Loni se v budějovické porodnici poprvé nadechlo 2 498 dětí, což je průměrně 208 novorozenců každý měsíc v roce.
„Ve srovnání s rokem 2017 je to o 29 dětí víc. Nejvíc se jich narodilo v srpnu – 232 dětí z 225 porodů, takže sedmery dvojčata,“ říká Miloš Velemínský, primář gynekologickoporodnického oddělení českobudějovické nemocnice.
Kolik maminek si od vás odvezlo dvojčata za celý rok?
Dvojčata se narodila padesátkrát, což je zhruba stejný počet jako v předchozím roce. U porodů vícečetných těhotenství se však může vyskytnout daleko víc komplikací než u porodů jednoho dítěte. Dvojčata se často narodí předčasně a potřebují pak vysoce specializovanou péči našich kolegů na neonatologickém oddělení.
Ale u vás mají výhodu, že zůstávají díky perinatologickému centru pod jednou střechou a nemusíte je nikam převážet. Kolik dětí se vloni narodilo s porodní váhou pod tisíc gramů?
Těchto novorozenců jsme přivedli na svět 35. A skutečně si moc vážíme spolupráce s neonatologickým oddělením se zkušeným týmem pod vedením pana primáře Milana Hanzla. Tito specialisté se mohou právem chlubit úspěšnou péčí o nedonošené děti, které přišly na svět někdy až tři a půl měsíce před termínem porodu.
Musí se ženy do vaší porodnice registrovat?
Nemusí. Každou maminku přicházející k nám k porodu jsme schopni přijmout. Kapacitu, tím, že je tu nová porodnice, máme dostatečnou. Fakt je, že řada nastávajících maminek se u nás registruje předem na předporodní kurzy. Při nich si mohou porodnici prohlédnout a zjistit, co je zajímá. Ale není to pro ně žádný závazek, že v naší porodnici musí rodit.
Kolik otců přichází k porodu a jaké s nimi máte zkušenosti?
Je jich asi 70 procent. Zkušenosti s nimi máme většinou pozitivní, jsou maminkám oporou. Někteří by chtěli být i na operačním sále při císařském řezu, což jim však bohužel nemůžeme z provozních a epidemiologických důvodů dovolit.
Miloš Velemínský (49 let)Rodák z Českých Budějovic promoval v roce 1994 na II. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval dva roky na gynekologickoporodnickém oddělení nemocnice v Jindřichově Hradci. V roce 1996 nastoupil na gynekologickoporodnické oddělení českobudějovické nemocnice, kde se stal v roce 2004 zástupcem primáře a od června 2018 je primářem. Je také garantem oboru Porodní asistentka na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity a autorem řady populárně naučných knih pro rodiče. Za stěžejní považuje dvě, které napsal spolu se strakonickým pediatrem Martinem Gregorou: Čekáme děťátko a Nová kniha o těhotenství a mateřství. Je ženatý, má dva syny ve věku 18 a 13 let. Mezi jeho záliby patří hra na klavír a procházky s bernským salašnickým psem. |
Jaký máte názor na porodní plány, s nimiž ženy přicházejí?
Myslím, že porodním plánem si nastávající maminka může poněkud urovnat své představy o porodu. Realita vlastního porodu je pak asi většinou trochu odlišná, ale zvláště na prvorodičky je toho v době internetu a všudypřítomných „dobrých rádců“ informačně hrozně moc. Ony se pak snaží dobře se připravit a někdy to vypadá, že když to nebudou mít sepsané, porod nezvládnou. My přijímáme, že to tak v dnešní době prostě je. V průběhu porodu pak často dochází k tomu, že některá svá přání nastávající maminka koriguje. Mnoho věcí, které jsou v porodních plánech uváděné, je navíc součástí běžné praxe, takže by byly i tak splněny. U porodu však jde vždy hlavně o interakci nastávajících rodičů s porodní asistentkou a lékařem, kteří porod vedou.
Svěřujete fyziologický porod porodní asistentce?
Ano, ale protože jsme perinatologické centrum, je u každého porodu přítomen také lékař pro případ nenadálé komplikace.
Co císařský řez, provádíte ho i na přání?
