Nádherné parky, útulné vilky i honosné domy, svěží vzduch a k tomu celá Praha jako na dlani. Přiznávám, že kouzlo téhle lokality začínám naplno doceňovat až na prahu třicítky. Přespolní jsou v tomhle napřed. Žasnou nad zdejším klidem, kvetoucími zahradami i tím, že vás na ulici pozdraví každý druhý člověk.
Hanspaulka je totiž taková vesnice. Ve zdejších domcích žijí už několikáté generace rodin, které se vzájemně znají. Praprarodiče pamatují prvorepublikový rozmach čtvrti, prarodiče válečnou bídu, rodiče divoké hudební mejdany sledované Státní bezpečností. A současná mladá generace zase bojuje o dosud nezastavěné zelené plochy, které čelí pravidelným nájezdům developerských projektů.
I když je v porovnání s první republikou Hanspaulka daleko rodinnější a příjemně civilnější, pořád platí za luxusní adresu. „Jsi z Hanspaulky, tak proč chodíš do práce?“
Odpověď na tuhle otázku si asi nechám jednou vytetovat na čelo. Nebo ne. Sledovat, jak se kolegové v zaměstnání dohadují, čím jezdím, je občas zábavné. A kolik garáží že v tom hanspaulském paláci mám? Žádnou. Rodina se tísnila, tak jsme ji přestavěli na ložnici.
Vinařský ráj se sjezdovkou
Území Hanspaulky bylo na rozdíl od dalších částí Prahy pro své ideální geografické podmínky osídleno daleko dřív. Podle historiků už v období staršího paleolitu.
V průběhu středověku šlo o významnou vinařskou oblast se spoustou vinohradů a rozlehlých usedlostí. Rozmach zdejší vinohradnictví zažilo za vlády Přemysla Otakara II. a samozřejmě v dobách otce vlasti Karla IV.
Na místě jedné z usedlostí si nechal v roce 1733 postavit císařský rada Hans Paul Hippmann nádherný barokní zámeček s úchvatným výhledem na Prahu. Časem se mu začalo říkat Hanspaulka a podle něj pak získala jméno celá čtvrť.
Památkově chráněná stavba je zdejší pýchou dodnes. V jejím okolí se nachází několik dětských hřišť a velká louka, která se s prvními vločkami sněhu každoročně mění v improvizovanou sjezdovku a bobovou dráhu. Správný Hanspaulan se nenaučil lyžovat ve Špindlu, ale „u zámečku“.
Současnou tvář dostala čtvrť ve 20. letech 20. století při rozšiřování hlavního města. Vznikly jedinečné funkcionalistické stavby i typické domky ve stylu art deco lemující ulici Na Pískách, hlavní hanspaulskou třídu.
V přízemí domků se nacházely restaurace, cukrárny i obchody s potravinami a po hlavní silnici jezdila od roku 1936 první pražská trolejbusová trať. Vedla do sousedních Střešovic a její provoz byl ukončen až v roce 1959. Dodnes ji v ulici Šárecká připomíná pomník v podobě dvou vysokých sloupů.
Výborné dopravní spojení je pro čtvrť charakteristické dodnes. A kromě citlivě projektovaných rodinných domků a zeleného koberce pokrývajícího zdejší parky a náměstíčka patří k největším devizám lokality.
Zámeček Hanspaulka je dvoupodlažním obdélníkovým objektem s mansardovou střechou a pozdně barokní fasádou.
Magnet na smetánku
Výjimečná poloha Hanspaulky odjakživa lákala i významné osobnosti. Vilu si zde nechala postavit jedna z nejznámějších hereček meziválečného období Lída Baarová. Funkcionalistický dům navržený architektem Ladislavem Žákem se nachází v ulici Neherovská kousek od místa, kde ještě před pár lety stálo škvárové fotbalové hřiště (viz článek Kde bydlela Bohéma).
Právě na něm se začala hrát Hanspaulská liga, dodnes nejznámější a stále fungující pražská amatérská soutěž. Půvabu čtvrti podlehl i spisovatel Jaroslav Seifert, politik a předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, písničkář a hudebník Ivan Hlas, malíř Cyril Bouda, gymnastka Věra Čáslavská nebo Vlasta Burian. Král komiků si nechal vybudovat dům s tenisovým kurtem a bazénem v dolní části kopce směrem k Vítěznému náměstí.
Mezi nejznámější současné obyvatele čtvrti patří malíř a grafik Jiří Anderle. Jeho vila se nachází několik desítek metrů od kostela sv. Matěje, jedné z nejvýznamnějších zdejších staveb a dominanty celého okolí.
Pozdně barokní chrám stojí na místě kaple, která byla podle pověsti vybudována už v roce 971. Postavit ji údajně nechal kníže Boleslav II. Pobožný jako poděkování sv. Matěji, který ho zde měl zachránit před divokým medvědem. Památná událost je dokonce zaznamenána v proslulé Kronice české, sepsané v 16. století Václavem Hájkem z Libočan.
Dejvická vila Lídy Baarové se stavěla v roce 1937 - 1938.
Pokud patříte mezi fanoušky matějské pouti, pak vězte, že tradiční kolotočářská veselice vznikla právě z poutních procesí, které dříve vedly z centra Prahy ke svatomatějskému kostelíku.
První záznam o takové pouti se datuje až do roku 1595. Akci, která se od 60. let minulého století koná v areálu holešovického Výstaviště, dodnes připomíná nedaleko kostela poslední dochovaná poutní kaplička.
