Vodáky mohou překvapit, měli by je však přeplout bez problémů. Horní tok Vltavy od konce března přehrazují rybí zábrany. Na Šumavě si od nich slibují větší ochranu pstruha obecného a především perlorodky říční, která na dně koryta řeky žije.
Zábrany jsou dvě, první je u Pěkné, druhá u Ovesné na Prachaticku. „Dřívější průzkumy zjistily, že velké množství bílých kaprovitých ryb migruje na jaře z Lipna do Teplé Vltavy. Dělají pak potravního konkurenta pstruhovi a vytlačují ho stále výše proti proudu,“ vysvětluje potřebu těchto opatření vedoucí oddělení vod a mokřadů národního parku Eva Zelenková.
Centrum výskytu chráněné perlorodky říční je dlouhé od Dobré po přítok Volarského potoka. Například boleni nebo hejna ouklejí sem míří z lipenské nádrže, počty migrujících ryb stoupají do řádu statisíců.
Pstruh tak má problémy se v úseku řeky udržet. Na něm je však perlorodka přímo závislá. Její larvy se drží v žábrách pstruha, kde získávají potřebné živiny, rostou a dále ho využívají k migraci proti proudu řeky.
Společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba (VRV) testuje na Vltavě dva typy zábran. U Pěkné je mechanická, kterou tvoří blok třímetrových plastových trubek skloněných po proudu.
K Ovesné umístili kombinaci mechanické a elektrické zábrany. Ta je tvořena dvěma řadami elektrod, mezi nimiž vzniká elektrické pole odrazující ryby od proplutí.
„Chceme vymyslet ideální variantu. Průzkumy nám ukázaly, že situaci je potřeba řešit. Stavba jezu nebo přehrady nepřipadá v úvahu. Zkoušené zábrany jsou pohyblivé, nevzdouvají vodu, přečkají povodně i pohyby ledu po řece. Navíc se dají jejich funkce kombinovat. Když vypadne proud a nebude tak funkční elektrická zábrana, zastane ji mechanická,“ uvádí Milan Hladík z českobudějovického pracoviště VRV.
Zábrany si poradí i se spadanými větvemi do řeky, díky svému sklonu je pustí dál a nebudou se zanášet. Co se týče proplouvání ryb, překážky nejsou stoprocentní. Mají však za úkol propustnost co nejvíce snížit.
Výsledky se navíc nedostaví okamžitě, příznivější počty pstruhů pro perlorodku se mohou projevit až v příštích letech.
VRV vyvíjí zábrany na Vltavě před Lipnem třetím rokem. Projekt spolufinancuje Technologická agentura ČR. S VRV spolupracuje Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a Česká zemědělská univerzita v Praze.
S nimi zábrany odborně konzultuje právě Správa NP Šumava a Povodí Vltavy. Správci parku by pak finální variantu zábran měli zafinancovat a tím zajistit dlouhodobé řešení problému s migrací ryb. Rozpočet projektu počítá se 17 miliony korun.
Vodáci musí sledovat šipky
Nabízí se otázka, jak překážky ovlivní vodáky, kteří s omezeními splouvají horní tok. „Dají se jednoduše přejet. Jsou nakloněné po proudu, a pokud na ně najedete rovně, tak se potopí a vy je přeplujete. Každý mírně pokročilý vodák by to měl zvládnout,“ ujišťuje Hladík.
„Ploty jsou připevněné ke dnu pomocí železných tyčí, které by mohly dělat problémy, pokud by na ně loď najela bokem. Proto jsou na nich umístěny chrániče z gumy, aby se někdo nezranil,“ dodává.
Komplikovanější situace může nastat u elektrické zábrany. Elektrody jsou ukotvené do dna a také se při průjezdu lodě uhnou, ale nezkušený vodák může zpanikařit a z lodi vypadnout.
„Hloubka v těchto místech není nebezpečná. Je otázkou, co by se stalo, kdyby se někdo elektrod chytil rukama. Jejich výrobce garantuje, že člověku neuškodí. Nevíme však, jak by to snášel například člověk se srdečními problémy. Proto jsme navrhli ochranné opatření, kdy je zábrana hlídána infračervenými čidly. Ta elektřinu vypnou, pokud mezi elektrody loď vpluje,“ popisuje Milan Hladík, který zábrany stavěl.
Vodákům u obou zábran pomohou i šipky, které jim ukážou, kde je proplutí nejsnazší. Ještě než se plavidlo k zábranám přiblíží, mine ceduli s upozorněním a bude mít dostatek času se připravit na jejich překonání.
„K dispozici také budou letáčky, aby byl každý s bariérami dopředu seznámen a nezpanikařil, až je na řece uvidí. U Soumarského mostu se vodáci o opatření dočtou také,“ uzavírá Eva Zelenková ze správy parku.
Na Teplé Vltavě jsou povolené jen kanoe a kajaky
Program splouvání horního toku Vltavy je již spuštěný a vodáci ho mohou využít do konce října. Na úseku od Soumarského mostu do Pěkné platí nejpřísnější režim. Pokud aktuální stav hladiny ukazuje 50 až 61 centimetrů, musí s nimi vyrazit průvodce. Když je hladina výše, mohou na řeku sami.
Jestliže naopak hladina klesne pod půl metru, na Teplou Vltavu nikdo nesmí.
Pravidla určují i typy lodí. Povolené jsou kajaky a kanoe, zákaz platí pro rafty nebo paddleboardy. Ceny se pro letošní rok nemění. Splutí úseku stojí 500 korun při předchozí webové registraci termínu, na místě vodáci zaplatí 600 korun.
Mírnější omezení platí pro předchozí úsek Lenora – Soumarský most. Na něj mohou kanoe a kajaky vyplout denně od 8 do 20 hodin, pokud bude hladina nad 45 centimetrů. To stejné platí pro úsek z Pěkné do Nové Pece, kromě podmínky s hladinou.
Zábrany jsou na horním toku Vltavy nad Lipnem. Právě úsek mezi Soumarským mostem a Pěknou je oblíbenou vodáckou trasou, na níž platí přísná pravidla.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
