Na jedno z nejdiskutovanějších období v českých dějinách můžeme nahlížet s historickou přesností, ale zároveň i s humorem. Dokazuje to nová výstava v Památníku Jana Žižky z Trocnova.
Éru husitství přibližuje na dobových dokumentech, vzácných artefaktech, ale třeba i na kuriózních věcech se symboly známého hejtmana, jako jsou vycházkové hole a loutky, nebo kreslených Renčínových vtipech.
„Že jsi nespravedlivě označován za prachsprostého lapku, na to jsme si již zvykli, ale že figuruješ v seznamech spolupracovníků křižáků, to už je přespříliš, bratře Žižko!“
Fotogalerie |
Nová expozice nahradila tu zastaralou ze 70. let minulého století. Spolu s Jihočeským muzeem se na přípravách podílel uznávaný historik Petr Čornej a další odborné instituce z celých Čech. Součástí modernizace za 5,5 milionu korun je i nová naučná stezka v okolí s deseti informačními panely.
V prostorách původního poplužního dvora borovanského kláštera projdou návštěvníci třemi místnostmi. Klasické vitríny oživuje všudypřítomný husitský chorál, projekce filmů, dotykové obrazovky a spousta her a úkolů pro děti.
V první části se lidé seznámí s mládím budoucího jednookého hejtmana, který se podle pověsti narodil pod dubem v Trocnově, kde jeho matka nalezla úkryt před bouřkou. „Je to epocha před jeho vstupem do velkých dějin. Lidé zde například mohou vidět předpokládaný model Žižkova dvorce,“ říká kurátorka výstavy Helena Stejskalová.
Zajímavostí je listina z 3. dubna 1378, na které se Jan Žižka poprvé objevuje jako svědek. Detaily z jeho života přibližuje několik panelů. „Jan, řečený Žižka, ač původem Zeman, nebyl dobrý hospodář. Na konci 14. století mu v Trocnově a blízkém okolí už nic nepatřilo. Asi již dříve nalezl uplatnění ve službě mocného rodu Rožmberků, možná krátce působil na pražském královském dvoře, většinu času ale zřejmě trávil v zahraničí jako žoldnéř. Jinak sotva vysvětlíme, proč o něm české prameny po dvacet let mlčí,“ stojí na jednom z nich.
Druhá místnost je věnovaná Žižkovi válečníkovi. „Tam jsme si jako ústřední exponáty vybrali zbraně a doplňky jezdců. Raritou jsou původní zbraně z 15. století, dodnes se jich moc nedochovalo. Ale ty husitské máme jen v kopii,“ líčí Stejskalová.
Zaujme také model části domnělé Žižkovy lebky vytištěný 3D tiskárnou i cenný rukopis Ukřižování Krista z konce 14. století. Děti se určitě zastaví u rekonstrukce bitvy, kde jsou desítky malých figurek a vozová hradba.
Ve třetím sále návštěvníci poznají, jak hejtmana vnímala moderní doba. Třeba i skrz několik vtipů, dobové knihy, vyobrazení na kachlích, jako loutku nebo hole zvané Žižkovky s kovovou rukojetí ve tvaru vojevůdcovy hlavy, které vznikly v 19. století s oživením husitského kultu.
Jednotlivé části výstavy propojují interaktivní prvky. Děti i dospělí si na dotykových obrazovkách například vyzkoušejí, jaké to je být historikem. Pokusí se přečíst dobové listiny, vyplní několik kvízů, poskládají puzzle Žižkova portrétu. Na jiné obrazovce zase mohou ovlivnit videozáznam hrané rekonstrukce, ve které lapkové přepadají kupce. Návštěvníci rozhodnou, zda zvítězí, a budou se radovat nad kořistí, nebo budou přemoženi.
Děti se mohou také obléct do oděvů z doby husitské a vydat se v nich Po stopách Jana Žižky a získat certifikát cestovatele.
Otevřením této expozice se Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích připojuje k letošnímu výročí 600 let od upálení mistra Jana Husa, ale i k loňskému 590. jubileu od úmrtí husitského vojevůdce.
Památník Jana Žižky z Trocnova leží v půvabné krajině nedaleko Novohradských hor. Svou přírodní scenérií plnou turistických stezek vybízí k procházkám a k prohlídce zdejších pozoruhodností.
