„Pomoc! Vražda! Vyloupili spořitelnu!“ Vyděšený křik Nataši Gollové se rozléhá přes celé náměstí ve Vlachově Březí. Dav lidí se okamžitě shlukuje u domu, ze kterého filmaři spořitelnu udělali. Mezi nimi je i Libuše Nováková, která ráda vzpomíná na natáčení oblíbené komedie Drahé tety a já, kde vedle Nataši Gollové hráli Jiří Hrzán či Iva Janžurová.
Filmová místa Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy. |
Natáčení před více než čtyřiceti lety bylo pro místní obyvatele velkou událostí. Dnes by se ale lidé v centru Vlachova Březí podle filmu Zdeňka Podskalského orientovali velmi těžko. I když velká část snímku vznikala právě na náměstí Svobody.
Libuše Nováková se tehdy mohla natáčení zúčastnit, protože byla na mateřské dovolené.
„Přijela jsem do města s kočárkem a všude byla spousta lidí. Slyšela jsem, že jsou tu filmaři,“ vzpomíná. „Šla jsem tedy taky natáčet a každému z nás dali 50 korun. Tehdy to byly velké peníze. Lidé si to mezi sebou řekli, a tak přijížděli i z okolí,“ dodává.
Pokyny pro obyvatele města nebyly nijak složité. „Řekli nám, ať prostě chodíme po náměstí. Když se pak stala ta vražda, měli jsme všichni přiběhnout ke spořitelně. Dostali jsme za úkol tvářit se co nejvíc vážně. Náměstí bylo plné lidí,“ vybavuje si s úsměvem.
Život ve městě filmaři nijak neomezovali. Na to si vzpomíná i současný starosta Vlachova Březí Lubomír Dragoun. „Ale samozřejmě se lidé chodili koukat, protože šlo o velkou událost,“ líčí.
Sám z natáčení moc neměl. „Já si to přesně nepamatuji, protože jsem chodil do školy. Navíc jsem měl smůlu. Nosil jsem tehdy nějakou červenou košili, která se kameramanovi nelíbila, prý dělala fleky, takže mě vždycky vyprášili. A já musel natáčení sledovat za rohem,“ vypráví se smíchem starosta Dragoun.
Po premiéře v roce 1974 začali do Vlachova Březí jezdit turisté, aby si prohlédli místa, která znali z filmu. „Tenkrát sem díky tomu jezdilo hodně lidí. Je to podobné, jako když se dnes jezdí třeba do Hoštic,“ vysvětluje starosta.
Centrum Vlachova Březí se během natáčení hodně změnilo.
„Nejvíce se předělávala mlékárna, ze které udělali drogerii. Měnily se i jiné obchody a prostory. Trafika vznikla v prostorách, které se nevyužívaly. Místo, kde se natáčela vražda, bylo prázdné. Dům vypadá skoro stejně i dnes,“ dodává starosta a ukazuje na jednotlivá místa včetně staré budovy na rohu náměstí. Právě zde vznikla zmíněná spořitelna.
Dnes vypadá náměstí jinak a na první pohled se jen těžko dají najít lokality, kde přesně snímek Drahé tety a já vznikl. V roce 2006 totiž prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, a tak některá místa jsou vidět až s vynaložením značné představivosti.
I v dnešní době se místní rádi na film podívají. „Když na to přijde řeč, tak se o tom lidé samozřejmě baví. Už je to ale 40 let zpět. Film máme rádi. Vidíme v něm známé i město, což je příjemné,“ těší starostu Dragouna.
Filmy z Vlachova BřezíMěsto na Prachaticku je schované v krásném šumavském podhůří. Jeho centrum tvoří městská památková zóna, jejíž dominantou je kostel Zvěstování Panny Marie. I ten se ve filmu Drahé tety a já objevil například při panoramatickém pohledu na město. Ve Vlachově Březí se natáčel i film Trhák s Hanou Zagorovou, Josefem Abrahámem a Jurajem Kukurou. Snímek vznikl v roce 1980 a ve městě se točila scéna, při které Ticháčkova sestra přijíždí na poštu. O rok později zde vznikal film Velké přání. Vlachovo Březí navštívil také Jan Neruda, který zde se svou láskou Aničkou prochodil šumavské okolí. |
