Naposledy státní podnik upravil loni 1,5 kilometru dlouhý úsek. Příští rok chce začít s opravou skoro třikrát delší části památky, která by měla trvat až do roku 2020 a celkem bude stát přes 12 milionů korun.
„Minulý projekt měl zhruba třetinový rozpočet, podařilo se z něj ale financovat také pořádání kulturních akcí a folklorních festivalů, které umožňovaly setkávání lidí z obou stran hranice,“ říká mluvčí podniku Eva Jouklová. A ani připravovaný projekt se nezaměří jen na samotnou obnovu kanálu.
Práce začnou příští rok na jaře prořezáváním především náletových dřevin, které dílo narušují. A protože se vybraný úsek nachází v poměrně nepřístupném terénu, bude muset kvůli jeho opravě vzniknout i nová lesní cesta, která k němu umožní příjezd techniky.
„Ta bude následně využívána nejen pro údržbu plavebního kanálu, ale také k lesnické obslužnosti přilehlých lesů. V neposlední řadě také zpřístupní další úsek památky turistům,“ popisuje Jouklová.
Následovat budou tři etapy samotných oprav kanálu. Ty budou spočívat ve zpevnění jeho dna kulatinou nebo kamennou dlažbou, na vytipovaných místech ve zpevnění jeho opevnění a v odstranění dřevin, které toto opevnění narušují. Celková délka, na níž jsou opravy naplánovány, je 4 250 metrů. 700 metrů připadá na etapu Opevnění toku Schwarzenberského, 2 300 metrů na Opevnění toku Otovského a 1 250 metrů na Opevnění toku Světlá.
Kanál se nebude opravovat celý
V současné době Lesy ČR jednají o možnosti získání peněz z dotačních prostředků na Obnovu Schwarzenberského plavebního kanálu z Programu rozvoje venkova. „Limitem pro stavební akci je právě získání financí, požadavky Správy CHKO Šumava, úřadů zajišťujících ochranu národních kulturních památek a v neposlední řadě i klimatické podmínky panující v místě stavby,“ dodává Jouklová.
Státní správa prostřednictvím CHKO Šumava ale už úpravy povolila. A Správa NP Šumava současně připravuje vlastní projekty na obnovu dalších částí Schwarzenberského kanálu, které má ve své správě. Využít přitom může i studii, která se zabývala možností rekonstrukce celého kanálu včetně umělých nádrží sloužících k posílení přítoku při plavení dřeva.
Podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ale není záměrem kanál opravit celý. „K plavení dřeva jako v minulosti už nikdy sloužit nebude. A některé jeho úseky se už staly součástí mimořádně cenných ekosystémů. Je tedy třeba sladit naše zájmy s požadavky památkářů. Právě teď se zabýváme výběrem částí kanálu, které bude možné opravit,“ říká Hubený.
Podle něj by Správa NP Šumava chtěla v budoucnu při financování oprav kanálu využít hlavně projektů přeshraniční spolupráce s rakouskou stranou.
