Za posledních 20 let se na Šumavě podařilo revitalizovat 600 hektarů rašelinišť a dalších mokřadů. Ještě zásadnější ale bude pro cenné vodní ekosystémy v národním parku následujících šest let.
Správa NP Šumava spolu se svými partnery uspěla v žádosti o finance z dotačního programu Life. Díky němu se snaha o navrácení mokřadů do původního stavu výrazně zrychlí a zefektivní. V plánu je vrátit do stavu před zásahy lidí více než dva tisíce hektarů vybraných rašelinišť, podmáčených luk a dalších ekosystémů. A k tomu i další kilometry dříve napřímených drobných potůčků.
„Mám ohromnou radost, že se to podařilo. Lesníci a zemědělci se posledních 200 let snažili Šumavu odvodnit, především kvůli tomu, aby zvýšili úrodnost lesů, ale i luk a polí. My se teď vydáme na cestu zpět, abychom tu vodu krajině vrátili. Není to zásadní věc jen pro Šumavu, ale i celý přiléhající region,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
O možných revitalizacích mokřadů na Šumavě se začalo mluvit už začátkem 90. let minulého století. Tehdy začal i jejich monitoring a ukázalo se, v jakém stavu se některé odvodněné lokality nacházely.
Tým se rozroste o sedm lidí
„Zjistilo se, že na Šumavě je přes šest tisíc hektarů rašelinišť, z nichž dvě třetiny byly v minulosti odvodněny. A že asi dva tisíce hektarů je třeba revitalizovat. Teď máme před sebou možnost obnovy dalších stovek hektarů rašelinišť a ostatních typů mokřadů, které člověk v minulosti poškodil,“ vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Zatímco v minulosti zajišťovali na správě parku přípravu jednotlivých projektů revitalizace dva pracovníci, díky získané dotaci se teď tým rozroste o dalších sedm lidí a zvládne se mnohem více práce. Česká strana získá na přímé zásahy v terénu, monitoring a osvětové a výukové programy 4,8 milionu eur, tedy více než 120 milionů korun.
A kromě Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les se do projektu zapojí i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a bavorský spolek Bund Naturschutz. Celkem se v projektu podařilo získat 5,8 milionu eur, tedy téměř 150 milionů korun.
Dojde na techniku, ale i lopaty
Práce v terénu začnou už příští rok a poslední dva mokřady čeká oživení v roce 2024. Obnovy se dočkají většinou neznámá rašeliniště i místa v turisticky hojně navštěvovaných územích – například Jezerní slať nebo část Mrtvého luhu. I tato vzácná území lidé v minulosti cíleně odvodňovali.
„Budeme se snažit zúročit naše dřívější znalosti. Už teď sbíráme v terénu přesné informace, místa mapujeme a shromažďujeme podklady pro projektové dokumentace k jednotlivým realizacím. Projekt se týká nejvíce přímých zásahů v terénu, které mají za úkol podpořit obnovu mokřadních biotopů a zvýšit jejich schopnost zadržovat vodu v krajině. Ale také návrat vzácných druhů, které jsou na mokřady vázané,“ popisuje botanička Iva Bufková, která celý tým vede a obnovou rašelinišť se zabývá už téměř dvacet let.
V plánu jsou zásahy, které se neobejdou bez lehčí techniky, ale dále i úprava těžce přístupných míst s pomocí krumpáčů a lopat. Do projektu patří i sledování vývoje jednotlivých lokalit po zásazích a také práce s veřejností.
„Chceme upozorňovat na důležitost obnovy mokřadů kdekoli v krajině, ne jen na území národního parku. Díky tomu, jak špatně jsme s vodním režimem krajiny zacházeli, jsou teď pro nás dopady klimatické změny mnohem dramatičtější,“ míní Bufková a vysvětluje, že součástí projektu jsou i programy pro školy nebo i místní obyvatele.
Pokračovat pak budou třeba i oblíbené Dny pro rašeliniště, při nichž se do obnovy vybraných území mohou zapojit i místní nebo návštěvníci Šumavy.
„Jde nám o to, aby se voda zadržovala v celém ekosystému, tedy v půdě i ve vegetaci. A nejedná se jen o tyto dva tisíce hektarů pozemků. Pokračovat musíme i jinde. Třeba na plochách, kde jsou dnes vysušené pastviny. Jakmile zjistíme, že se tam původní odvodňovací systémy ucpaly nebo jinak poškodily, a tak už nemohou svému účelu sloužit, nebudeme se je už snažit obnovovat. Šumava plná vody bude mít do budoucna velký význam,“ dodává Pavel Hubený.
