřizovatelem galerie je město České Budějovice. Letos posílá na provoz částku 1,3 milionu korun.
Zatímco převážně příznivci Domu umění a sdružení CBArchitektura přivítali projekt s nadšením, část obyvatel Budějovic je opačného názoru. Alespoň to vyplývá z diskusí na sociálních sítích po zveřejnění vizualizací.
„Mám hodně ráda nevšední výtvarné instalace ve veřejném prostoru, ale pokud má toto měsíc lidi poučovat, že zlobili, když si nevšímali památek ve svém okolí, tak za sebe říkám opravdu ne. A pořád tak nějak doufám, že jsem se nechala nachytat na nějaký vizuální vtípek,“ napsala například Helga Albrechtová.
Architekt Mirek Vodák upozorňuje, že projekty ve veřejném prostoru jsou zásadní pro diskusi o jeho historii, současném stavu i budoucím rozvoji.
„Tyto debaty přinášejí podněty a úvahy na téma Jaké chceme mít město a pro dlouhodobé strategické plánování. Na náměstí se to může týkat dopravy, stromů nebo funkce jednotlivých domů, jako je třeba Dům umění. V širších souvislostech se můžeme bavit o současném stavu Mariánského nebo Senovážného náměstí, což je skutečná dlouhodobá ostuda města,“ míní Vodák.
Před rokem obyvatele rozdělil Samson v hokejovém dresu
Podobně rozdělila před rokem Budějovické socha Samsona v hokejovém dresu. Fanoušci ji oblékli s posvěcením radnice, aby tehdy podpořili euforii během baráže o extraligu.
„V případě dresu jsem měl dojem, že se ze Samsona stává věšák na rekvizity. Nyní mám za to, že je tam myšlenka a není to samoúčelné. Objektu kašny se to nedotýká a nepochybně to vyvolá očekávanou diskusi. Samson se nestává služebníkem, ale místem, kolem kterého se tvoří nápady. Za mě je to zajímavá věc,“ dodává Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Dům umění už spoustu let přiváží do Budějovic umělce a architekty z celého světa. Ti už několikrát zasáhli svou výstavou přímo do náměstí Přemysla Otakara II. Dřevěnou budku na čtyřech vysokých nohách s obytnou plochou 6,25 metru tam před čtyřmi lety postavili například Mjölk architekti.
Líbí se vám projekt architekta Jana Šépky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 24. května 2016. Anketa je uzavřena.
