Místo náporu natěšených návštěvníků, kteří míří na jaře do zoologických zahrad obdivovat hravá mláďata a často i přírůstky z jiných zoo, zůstávají jejich brány pro veřejnost zavřené.
Pro řadu soukromých zooparků, které se nemohou spoléhat na stabilní dotaci z městské nebo krajské pokladny, je to tristní situace. Většinu peněz na provoz mají ze vstupného, a to je teď nulové. Snaží se vyžít z finančních rezerv a snížit výdaje, přesto už začínají mít existenční problémy.
Soukromé zoo na jihu Čech |
Stovky často ohrožených či kriticky ohrožených zvířat musí ošetřovatelé osobně nakrmit každý den, žádný virtuální servis tu neuplatní. Náklady na zaměstnance se některým privátním zoo naopak ještě zvýšily.
„Personál jsme museli posílit, abychom ho mohli rozdělit do několika skupin. Teď střídáme dva týmy v práci a třetí je doma, aby spolu ošetřovatelé vůbec nepřišli do kontaktu a v případě nákazy byl stále někdo v záloze, kdo by o zvířata mohl pečovat,“ říká Romana Albrechtová, majitelka zoo Na Hrádečku na Jindřichohradecku.
Privátní zoologické zahrady hledají úspory jen těžko, třeba krmení musí nakupovat pořád ve stejném množství i kvalitě. Na Hrádečku zaplatí měsíčně jen za hmyz a hlodavce přes 20 tisíc korun, celkem vydají za krmivo pro více než sto druhů zvířat měsíčně 100 až 140 tisíc.
Zavřít brány pro veřejnost nařídila vláda zooparkům v době, kdy normálně začíná návštěvnická sezona. Bez příjmů za vstupné, vzdělávací programy pro školy a oblíbené akce pro milovníky zvířat musí privátní zoo vymýšlet nouzová řešení a bojovat o přežití.
„Vláda nám ‚típla’ hlavní sezonu. Jen do konce března jsme už přišli o 200 tisíc korun, ale také vyčerpali všechny rezervy. Provoz zoo vychází na 14 tisíc denně a nemáme žádné příjmy. Naše pokladní šije místo prodeje vstupenek roušky, už jich nejen pro nemocnici a domov důchodců zvládla přes 1 300,“ popisuje majitel Zoo Dvorec Viktor Ambrož.
Zoologická zahrada u Borovan dostává od ministerstva životního prostředí jen dotační příspěvek na krmení kriticky ohrožených druhů zvířat.
„Vymysleli, že nám teď rozdělí peníze, které jsme měli mít na zimu. Ale to není žádná pomoc, jen odsunutí problému. Já do půjčky nepůjdu, jen se zadlužíte. Naše zoo nezkrachovala, museli jsme zavřít na příkaz vlády. Uzavřel ji stát, ale už se nepostará?“ ptá se Ambrož, který musel kvůli pandemii stopnout stavbu nové expozice pro šimpanze. V nedohlednu je i samice šimpanze, kterou měla zoo letos dostat z Ukrajiny.
Učitelé ruší výlety do zoo
Pro Krokodýlí zoo v Protivíně jsou v současné situaci největší zátěží mzdy zaměstnanců, pro které teď není práce.
„Kdybychom platili jen krmení a ošetřování krokodýlů, vydrželi bychom do konce léta. Problém je však se zaměstnanci, protože ti jsou u nás vázáni na průvodcovskou službu. Čtyři jsou teď doma na překážce v práci se 60 procenty mzdy plus za ně platíme odvody,“ vysvětluje ředitel Krokodýlí zoo Miroslav Procházka.
Ačkoli krokodýli nejsou podle Procházky citliví na lidské nákazy a vadí jim jen spála, v zoo ničí viry, bakterie a plísně UV lampami. „Chceme se přihlásit do projektu Antivirus, ale nevíme, jak nás posoudí jako nadaci. Zároveň budeme žádat banku o provozní úvěr,“ plánuje šéf Krokodýlí zoo.
Od dubna až do začátku prázdnin bývají zoo plné školáků, kteří tam jezdí na výukové programy i klasické výlety. Už teď začínají učitelé výpravy do zooparků rušit a ty přijdou o další významný zdroj příjmů.
„Máme nasmlouvané školy i školky v řádu statisíců korun. Jsou to obrovské peníze, které nám budou v rozpočtu chybět,“ potvrzuje Ambrož.
Přestože každá privátní zoo na jihu Čech je originální, musí se jejich majitelé pořádně otáčet, aby zvládli chovy finančně zabezpečit a ještě investovat do potřebného rozvoje.
„Péče o zvířata je i nyní stoprocentní, mají i obvyklou preventivní veterinární péči. Zásoby krmiva máme tříměsíční, očekávám výpadky těch speciálních, dovozových,“ říká ředitel Zoo Tábor Evžen Korec.
I tato zahrada nyní jede z finančních rezerv, mezi další komplikace patří dovoz zvířat. Aktuálně měla do jedné německé zoo poslat puštíka, teď musí čekat na otevření hranic. „Ekonomická situace zoo je složitá, ale málokdo ví, že pro nás není zisková nikdy. Ročně dotujeme její provoz šesti miliony,“ upřesňuje Korec.
Zatímco stát se k pomoci soukromým zoo nehlásí, jejich příznivci se o podporu snaží. Lidé adoptují zvířata, předkupují si vstupenky, pomáhají zajistit krmení. „Moc si pomoci všech v této situaci vážíme. Naše nejhorší noční můra je, že nebude letní sezona. Už teď je to šílené,“ vzkazuje Albrechtová.
Zoo neznamená zamknout místnost a počkat na lepší zítřky, zvířata potřebují péči každý den. Pracují v nich týmy nadšenců a za běžného stavu se podílejí i na záchraně ohrožených zvířat ve volné přírodě. Například zoo Na Hrádečku loni finančně podpořila projekt Gorilla Doctors ve Rwandě a letos má část výdělku ze vstupného putovat na projekt na ochranu outloňů na Sumatře.
„Navíc se nám podařilo vyjednat jednu korunu z každého prodaného nanuku od našeho dodavatele, takže finance pro podporu by se měly navýšit,“ dodává Albrechtová.
