Jmenuji se Olesja Bulik a pocházím ze západní části Ukrajiny, z města Koločava, jež má družbu s městem Hluboká nad Vltavou, a které zatím válka nezasáhla.
Po vzájemné dohodě starosty Hluboké nad Vltavou Tomáše Jirsy a starosty Koločavy byl vypraven na konci února autobus s 52 ženami a dětmi na hranice se Slovenskou republikou.
Na hranicích jsme trochu čekali, protože tam byla velká fronta. Těžké to bylo pro děti, protože už byl večer a byla zima. Bez problémů nás tam pak ale přebral český autobus a řidič nás poté dopravil do družebního města Hluboká, kde nám nabídli příjemné ubytování i zázemí v hotelu Záviš. Tam se o nás po všech stránkách moc dobře starali a my si toho moc vážíme.
Chtěla bych touto cestou poděkovat panu starostovi Hluboké, který to vše zařídil, ale i řidiči českého autobusu Radimu Kupcovi, který nás sem do bezpečí dopravil.
Do Česka jsem přijela společně se svými dětmi. Synovi bude za nedlouho 15 let a dceři je 11 let. Chodí už také tady na Hluboké do školy. I to nám pan starosta zařídil. Jsou tu strašně hodní lidé. Nabídli nám pro děti i kroužky.
U nás musí do války muži starší osmnácti let. Protože mám skoro patnáctiletého syna, ptal se mě, jestli bude muset jít někdy také do války. Já doufám, že ne.
Stěhování a hledání práce
Z hotelu, kde jsme byli po příjezdu, nás po několika dnech přestěhovali do jedné budovy u přístaviště u řeky Vltavy, kde jsme dostali pokoj. Teď se snažím hledat práci a řeším to každý den.
Snažím se být nadále v kontaktu i s mými blízkými, kteří zůstali na Ukrajině, ale o tom až příště.
Máme vás rádi a nikdy vám to nezapomeneme. Za nás ženy, naše děti vám i celé České republice za pomoc Ukrajině moc děkuje Olesja Bulik, Ukrajinka z Koločavy.
