Je letošní rok z pohledu počasí něčím extrémní?
Spíš je v posledních letech problém najít delší období s průměrným počasím. Počasí je v posledních letech většinou velmi proměnlivé, střídají se oteplení s kratším ochlazením, sucho s přívalovými srážkami a podobně. Na druhou stranu, když teploty a srážky zprůměrujeme, většina extrémů se krásně schová a jakoby zmizí. Tak už to s průměrem obvykle chodí.
Miloslava Starostová Rodačka z Ústí nad Labem vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Dva roky pracovala v Českém hydrometeorologickém ústavu v Praze, ze severních Čech ji vyhnalo špatné ovzduší znečištěné smogem z tepláren. Od roku 1984 žije na jihu Čech a je klimatoložkou českobudějovického ČHMÚ. Je vdaná, má tři dospělé děti. Se svým zlatým retrívrem ujde denně až deset kilometrů, s manželem patří mezi skalní fanoušky hokejistů Motoru.  |
Po loňském horkém létě se mluvilo o tom, že letošní rok nám zatopí ještě víc a může být nejteplejší ze všech.
Podle Světové meteorologické organizace má být rok 2016 nejteplejší. Ale zatím, co se průměrné roční teploty týče, to vypadá, že v jižních Čechách bude s odhadovanou teplotou 9,5 Celsia osmý až devátý nejteplejší za 120 let, co v Českých Budějovicích teploty měříme. Úplně nejteplejší byl loňský rok s průměrnou teplotou 10,6 °C.
Vyplnily se obavy ze sucha po sérii zim bez sněhu?
Naštěstí u nás na jihu Čech ne. I když poslední dva roky vznikl srážkový deficit, letos se díky několika deštivým obdobím částečně doplnil. Problém je, že v posledních letech není moc sněhu. A není ho moc ani na horách. Dělala jsem si malou statistiku a na Štědrý den loni a předloni nebyl sníh ani na Šumavě. Navíc loni byl 24. prosinec velmi teplý, skákaly rekordy. V Českých Budějovicích bývají tři Štědré dny z deseti se sněhem a zimní. A na Churáňově je teplý jeden z deseti, že tam není sníh. Přitom poslední dva roky ani na Churáňově sníh nebyl, takže je vidět, že zimy nejsou takové, jaké bychom si představovali.
Jak škodí mírná zima přírodě?
Když je zima teplá, nevymrznou různí škůdci. A po teplé zimě také brzy přijde jaro a potom se stane to co letos. Loňský prosinec byl velice teplý, nasněžilo až na začátku ledna. Leden byl bláznivý, hodně se střídaly mrazy a teplo. Konec ledna už byl teplý a únor nadprůměrně teplý. Když skončila zima, už se částečně tvářila jako jaro a příroda brzy vypučela.
A pak se vrátil mráz?
Ano. Začátek dubna byl velmi teplý a pak přišlo mrazivé slunečné počasí, kdy v noci teploty klesly hodně nízko. První mrazová epizoda byla 21. dubna, kdy teploty klesly na minus dva, minus tři, mluvím o teplotách ve dvou metrech, při zemi byly daleko nižší. A co nezmrzlo, zmrzlo až na konci dubna, kdy 29. dubna teploty klesly skoro na minus pět stupňů. My jsme doma už druhým rokem neměli ořechy, s meruňkami v tomto počasí už vůbec nepočítám.
Teplotní zajímavosti roku 201622. leden, mrazivé rekordy: |
Dá se letos vůbec mluvit o létě?
Fakt je, že jsme si loni zvykli na hodně teplé, slunné a suché léto. Navíc s rekordním počtem tropických dnů. Těchto dnů, kdy maximální teplota vystoupí nad 30 stupňů Celsia, bylo vloni 36 a letos jenom sedm. Přitom průměr je kolem deseti až dvanácti ročně. Z tohoto pohledu byl letošní rok trošku podprůměrný, ale nebylo to zase nic mimořádného. Bývají roky, kdy tropický den je jeden nebo dva i v Budějovicích. Ale když to dáme do statistiky, bylo léto teplotně i srážkově průměrné.
