Zámek postavený na místě gotické tvrze byl v polovině 18. století rozšířený v pozdně barokním duchu, počátkem 20. století pak proběhly secesní úpravy. Po požáru jižního křídla v roce 1973 zůstala v komplexu staveb průrva, která několik let narušovala kompozici budovy.
Obec, jež je majitelem zámku, se proto rozhodla tento nedostatek odstranit, a vyřešit tak zároveň problém s neexistencí kulturního centra ve městě. Roku 1988 byla vypsána architektonická soutěž na víceúčelový kulturní sál a v rámci kompletní bytové výstavby obec získala dotace na stavbu kulturního domu.
Stavba přístavby zámku v duchu moderního organického baroka podle projektu architekta Zdeňka Fránka začala roku 1989. Po roce budování se výstavba sálu v roce 1992 zastavila, což souviselo s omezením přísunu státních financí.
 |
Ve stavu hrubé stavby objekt zůstal dlouhých 13 let. Naděje na záchranu sálu přišla v roce 2004. Tehdy vznikla idea na zřízení Moravského kartografického centra jakožto ojedinělého muzea kartografie a příbuzných oborů.
Moravské kartografické centrum bylo otevřeno roku 2007 ve spolupráci města Velké Opatovice a Národního zemědělského muzea v Praze za podpory Moravského zemského archivu v Brně a Národního technického muzea v Praze.
Unikátní expozice se zabývá vývojem kartografického zobrazení Čech, Moravy a Slezska od nejstarších dob do současnosti. V reprodukcích jsou představena zásadní díla naší kartografické historie.
Ústředním exponátem je reliéfní mapa historických zemí Moravy a Slezska z konce 19. století rozkládající se na ploše 110 metrů čtverečních, kterou nyní odborníci restaurují v Moravském zemském archivu. Stálá expozice je zaměřena nejen na kartografii, ale zahrnuje celé spektrum zeměměřických oborů.
Zámek ve Velkých Opatovicích nabízí i další důvody k návštěvě. Kromě městského úřadu tu sídlí kino a Památník města s pamětní síní akademického sochaře Karla Otáhala, který ve Velkých Opatovicích žil 29 let a vytvořil zde řadu soch.
Jedna z nich, podobizna Bedřicha Smetany v nadživotní velikosti, stojí v půvabném zámeckém parku, který se rozprostírá na 13,5 hektaru a nacházejí se v něm vzácné dřeviny – například torzo asi nejstarší živé lípy na Moravě s obvodem kmene přes 11 metrů či borovice černá se sedmi kmeny a výškou okolo 30 metrů.
Zdařilé rekonstrukce představuje veřejnosti projekt Má vlast cestami proměn.
