Jakobi při bilancování akce neskrýval rozčarování a zklamání. "Akce měla sblížit handicapované se zbytkem populace a získat peníze pro budějovické centrum Arpida a táborské sdružení Kaňka. Nic z toho se, bohužel, nepodařilo," prohlásil.
Martin Jakobi
Na celodenní festival podle něj dorazilo třicet lidí, převážně vozíčkáři s rodinami. "Lidi nepřilákal ani koncert kapely Ready Kirken. Na ten přišlo dalších pět odvážlivců, protože jsme se rozhodli pouštět lidi zdarma," uvedl Jakobi.
Tvrdí, že propagaci akce určitě nepodcenil. Po celém kraji visely billboardy i plakáty, v provozu byly i webové stránky. Pozvánka na festival se objevila v řadě médií včetně jihočeské přílohy MF DNES.
"Dokonce i na Facebooku bylo potvrzených asi 230 účastníků festivalu, dalších 540 uvedlo, že se možná zúčastní. Realita ale byla úplně jiná," řekl Jakobi.
Sám má dceru s Downovým syndromem
Neúspěch prvního ročníku festivalu si vysvětluje různě. Řadu lidí podle něj odradilo vstupné. "Kamenem úrazu byl nejspíš vstup za 300 korun. To se za dnešní ekonomické situace nechce nikomu platit. Navíc jde o charitu a na tu dnes většina lidí neslyší," uvedl 37letý technik invalidních vozíků. Dodal, že dnešní společnosti možná chybí sociální cítění a snaha pomoci potřebným.
Náklady na festival, na kterém účinkovalo devět kapel, činily 150 tisíc korun. Dvě třetiny se podařilo pokrýt díky sponzorům, zbylých 55 tisíc musí Jakobi uhradit sám.
I přes prvotní neúspěch se chystá akci příští rok zopakovat. "Kapely i hrstka návštěvníků si akci pochvalovaly. Příště se musíme poučit z chyb, udělat to víc komerční se sníženým vstupným," doplnil Jakobi.
Sám má s handicapovanými idmi osobní zkušenost, doma vychovává čtyřletou dceru Vendulku s Downovým syndromem.
