Stojíme na malém vykáceném plácku v lese nedaleko Dačic na Jindřichohradecku. Okolo nás zbylo ještě několik nepokácených stromů, ze kterých odpadává kůra, a jejich jehličí v korunách zrezlo.
Takových míst jsou od léta na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny stovky a svědčí o tom, že letošní počasí bylo mimořádně příznivé pro kůrovce, který vylétl v několika generacích a způsobil kalamitu.
Fotogalerie |
Jaroslav Mátl z odboru životního prostředí dačické radnice prochází lesy, kde je situace nejhorší. Způsobují ji hlavně dva druhy brouků, lýkožrouti lesklí a smrkoví. „Dohromady zahubí v krátké době celý strom, protože narušují vodivá pletiva ve všech výškách stromu a po celém kmeni,“ vysvětluje Mátl.
V posledních měsících má napilno, stromy totiž oslabuje i další nepřítel, kterého kůrovec dokáže využít, sucho. To Dačicko trápí už dva roky. Běžně tady naprší přes 500 milimetrů srážek ročně. Už loni ale 200 milimetrů chybělo a stejná bilance je i letos.
„Je to, jako by tři čtvrtě srážkového roku v posledních dvou letech úplně zmizelo. V lesích chybí voda a nejhůře na to reagují smrky, které mají nejmělčí kořeny. Letos byl navíc semenný rok. A tvorba šišek stromy oslabí vždycky. Téhle kombinace dokáže kůrovec dokonale využít, a proto se v lesích okolo města musí těžit až desetkrát více dřeva, než je obvyklé,“ popisuje Mátl. Výsledkem je, že oblast zasáhla kůrovcová kalamita takového rozsahu, jakou lesníci za poslední desítky let nepamatují.
Údaje potvrzuje i mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová. Podle ní nezasáhly problémy s kůrovcem celý kraj, ale jednotlivé oblasti. Západ Jindřichohradecka z nich vyniká, stejně jako Krumlovsko a části Táborska. V ostatních místech kraje je zatím relativní klid.
Jaroslav Mátl z odboru životního prostředí dačické radnice loupe kůru smrku. Zjišťuje, jestli je napadený kůrovcem.
„V jižních Čechách bylo od ledna do září 2015 zpracováno 26 821 m3 kůrovcem napadeného dřeva, z toho na Jindřichohradecku to bylo 9 027 m3. Pro srovnání - za celý rok 2014 bylo v Jihočeském kraji vytěženo 4 300 m3 kůrovcového dříví, na Jindřichohradecku to bylo 725 m3,“ porovnává Jouklová.
Uschlé stromy se objeví i v příštím roce
Podle ní lesníci napadené stromy intenzivně vyhledávají a okamžitě kácí, z pokácených stromů připravují rovněž lapáky, s jejichž pomocí se pokoušejí stavy lýkožroutů krotit. Podle údajů Lesů ČR lesníci letos v celém kraji položili téměř 11 000 m3 lapáků, což jsou pokácené stromy zpravidla zakryté větvemi, do kterých kůrovec nalétne, a nainstalovali 820 feromonových lapačů.
„Přesto předpokládáme, že i v roce 2016 se budou objevovat další uschlé stromy. Jejich počet bude hodně záležet na počasí v průběhu roku. Už nyní začíná lesní správa Český Rudolec připravovat na další sezonu,“ popsala Jouklová.
Podle Mátla je důležité, aby na situaci co nejrychleji zareagovali i soukromí majitelé lesů. „Proto jim rozesíláme upozornění, aby je prohlédli a případně ihned začali s kácením. Jen tak je možné zabránit šíření kůrovce,“ uvedl Mátl a přímo v lese loupákem narušil kůru, aby odhalil chodbičky, takzvané požerky, od kůrovce.
Větší má na svědomí kůrovec smrkový, menší u špičky stromů, kde je kůra nejslabší, jsou od lýkožroutů lesklých. Strom napadený kůrovcem můžete poznat také podle prosychající koruny nebo viditelného ronění pryskyřice, jíž se smrk snaží brouky v chodbičkách pod kůrou zavalit.
Stromy, které letos kůrovec zničil, podle něj v současné době už nejsou nebezpečné. Blíží se zima a brouci, kterých je mnohem více než obvykle, potřebují přezimovat. Často si k tomu vybírají ještě na první pohled nepoškozené stromy stojící v blízkosti uschlých porostů. „Proto je nutné vykácet v několika řadách i stromy zdravé,“ vysvětlil.
Stromy schnou i ve městech
Lesníky zaujalo i to, že ne všechny stromy, které v lesích uschly, nesou známky napadení kůrovcem. Uschly tedy nastojato jen nedostatkem vláhy, což znepokojuje o to více, že takových stromů je místy až polovina ze všech pokácených. A stejně schnou i stromy ve městě mezi domy.
„V boji s kůrovcem by mohla pomoci silná zima, spodní voda by zase mohla přibýt díky tání sněhu. Meteorologové se ale ve svých prognózách různí, a pokud se naopak vyplní to, že sucho potrvá ještě dva roky, byl by to velký problém pro pěstování smrku v našich podmínkách,“ varoval Mátl.
