Zatím je to lokalita spíše neobjevená. Písecké hory jsou přitom úžasnou oázou klidu s mnoha zajímavými místy.
Kousek od rozhledny Jarník na jednom z nejvyšších vrchů přírodního parku je opuštěný lom Živec. V 19. století se tam těžilo. Do nedávna se k lomu nedalo pořádně dostat a navíc byl plný bahna, větví a nepořádku.
Lesy města Písku nyní místo obnovují. Turisté se sem dostanou po nové zpevněné cestě, lom si budou moci prohlédnout z dřevěné terasy. U chaty Živec navíc vzniká nová stavba, která poslouží jako místo odpočinku a setkávání. Uprostřed bude otevřené ohniště.
„Bývala tu taková louka s ohništěm. Často tu býval nepořádek. Napadlo nás, že bychom tu mohli postavit kryté ohniště s odpočinkem pro pěší turisty a cyklisty a zároveň udělat přístup k nedalekému lomu,“ představil projekt ředitel píseckých městských lesů Václav Zámečník.
Lom byl roky opuštěný. Postupně zarůstal a měnil se v močál. I přístupová cesta byla těžko schůdná. „Bylo to tam i docela nebezpečné, takže jsme celý lom oplotili zábradlím. Udělali jsme také přístup po dřevěném chodníčku,“ dodal Zámečník.
Nezbytné bylo z celého lomu odčerpat vodu. To nebylo vůbec jednoduché. Čerpadla píseckých hasičů jela nepřetržitě 56 hodin.
„Zásah byl komplikovaný velkým množstvím překážek na vodní hladině i pod ní. Celkem byla vodní hladina snížená o 12 metrů, přičemž voda zůstala pouze uprostřed lomu. Odstraněny byly také některé stromy, které hasiči nejprve zajistili z pramice a poté je vyprostila těžká technika,“ popsal práce hasičů mluvčí písecké radnice Roman Ondřich.
Přesto se však ještě zdaleka neobjevilo samotné dno lomu. To je pravděpodobně zhruba 15 až 20 metrů hlouběji.
„Zůstala tam taková kaše, kterou už čerpadla nezvládla pojmout. To už tam necháme, protože spodní voda lom zase napustí. To byl ostatně i jeden z důvodů, proč tu těžba skončila,“ podotkl Zámečník.
Hasiče na místě vystřídali archeologové a pracovníci Prácheňského muzea Písek. Zvláště pro geology byl odčerpaný lom zajímavou příležitostí. Zdejší lokalita je totiž pro mineralogy nesmírně významná a nevědělo se, co pod hladinou bude skrývat.
"„ivcové lomy v Píseckých horách byly prvním místem na světě, kde se našly některé vzácné minerály. Těžba tu trvala do konce 19. století, lámal se tu pegmatit pro svůj obsah živce, což byla keramická surovina,“ vysvětlil Jaroslav Cícha, geolog Prácheňského muzea v Písku.
Práce vyjdou na 1,7 milionu, velkou část pokryje dotace
Geologové měli za to, že pracovníci žílu pegmatitu vytěžili a že toho moc po odčerpání vody nenajdou. Jenže výsledek je překvapil.
„Ukázalo se, že poměrně velká partie pegmatitu zůstala zachována. A právě ta s nejvyšším obsahem minerálů, která je pro nás nejzajímavější. Pro ně to byl spíš odpad,“ řekl Cícha.
Písecké horySvé jméno neodvozují od toho, že by tu byly vysoké kopce, ale proto, že ve středověku zde bujelo hornictví. V horách se těžilo zlato, drahokamy a živec. Osídlení zde bylo už v pozdní době kamenné a bronzové. V roce 1992 byl na rozloze 60 kilometrů čtverečních vyhlášený přírodní park. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník s 632 metry nad mořem. Mezi turistické zajímavosti patří rozhledna Jarník a celá řada studánek s léčivými prameny a rybníčky. Jsou tu pěkné trasy jak pro pěší, tak pro cyklisty. Kdo do Píseckých hor přijíždí autem, může nechat vůz na parkovišti U Vodáka. Dál už je autům vjezd zakázán. |
Geologové tak na stěnách lomu našli turmalín v obrovských až půlmetrových krystalech. Našli tu i beryl, kterým jsou Písecké hory proslulé.
„Překvapil nás vysoký výskyt písekitu. Ten byl považován za samostatný minerál, který byl nalezen jen a pouze v tomto místě. A nese i jméno po Písku,“ uvedl Cícha.
Písecké hory byly proslulé hlavně díky nálezům drahokamů. Vyskytují se tu vzácné druhy berylů - jako akvamarín a heliodor zvaný též zlatý beryl. „Dělaly se z nich známé šperky. Jedná se o naleziště nejcennějších drahokamů u nás,“ dodal Cícha.
Celkem vyjdou práce na 1,7 milionu korun, 70 procent této částky pokryje dotace.
Není to jediná zajímavost, kterou v Píseckých horách letos obnovili. Pár kilometrů dál nechalo město revitalizovat Karvašinský rybník. Ten nebude sloužit chovu ryb, ale bude mít funkci spíše retenční. Bude to tak nádherné místo pro přírodní koupání uprostřed lesů.
