Jak takové uznání ovlivní váš výzkum?
Mohu hlavně dál pokračovat ve výzkumu v Česku, protože díky ocenění jsme získali i finanční podporu na dalších pět let. To se často nestává, většinu projektů je možné plánovat jen na tři roky. Mohu si také dovolit rozšířit svou výzkumnou skupinu. V týmu mám nyní dva techniky a jednoho doktoranda, ale teď můžu přijmout dva další doktorandy a jednoho postdoktoranda. Náš výzkum se tak stane daleko efektivnější a pracovní tým stabilnější.
Získat dnes peníze na výzkum je tak těžké?
Ano, získat v poslední době peníze na výzkum je stále těžší, díky grantu ale teď můžeme experimenty plánovat v delších časových horizontech. Grant může dosáhnout až 20 milionů korun s tím, že se dají čerpat až čtyři miliony korun ročně. S tím už se dají pořídit daleko sofistikovanější měřicí přístroje a vybavení laboratoře.
Obecně nemůžeme půdu nikde zanedbávat, bez ní bychom na planetě nepřežili. A to nehledě na předpovědi spojené se zhoršováním klimatických podmínek.
Gerrit Angst
Říkáte, že půda má velký vliv na globální oteplování. Co přesně zkoumáte?
Obecně se zabývám vázáním uhlíku v půdě a tím, jaké faktory tento proces ovlivňují. Uhlík se do půdy dostává hlavně prostřednictvím rostlin, například spadaným listím či odumíráním kořenů. Listí je asi z poloviny složené z uhlíku. Půdní organismy, jako třeba žížaly, pak konzumují rostlinné zbytky a poté vylučují transformovaný uhlík do půdy. Rostlinné zbytky se také rozkládají díky činnosti mikroorganismů a uhlík kvůli tomu buď uniká v plynných sloučeninách do ovzduší, nebo je ukládán v půdě v různě stabilních formách.
Gerrit Angst (37)Narodil se v německém Dortmundu. Vystudoval geografii, pedologii a územní plánování na Univerzitě v Bonnu. Doktorát získal na Technické univerzitě v Mnichově. Působil také na Univerzitě v Lipsku a zkušenosti sbíral v Biologickém centru Akademie věd České republiky, kde od roku 2016 také působí. Věnuje se zejména půdní biochemii, v Česku plánuje zkoumat dynamiku půdní organické hmoty. V říjnu 2023 získal od Akademie věd prestižní prémii Lumina quaerentur pro mladé vědce. |
Můžete být konkrétnější?
Zajímá mě, jaké faktory ovlivňují to, kolik uhlíku z rostlinných zbytků zůstává v půdě a kolik ho uniká do atmosféry. Půdní organismy jsou tedy jedním z faktorů, protože zapracovávají také materiál z listů a organickou hmotu do půdy. Můžeme si to představit na příkladu žížal, které se noří do půdy a opět vylézají na povrch, čímž uhlík, tedy organickou hmotu obsahující tento prvek, do půdy zapravují. Už méně se ví, jaký mají žížaly a další organismy vliv na uhlík, pokud už je v půdě zapracovaný. To nás bude také zajímat, stejně tak, jak výrazně se na ukládání uhlíku podílejí jednotliví půdní živočichové. Díky tomu budeme moci vysvětlit některé příčiny vedoucí ke globálnímu oteplování, ale také snad budeme schopní popsat, jak zlepšit kvalitu zemědělských půd skrze efektivnější ukládání uhlíku v půdě.
Půda nebývá moc často zmiňovaná v souvislosti s klimatickou změnou.
Půda obsahuje daleko více uhlíku než vegetace a atmosféra dohromady, je to opravdu velká zásobárna. Pokud ji ale dokážeme ještě zvětšit, můžeme zmírnit dopady klimatické změny. Je to také obecně základ naší existence, protože bez ní v podstatě nemůžeme nic vypěstovat. Určitě je její význam hodně podceňovaný.
Příliš silný imunitní systém je stejně špatně jako ten slabý, říká biolog Obr |
Pokud naváže více uhlíku, změní se tím i podmínky pro život organismů v ní?
Mikroorganismy potřebují uhlík k životu, takže pokud půda obsahuje nízký podíl uhlíku, bude v ní také méně živých organismů. Pokud je ho ale v půdě dostatek, stává se úrodnou a rostlinám – a půdním organismům – se v ní daří.
Dokáže pak taková půda zadržovat více vody?
Ano, organická hmota má v tomto ohledu poměrně velkou kapacitu, takže pokud je bohatá na uhlík v těchto látkách, dokáže skutečně zadržet hodně vody. To významně pomáhá v boji s erozí. Pro správnou funkci půdy je organická hmota nesmírně důležitá, což vám může potvrdit každý zemědělec.
Zmínil jste žížaly, kolem nichž se váš výzkum točí. V čem jsou v tomto ohledu specifické?
