Kulturní dům Vltava se snažili prodat pět let. Marně. O velké proměně KD Slavie se jen mluví, a tak se na opravu dostalo, až když se do ní pustila dřevomorka. Mariánské náměstí čeká na stavbu divadla od roku 1962. A takto nevesele by se dalo o kulturních prostorách v Českých Budějovicích pokračovat dál.
Proto se na scéně Jihočeského divadla nazvané Na Půdě sešla celá řada odborníků nejen z krajského města, aby otevřeli a zmapovali aktuální a citlivé téma.
„Než se do něčeho pustíte, měli byste vědět, proč stavět, pro koho, kde a za co,“ zdůraznil na úvod Roman Černík z plzeňského prostoru Moving Station, který se podílel i na přípravě Plzně jako Evropského hlavního města kultury.
Jak se ukázalo, právě koncept a vize v Budějovicích jednoznačně chybí, což potvrdil i náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř. „Nevíme, jestli by si vůbec společnost přála novou budovu divadla či nějaký multifunkční prostor. Od 60. let minulého století tady máme vybrané místo na Mariánském náměstí, ale za celou dobu tuto otázku nikdo nevyjasnil,“ konstatoval.
Více než divadlo je podle něj v kurzu sport, především hokej, a tak město upřednostnilo spíše otázku stavby sportovní haly.
Pravdou je, že v minulosti si radnice nechala zpracovat celou řadu průzkumů o tom, jak se lidem v Českých Budějovicích žije a co si přejí. Dál už však s výsledky příliš nepracovala.
Dobrým příkladem by mohla být například Jihlava a tamní multifunkční sál DIOD. Tam udělali podobný průzkum v roce 2007, kdy lidé odpověděli, že postrádají nějaký kulturní prostor střední velikosti. Už o rok později se začaly rodit první myšlenky na využití starého kina.
„Důležité bylo, že jsme věděli, co chceme. V roce 2009 jsme tak měli jasnou vizi, producentský záměr a věděli, kde žádat o peníze,“ upřesnila jihlavská radní Karolína Koubová, která stála i u zrodu DIODu.
Ten funguje už od roku 2011. Rekonstrukce kina stála 32 milionů korun a vznikl prostor, který je pro 200 až 400 diváků. Roční rozpočet má kolem tří milionů, za což tam dělají zhruba 20 akcí do měsíce.
S aktivitami je to dobré i v Budějovicích, kde funguje klubová scéna a je zde třeba i celá řada kvalitních alternativních a loutkových divadel. „Problém začíná ve chvíli, kdy skončí letní sezona a některé soubory nemají kde hrát. Pak se často přesouvají s představeními do nákupních center. Nemyslím si, že je to správné řešení. Když jsem s nimi mluvil, tak by tato divadla zajímala například rekonstrukce Slavie, pokud by věděli, že tam vznikne i prostor pro jejich působení,“ upozornil Jiří Grauer, produkční Jihočeského divadla.
Vážně se o proměně Slavie, budovy u břehu Malše z roku 1872, mluvilo naposledy v roce 2014. Tehdejší radní doporučili svým nástupcům, aby projekt multifunkčního kulturního domu dokončili. Vypadalo to i na spolupráci s Jihočeským krajem, což by usnadnilo financování. Nové útočiště a kvalitní zázemí mohla v objektu získat Jihočeská filharmonie. Projekt za odhadovaných 400 až 500 milionů korun je však u ledu.
Unikátní kulturní propojení trojice divadlo - muzeum - Slavie se tak nekoná. Přitom za podobnou sumu, 480 milionů korun, dokázali v Trutnově v roce 2010 postavit společenské centrum Uffo, které slouží celému regionu. Trutnov má přitom jen přes 30 tisíc obyvatel, oproti zhruba pětinásobně větší aglomeraci Budějovic a okolí.
„Tady se jasně ukazuje, že to jde. My jsme měli výhodu asi čtyřicetiprocentní evropské dotace, ale zase náš rozpočet není zdaleka tak velký jako v Budějovicích. Důležité je, že hlavní sál je polyfunkční a má hned pět variant podob. Předělaný je za tři hodiny,“ vyzdvihl ředitel Uffa a trutnovský radní Libor Kasík.
Něco podobného by mohlo být úspěšné i na jihu Čech, kde o komfortnější prostory usiluje filharmonie i divadlo. Obě instituce mají naplánované i rekonstrukce současných budov.
„V tomto ohledu určitě nejsem radikální. V současné době máme k dispozici také studii, která by zvětšila kapacitu hlavního sálu. Dnešních 257 míst je málo,“ sdělil ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek. Po rekonstrukci by sál mohl mít až o 120 míst víc.
Pak se však znovu otevírá otázka, zdali by nebylo lepší postavit nový objekt, který by nabídl dostatečnou kapacitu a možnosti nejen pro divadelní představení.
„Je třeba si uvědomit, že divadlo stojí na stejném místě, kde bylo v době, když zde žilo 10 tisíc lidí. Dnes jsme na 100 tisících. Přes 50 let se navíc počítá s Mariánským náměstím, přičemž ani nemáme nějakou aktuální analýzu, zda by tam bylo vhodné,“ upozornil hlavní architekt města Jan Němec. Debatou je podle něj třeba zjistit, co vlastně město chce.