Jak mohlo být průměrné, když v červenci lilo jako z konve?
Červenec byl hodně deštivý, byl to v podstatě takový Medard. Zatímco velmi vysoké úhrny srážek bývají v nejvyšších polohách na Šumavě v zimě, hlavně v lednu, letos byl nejdeštivější právě červenec. Například v Rožmitále na Šumavě napršelo celkem 254 milimetrů, v Roudném 236 milimetrů. Trvale pršelo od 11. do 14. července, ale zaznamenali jsme i bouřky. Třeba 21. července v Lodhéřově napršelo 68 milimetrů, o dva dny později při bouřce v Přídolí 61 milimetrů.
To byly největší letošní lijáky?
Byly sice hodně vydatné, ovšem největší denní příděl srážek dostala v bouřce doprovázené kroupami Kardašova Řečice 25. června. Celkem tam napršelo 93 milimetrů. Přívalové a intenzivní deště s bouřkami se u nás objevovaly už od května, například 23. května napršelo v bouřce s krupobitím v Zálezlech u Volyně 70 milimetrů.
Které měsíce byly naopak na jihu Čech nejsušší?
Srpen a září. Ačkoli srpen bývá v dlouhodobém průměru na srážky bohatý, letos tomu tak nebylo. V jižních Čechách v srpnu místy napršelo jen kolem 20 milimetrů za celý měsíc. Například v Jistebnici a Nové Včelnici napršelo jen 19 milimetrů za celý srpen, ve Hlasivu a Nadějkově 21 milimetrů. Ještě sušší bylo září, i když září obvykle bývá na srážky více skoupé než srpen. V září místy zapršelo jen pětkrát za celý měsíc a v Lipnici spadlo devět milimetrů, v Ledenicích a Ševětíně 12 milimetrů.
A kolik jsme si letos užili slunce?
Sluníčko svítilo o trochu méně než dlouhodobý průměr, ale v mezích průměru. Relativně slunečný byl leden, ale až do června svítilo spíše podprůměrně. Slunečních paprsků jsme si mohli užít v srpnu a hlavně v nádherně slunném září. Hodně zamračený byl říjen, ale listopad sluníčkem vůbec nešetřil a před spíše ponurým prosincem nás trochu rozmazlil.
Asi hlavně nás v nížinách pod inverzní pokličkou?
Bezesporu to platí pro nižší a střední polohy, jako například České Budějovice schované pod inverzní nízkou oblačností. Kolem Lipna, ve Vyšším Brodě a v Černé v Pošumaví si lidé i v prosinci sluníčka pěkně užili.
Co můžeme čekat od zimy?
Meteorologicky do zimy počítáme už celý prosinec a vypadá to, že bude teplotně průměrný. Aspoň v nižších a středních polohách, kde jsme schovaní pod inverzí. Ale nadprůměrně teplý bude prosinec pravděpodobně na Šumavě. Churáňov bude teplejší, než obvykle bývá, protože je tam krásné slunečné počasí. Co se srážek týká, bude prosinec spíš podprůměrný.
A co můžeme očekávat po silvestru?
To nevíme, nedá se to říct. Ale já si myslím, že bychom se měli hodně modlit, aby nasněžilo a doplnily se zásoby podzemní vody. Protože jestli bude zase letos pokračovat taková zima, jako byla vloni, že sněhu bude pomálu, nebude to dobře. V posledních letech zima vydrží jenom chvilku a pak se rychle oteplí a převládá spíš teplé počasí. A když se potom objeví ochlazení, zaskočí nás to, protože na to nejsme připraveni. Nejen nás, ale i přírodu.
Proto si do nového roku máme přát nejen zdraví a štěstí, ale i pořádnou zimu se sněhovou peřinou?
Přimlouvám se za to. Je lepší, když zima vydrží delší dobu. Sice musíme víc topit, musíme být pořádně oblečeni. Nejsme na to už zvyklí, špatně startujeme auta, ale celkově je to lepší. I když s třeskutými mrazy, jako byly v roce 1929 a za války, bychom měli asi hodně velký problém.