Dá se o nich říci, že jsou to „pohyblivá střeva“, která mixují půdu s organickým materiálem a vylučují půdní agregáty v určité struktuře. Tyto agregáty mohou být v půdě velmi stabilní, díky čemuž je uhlík uvnitř nich také stabilizován. Předpokládá se, že takzvané mikroagregáty takto mohou zadržovat uhlík stovky až tisíce let. Žížaly tak umějí zvýšit obsah uhlíku v půdě jen tím, že se v ní pohybují. Podobnou funkci ale zastávají i miniaturní chvostoskoci a další druhy. Dnes se hlavně zkoumá to, co ovlivňuje přítomnost půdních organismů v půdě, ale už se nikdo nezabývá tím, jaký vliv na to má množství a stabilita půdního uhlíku. Svým výzkumem se tak snažím protnout zoologii a půdní biochemii.
Obrovský potenciál i riziko nanotechnologií. Mají nečekané vlastnosti, říká vědkyně |
Mají půdní organismy skutečně takový potenciál měnit klima? Není to spíše naopak?
V tomto ohledu jsou to spojené nádoby. Nyní se zabýváme hlavně zkoumáním vlivu půdních živočichů na obsah uhlíku v půdě. Pochopitelně nás také zajímá, jak tyto organismy reagují na klimatické změny a jak se to promítá v množství uhlíku v půdě. V tomto směru spolupracujeme s Helmholtzovým centrem pro výzkum životního prostředí v německém Halle, kde simulujeme různé změny prostředí, jako například vyšší teplotu nebo nižší srážky, a sledujeme, jak na ně reagují organismy v půdě a jak se mění obsah půdního uhlíku.
Mění se s globálním oteplováním i skladba živočichů v půdě?
Jako vědci jsme se tomu doposud překvapivě moc nevěnovali, ale můžeme se podívat právě na žížaly. Když je sucho a teplo, tak jsou méně aktivní, a pokud je až moc velké horko, tak se schovávají hluboko v půdě. Myslím si, že podobně se chovají i další půdní organismy. Hodně v tomto ohledu záleží na vyvážení teploty a vlhkosti. Pokud nastane větší změna klimatu, stěžejní v tomto ohledu bude půdní vlhkost.
Má přítomnost půdních organismů vliv i na erozi?
Ano, zůstanu u žížal, které mají schopnost stabilizovat půdní prostředí. Když se podíváme do přírody, kopneme do země a uvidíme žížaly, tak je to dobré znamení. Dokážou totiž půdu ustálit tak, že odolává erozi, což ale umějí i další druhy půdních živočichů.
Hodně se v souvislosti s oteplováním zmiňuje také způsob zemědělství. Mohou hospodáři přispět k tomu, aby byla půda odolnější?
I když nejsem v tomto ohledu odborník, tak tomu věřím. Vše, co pomůže zvýšit obsah půdního uhlíku a udržet půdní vlhkost, má pozitivní vliv. Výrazně pomáhá už jen to, pokud se po sklizni nechají na polích zbytky z úrody, díky čemuž se do země dostane potrava pro půdní faunu i mikroorganismy.
Jak lidstvo pocítí dopady klimatické změny na půdu?
Už teď je jasné, že se bude dále znehodnocovat, vlastně už není v našich končinách v bůhvíjak dobrém stavu. Rozhodně můžeme počítat s tím, že to bude mít dopady na úrodnost půdy a produkci potravin. Tím pádem se bude do koloběhu dostávat stále méně organického materiálu, což problém ještě prohloubí. Sušší a teplejší počasí zkrátka produktivnímu zemědělství nenahrává.
Rýma, kašel a marné hledání účinného léku. Nelze proti nim očkovat, říká biolog |
Má tedy smysl se starat o půdu v suchých částech planety?
Vždy to má smysl, ať už jste kdekoliv, ale pochopitelně záleží na místních podmínkách. Ve velmi suchém podnebí je nezbytné půdu zavlažovat, ale lidé v těchto extrémních podmínkách musí mít také jistotu, že voda skutečně zůstane v zemi, což není samozřejmé. Obecně nemůžeme půdu nikde zanedbávat, bez ní bychom na planetě nepřežili. A to nehledě na předpovědi spojené se zhoršováním klimatických podmínek.
Můžeme zvrátit proces globálního oteplování?
Věřím tomu. Už teď víme, že půda má na proměnu klimatu nezanedbatelný vliv. Je to ale jen jeden střípek v mozaice. Bohužel mám pocit, že k tomu jako lidstvo můžeme přispět výrazně více. Jenže se tu střetávají poznatky vědců s politikou jednotlivých zemí a najít společnou cestu při rozdílných zájmech je nesmírně obtížné. Je ale také důležité ukázat lidem, co pro zmírnění klimatické změny mohou sami udělat. Stále v tomto ohledu zůstávám optimistou.