Císařský řez na přání není v naší republice uzákoněn. Jedinou výjimkou je dnes situace, kdy je miminko v poloze koncem pánevním. Když v těchto případech není primární lékařská indikace, může si žena vybrat způsob vedení porodu.
Můžete srovnat délku zotavování po obou porodech?
Císařský řez znamená pro část žen to, že je porod rychlý. A že nemusí procházet tou bolestivou fází. Ale ne vždy si uvědomují, že problematické může být i období rekonvalescence. Některé maminky, které absolvovaly oba typy porodů, uvádějí, že se to nedá srovnat. Císařským řezem sice rychle porodí, ale zotavování trvá několik měsíců. Po vaginálním porodu jde žena domů třetí den a většinou je schopná se zapojit do běžných denních činností a péče o miminko. Po porodu císařským řezem propouštíme maminky pátý pooperační den, ale hojení je mnohem delší.
Čím si to vysvětlujete? Kolik dětí jste v minulém roce porodili na operačním sále?
Je třeba říct, že v perinatologických centrech se soustřeďuje většina rizikových a patologických těhotenství z celého kraje. Proto mívají průměrný počet císařských řezů kolem 35 procent. My jsme zaznamenali ve srovnání s rokem 2017 pokles skoro o tři procenta, ze 33 na 30. Na operačním sále jsme loni přivedli na svět 755 dětí.
Neumím to nyní vysvětlit, ale tři procenta je hodně na to, že se indikace nezměnily. A tím, že máte třetinu žen po císařském řezu, je u části z nich velká pravděpodobnost, že císařem budou rodit znova. Budeme data za uplynulý rok ještě podrobněji analyzovat.
Využívají u vás ženy možnost ambulantního porodu?
Zatím moc ne, přestože je to alternativa například pro ženy, které zvažují domácí porod. Ačkoli jsme to i nabízeli mamince, která přemýšlela o porodu doma, ani tuto variantu neakceptovala. Že by prostě jen u nás přivedla dítě na svět a po dvou hodinách odešla i s miminkem domů.
Museli jste zachraňovat nějaký nepovedený domácí porod?
Řešili jsme několik poměrně vážných komplikací po domácích porodech, přestože nejsou zlegalizovány. Nikdy ale není možné dokázat, že šlo o plánovaný domácí porod. Rodit doma je podle mého názoru extrémně rizikové, ale určitou skupinu nastávajících maminek to přesto neodradí. Vždycky asi budou ty, které budou chtít rodit doma. Když některá maminka porodí doma bez komplikací, může to u ostatních vzbudit dojem, že to je vlastně snadné. Přitom nikdy nevíte, jak to dopadne. Že u rodičky proběhl porod dvakrát dobře, neznamená, že se potřetí něco nestane.
Když jste se rozhodoval o tom, jakému oboru se budete věnovat, proč jste si vybral právě gynekologii a porodnictví?
Jsem z lékařské rodiny, tím, že je otec neonatolog, žil jsem v tom prostředí s novorozeňaty odmalička. Už na gymnáziu jsem chodil o prázdninách dělat sanitáře na gynekologickoporodnické oddělení sem do Českých Budějovic. Po promoci na medicíně jsem zamířil do jindřichohradecké nemocnice, protože jsme s otcem nechtěli, abych začínal na stejném pracovišti, které on v té době vedl.
Setkáváte se s tím, že vás lidi srovnávají s otcem, legendou budějovické neonatologie?
To ne, přece jen já jsem do budějovické nemocnice nastupoval v době, kdy on končil jako primář neonatologického oddělení. Vnímám to spíš tak, že naše odbornosti jsou provázané a máme si o čem povídat. Odjakživa to máme tak, že otec je mým velkým podporovatelem, dovede se na věci dívat racionálně a je fajn, že je s ním mohu probrat.
Jak velké oddělení máte na starosti?
Máme kolem pětadvaceti lékařů, přes devadesát sestřiček a porodních asistentek a obě části našeho oddělení mají 137 lůžek. Primariát jsem převzal loni v červnu od pana primáře Petra Sáka, který odešel do důchodu. Mám štěstí, že naše oddělení po personální i materiální stránce zajistil tak, že patří do české špičky.
