Dítě pád z více než dvanáctimetrové výšky nepřežilo, žena utrpěla těžké zranění, z něhož se již zotavila.
Osmadvacetiletou ženu, která má dva inženýrské tituly a doposud nebyla trestaná, ke středečnímu soudu doprovodila vězeňská služba. Cestu do soudní síně probrečela. Na líčení se dostavila i její rodina, včetně matky a otce. Předseda senátu Jiří Lněnička na začátku zopakoval obžalobu.
„Nejprve vyhodila hlavou dolů syna a poté sama skočila,“ stojí v ní.
U soudu byly stručně zmíněny i výpovědi svědků a závěry soudních znalců.
„Psychiatr neshledal žádnou duševní ani psychickou poruchu. Podle psychologa byla žena v afektu, nicméně měla v době činu zachovalé rozpoznávací schopnosti. Podle posudku se mohlo jednat o pomstu otci dítěte,“ stojí ve znaleckých posudcích.
Nechci uvěřit, že tady syn není, řekla žena
Obhájci obžalované požadovali zproštění obžaloby a propuštění z vazby. Ještě před verdiktem promluvila před soudem i sama obžalovaná. Za silného vzlykání pronesla, že syn si zasloužil lepší mámu. Většinu času mluvila o neshodách s partnerem.
„Když jsem čekala syna, chtěli jsme být s partnerem jako rodina. Byli jsme zamilovaní. Když se syn narodil, bylo to nejlepší, co mě v životě potkalo. Byl neuvěřitelně hodný, málokdy plakal. Každý den se naučil něco nového,“ uvedla obžalovaná.
Přiznala, že byla psychicky na dně. „Měla jsem pochybnosti o partnerovi, ale měli jsme nádherného chlapečka. Jako matka jsem byla hrozná,“ doplnila žena, která se k samotné tragické události vůbec nevyjádřila.
Na závěr své řeči pouze dodala: „Nechci uvěřit, že tady syn není. Nevěřím tomu.“
Vyhodit dítě není jako vyhodit knihu, uvedla sestra
U soudu rovněž promluvila matka obžalované. „Byla jsem přesvědčena, že když někoho odsoudí, tak musí mít jistotu, že je vinen. V případě mé dcery nejsem přesvědčená, že to bylo prokázáno. Dcera tam umírala jako náš malý vnuk. Dříve byla plná elánu, měla chuť do života. Plánovala si novou budoucnost s malým synem. Chtěla si najít vlastní pronájem, měla už všechno promyšlené. Neměla žádný důvod to udělat. Celá rodina nechápe, proč by to měla dělat jako pomstu. Měla děti ráda. Dokonce kdysi vedla kroužek pro děti. Prosím vážený soud, aby tohle všechno zvážil,“ vzlykala.
Před soudem promluvili i další příbuzní. Ti rovněž o obžalované řekli, že je slušná a takový čin by nedokázala spáchat.
„V případu je tolik nejasností. Chybí přímě důkazy a jsou v něm jen samé spekulace. Její bývalý partner (otec dítěte, pozn. red.) sestře psal z falešného profilu a pořád se ji snažil v průběhu vyšetřování kontaktovat. Plánování vraždy a sebevraždy považuji za nepravděpodobné. Vyhození dítěte z okna není jako vyhození knihy,“ řekla sestra obžalované se slzami v očích.
Předseda senátu však řekl, že další dokazování se již nenabízí.
„Důkazy jednoznačně vylučují jiný záměr, že by se poškozený dostal z okna jinak, než že ho hodila obžalovaná. V pokoji nebyly stopy zápasu, že by někdo obžalovanou vyhodil z okna,“ uvedl Lněnička.
Podle senátu je jedno, zda žena nejdříve vyhodila syna a až pak za ním skočila, nebo jestli skočila s ním v náručí.
Otec zavražděného chlapce poskytl redakci iDNES.tv krátký rozhovor. Souhlasil také se zveřejněním své podoby i jména:
Je to morální zadostiučinění, řekl otec dítěte
Soud tak příbuzní přesvědčili jen ke snížení trestu. „Máme za to, že trest 17,5 let je nepřiměřeně přísný. Proto jsme volili trest blíže ke spodní hranici trestní sazby, která je 15 let,“ řekl Lněnička.
Soud navíc snížil i odškodnění za nemajetkovou újmu. Otec dítěte má dostat od obžalované 800 tisíc korun a rodiče otce po 400 tisících.
Otec zavražděného chlapce po soudu novinářům řekl, že jde o morální zadostiučinění.
„Věřím, že si to nepamatuje. O tom, jestli to byla z její strany pomsta, nemohu nic říct nebo to vyvrátit. O tom, co se ten den stalo, už nechci mluvit. Byly to ale nejtěžší chvíle, které jsem zažil. Nikomu to nepřeji. Jsem rád, že to skončilo,“ řekl po líčení na chodbě, kde na něho rodina obžalované pokřikovala.
Obžalovaná již může pouze podat dovolání.
Muž ženě oznámil, že si našel práci v Holandsku
Událost se odehrála na podzim roku 2018 na českobudějovickém sídlišti Šumava.
Na rozdíl od chlapce žena pád s těžkým zraněním přežila. Podle záchranářů měla štěstí, že dopadla na keře před domem. Její syn podlehl na místě smrtelným zraněním. Tragédie se stala nad ránem.
Muž tvrdil, že s partnerkou, která s ním otěhotněla, měl neuspořádaný vztah. Nejprve dítě nechtěla a měla výkyvy nálad. Poslední měsíce bydlela jinde a za synem, o něhož se staral on, chodila maximálně třikrát do měsíce a jen na pár hodin.
„Snažil jsem se ji přemlouvat, aby se vrátila do rodiny, měl jsem ji moc rád. Ten poslední den se k mému překvapení rozhodla zůstat až do rána. Věděl jsem, že takhle dál žít nemůžeme. Oznámil jsem jí, že jsem si našel práci v Holandsku, kam budu dojíždět, a o syna se můžeme střídavě starat nebo si ho vezmu s sebou. Vzala to s klidem,“ líčil muž.
Stejný chod domácnosti potvrdil i jeho kamarád, který v jejich bytě poslední dva měsíce bydlel. Také on potvrdil, že nevnímal ten večer žádnou hádku mezi partnery a nad ránem ho probudil až dusot policejních bot v bytě.
Co se té noci stalo a proč, nikdo z nich nechápe. Podle partnera obžalované mohla zkrat vyvolat ženina neústupná povaha. Žena si zařizovala kozí farmu, měla z minulosti dluhy a s rodiči svého přítele si nerozuměla. Dál studovala a živila se příležitostnými brigádami.