Perníkový unikát
Zatímco kolotoče, střelnice a stánky s cukrovou vatou patří už pouze do svatomatějské kroniky, v současnosti je malý kostelík známý po celém Česku i v zahraničí unikátním perníkovým betlémem.
Poprvé jej jako poděkování za péči o nemocnou maminku upekla v roce 1972 tehdejšímu faráři Janu Machačovi akademická malířka Helena Horálková. Několik figurek tehdy přinesla v krabici od bot.
Časem se betlém rozrostl až na 300 čerstvě pečených a ručně malovaných postaviček a dodnes je obdivovaný i pro svou uměleckou hodnotu. Jednotlivé figurky jsou totiž malovány podle autentických předloh krojů Čech, Moravy a Slezska.
Každý rok o Vánocích lákají voňavé jesličky tisícovky návštěvníků a někteří za nimi přijíždějí až ze zahraničí. Žezlo po zesnulé výtvarnici Horálkové převzal mladý cukrář Daniel Zítka. S pečením jesliček začíná každoročně už v říjnu a do Vánoc má plné ruce práce.
Jen kousek je to od kostela sv. Matěje k unikátní vilové kolonii Baba s funkcionalistickými skvosty od architektů Pavla Janáka nebo Josefa Gočára. Na skalním ostrohu na konci kolonie stojí zřícenina letohrádku, z níž je nádherný výhled na řeku Vltavu, Troju, Petřín i Hradčany. Pokud zatoužíte po delší vycházce, můžete odsud po značené turistické trase seběhnout lesem až do Šáreckého údolí.
Líheň hudebních hvězd
Přestože je Hanspaulka považována za prominentní čtvrť a občas vykreslována až v přehnaně uhlazených odstínech, nuda tady nikdy nebyla. V na první pohled noblesním těle vždycky bušilo divoké srdce. Hlavně v 70. letech minulého století.
V tu dobu tu začaly vznikat první slavné hudební skupiny. Bratři Richard a Vladimír Tesaříkové tady zformovali základy legendárního Yo Yo Bandu, Ivan Hlas vystupoval se skupinou Žízeň a kopcem pravidelně zněly i první hity Bluesberry.
Hudební mejdany, jež pečlivě sledovala Státní bezpečnost, hostila zpočátku hospoda Na Staré faře. Z ní se časem přesunuly do hostince U Tyšerů, kterému se začalo říkat Houtyš.
Stará fara. Zahrádka tradiční hospůdky je ideálním místem pro teplé letní večery. Ze zdí zdejší usedlosti sálá příjemný chlad i dlouhá historie.
Dnes již zaniklý podnik se stal líhní proslulých kapel: Navi Papayi Ivana Hlase, Žlutého psa Ondřeje Hejmy nebo Krausberry Martina Krause. V 80. letech pak na zdejší základní škole v ulici Sušická vznikla kapela Tata Bojs. Čas od času se některá z formací ukáže v místním klubu U Rafa a vzpomínky ožívají. Stejně jako na hudebních festivalech, které se pravidelně konají pod hanspaulským zámečkem.
Klobásy od medvěda
Zatímco uši zdejších obyvatel zažívaly díky tradici slavného hudebního hnutí procházku rájem, žaludky už na tom byly hůř. Jestli někde přes všechny luxusní nálepky a noblesní hesla v katalozích realitních kanceláří Hanspaulka po revoluci pokulhávala, byla to právě gastronomie.
Rodinné kavárny, cukrárny i malé obchůdky semlely akční nabídky obchodních řetězců. Vyhlášený výletní hostinec v historickém Hendlově dvoře skončil kvůli tahanicím a developerským plánům s areálem. Zbyla vlastně jenom hospoda Na Staré faře.
Dnes už je to tady s kulinářskými zážitky daleko lepší. Na kávu, zákusek nebo oběd můžete vyrazit do útulné kavárny U Matěje, piva malých a regionálních pivovarů vychutnávat v domácké atmosféře malého baru U Hřebíka a kvalitní uzeniny, farmářské sýry, výtečné pečivo nebo cidery od místních výrobců nakoupit v nedávno otevřeném koloniálu Mlsný medvěd.
Posezení u piva si hlavně v létě užijete na zahrádce Na Staré faře, a přepadnou-li vás středomořské choutky, zkuste Pizzerii Siesta. Pokud vás po téhle gastro tour začne trápit pohled na váhu, zpět do formy pomůže Sokol.
Ani ten na Hanspaulce nechybí a stejně jako kdysi se během posledních let proměnil v centrum společenského dění. Hned vedle něj vyrostlo moderní sportovní hřiště a mateřská školka.
Kousek od Sokola, na spodní hranici Hanspaulky, vznikla v roce 2008 kolonie nových domů odkazujících k neoplasticismu. Šance pro ty, kdo zatoužili po bydlení na Hanspaulce a na účtu měli přebytečné miliony. Zpočátku připomínala zástavba město duchů a místním byla spíše trnem v oku. Dnes už je i tady celkem živo.
Na rozdíl od monumentálního Hotelu Praha. Stavba, která kdysi hostila komunistické špičky a později se v ní před důležitými zápasy schovávala fotbalová reprezentace, byla v roce 2014 zdemolována. I s památným pokojem číslo 433, kde hráči před deseti lety ladili formu za asistence lehkých společnic. Také tahle epizoda už nesmazatelně patří k historii Hanspaulky. Čtvrti, která je jenom jedna. A ze které se nikomu nechce pryč.
Hanspaulka. Legendární čtvrť, kde žila i Lída Baarová
27. září 2015 |
