„Ateliér ATOS-6 je v Ostravě již dlouhá léta zavedenou architektonickou značkou... Já jsem s ním spojil své síly před 20 lety jako tehdy mladý architekt, a snad mohu říci, že touto fúzí vznikl tým, který je dodnes schopen využívat kreativitu mladých ostravských architektů i letité zkušenosti projektantů s velkými investičními celky,“ říká architekt Radim Václavík.
Kliknutím na titulní stránku se dozvíte více o časopise Domov.
Studio tak nabízí komplexní projektovou přípravu pro řadu různorodých staveb i řešení urbanistických celků. „Ve své práci však hledáme uměřenost. Nesnažíme se o exhibice, neděláme věci pro efekt. Nejde nám o malůvky na papíře, rozhodující je pro nás hotová stavba,“ dodává Radim Václavík.
A pokračuje: „Proto vše důsledně promýšlíme a krok po kroku optimalizujeme podle potřeb a možností stavebníka. Ten je pro nás východiskem, jeho sen, přání či potřeba nepřímo určují, jak bude výsledné dílo vypadat. Platí to i pro vcelku jednoduchou novostavbu rodinného domu, kterou sami pro sebe nazýváme Dům s vlnou.“
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Dům s vlnou
Na první pohled je tento objekt vlastně kvádr…
Ano, je to dvoupodlažní dům s plochou střechou, který má obdélníkový půdorys. Z jižní strany je lemovaný částečně krytou terasou s přilehlým externím skladem pro zahradní techniku. Dům má hladkou fasádu rozčleněnou povětšinou francouzskými okny, na východní straně akcentovanou vysunutým objektem vstupu.
Právě vstup tvoří nepochybně nejvýraznější prvek tohoto rodinného domu. Plní i praktickou funkci?
Vstupní portál, lemovaný materiálově odlišnou paspartou, která sotva znatelně levituje nad terénem, skýtá kryté závětří komunikující s přilehlou ulicí, a v patře vytváří arkýř koupelny. Stěna arkýře, sevřená v paspartě, se ke vstupu v přízemí organicky stáčí a navádí vstupujícího do nitra domu. Zvlněná stěna se ještě opakuje v interiéru nad schodištěm, kde po sobě nechává klouzat světlo ze světlíku ve střeše.
Co ještě narušuje ve stavbě geometrii kvádru?
Druhým výraznějším prvkem, který obohacuje architekturu domu, je jižní terasa, která je před povětrností částečně kryta dřevěnou pergolou. Jedno pole pergoly je opatřeno skleněnou střechou a svislou textilní roletou proti slunci. Druhé pole pergoly, které je v prostoru mezi domem a zahradním skladem, zůstalo nekryté.
Vizitka stavbyAutor: Radim Václavík Místo: Stará Bělá Návrh: 2008 Realizace: 2009 Konstrukční základ: zdivo Porotherm Zastavěná plocha: 156 m2 Užitná plocha: 250 m2 Vytápění: tepelné čerpadlo vzduch-voda |
Sklad tvoří samostatný objekt, jenž je za pomoci ocelových lanek porostlý popínavou zelení. Zeleň přerůstá na konstrukci pergoly a v přírodní formě supluje roletu, vytváří tak přírodní baldachýn proti slunci a pro větší pocit soukromí.
Poslední vysunutý architektonický prvek je na severní fasádě. Jde o vjezd do garáže integrované v domě. Ten je částečně chráněn pouze prostou betonovou konzolou.
Střecha domu je plochá s vrstvou extenzivní zeleně. Prostému zevnějšku odpovídá také vcelku jednoduchý a úsporný interiér domu, který je ve směru sever-jih rozdělen do tří traktů.
Dům s vlnou - dvoupodlažní dům s plochou střechou má obdélníkový půdorys.
Slunce v paneláku
Panelákový byt v nejvyšším podlaží svými parametry neodpovídal ani současným standardům, ani představám a zralému věku svých obyvatel. Citelnými nedostatky trpěla zejména koupelna: byla tmavá, plná bariér, nevzhledná.
Architekt si v rámci modernizace bytu stanovil zdánlivě nemožný úkol: proslunit tmavé hygienické jádro uprostřed panelákové dispozice. Proto sáhl k radikální změně: úzká chodbička propojující vstupní halu a kuchyň byla zrušena a její prostor zaujaly koupelna a toaleta.
Vizitka rekonstrukceAutor: Radim Václavík Místo: Frýdlant nad Ostravicí Realizace: 2016 |
Do koupelny se podařilo umístit bezbariérovou sprchu i prostorné umyvadlo. Hlavní proměnou je však použití dvou rozměrných prosklených ploch, jež skutečně nechávají vstoupit sluneční paprsky až do jádra bytu. Intimitu zajišťují v případě potřeby klasické meziskelní žaluzie. Prostupnost světla funguje obousměrně: rozsvícením v koupelně či na WC lze jádro opticky propojit se zbytkem bytu a vytvořit osobnější atmosféru.
Kuchyň je nově otevřena směrem do obytného prostoru, celek propojuje vinylová podlaha s dřevěným dekorem. Interiér prosvětlují také barvy: bílá, jemný odstín šedé, v hygienických prostorách bílá stěrka a skleněná mozaika.
Slunce v paneláku - kuchyň je nově otevřena směrem do obytného prostoru, celek propojuje vinylová podlaha s dřevěným dekorem.
Při rekonstrukci byl kladen důraz i na zvukový a tepelný komfort. Prostup hluku z okolních bytů odstranilo použití akustických desek Wolf ve skladbě obvodových konstrukcí, letní přehřívání skrz střešní konstrukci vyřešila tepelná izolace v podhledu (dřevovláknité desky Steico).
Z každé strany jiný
Dvoupodlažní zděný objekt s půdou na přibližně čtvercovém půdorysu (10×9,7 m) prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Původní sedlová střecha o sklonu přibližně 50° byla doplněna vložením tří „kvádrů“, po jednom do každého podlaží. Tyto kubusy oživují dům směrem od cesty a neruší jeho původní banální výraz.
Z každé strany jiný - původní sedlová střecha o sklonu přibližně 50° byla doplněna vložením tří „kvádrů“.
Každý kubus má jinou povrchovou úpravu: dolní je omítnutý v šedém tónu, střední obložený provětraným modřínovým dřevem a horní oplechován hliníkovou falcovanou krytinou. Vždy na jednu stranu se kvádry otvírají prosklením do exteriéru. Původní hmota domu zůstává bílá.
V přízemí slouží přidaný prostor jako veranda, poskytující žádané oddělení vstupů (přízemí obývají rodiče, obě vyšší podlaží mladí). V patře vykonzolovaná přístavba výrazně zvětšuje obytný prostor: Vzniká zde prosluněný obývací pokoj s výhledem na okolní hory.
Vizitka rekonstrukceAutor: Radim Václavík Místo: Bystřice Realizace: 2010 Dodavatel: Staba – servis Zastavěná plocha: 111 m2 Užitná plocha: 307 m2 |
V podkroví umožňuje nástavba pohodlný přístup po novém dřevěném schodišti k vestavěným dětským pokojům a koupelně. Většina původních nosných konstrukcí zůstala zachována, zbourané byly zejména příčky. Úpravou došlo ke změně funkce původního krovu:
V části nad přístavbou se krov změnil z hambalkového systému na vaznicový. Nové přístavby jsou řešeny částečně jako zděné, ve větší míře pak pomocí lehké dřevěné konstrukce (spojitě i prostě uložené krokve, příhradové prostorové vazníky a sloupky).
