Příběh první Trochu jiný panelák
S manželkou jsme se brali v srpnu 2009. Se zvažovanou hypotékou se zdálo, že by rozpočet umožnil i pořízení skromnějšího domečku, to jsme však poměrně rychle zavrhli. Novostavby jsme po zkušenostech z pronájmu vyloučili taky. Jejich kvalita zpracování se ukáže až za pár let.
Volba padla nakonec na byt v malém, samostatně stojícím třípodlažním panelovém domě na okraji města, ještě v pohodlném dosahu MHD.
Byt je rohový, s okny na tři strany, o velikosti přibližně 80 m2. Původně s dispozicí 4 + 1, z toho dva pokojíky byly spíš drobné komůrky po 8 m2, jeden z nich přístupný pouze přes obývák.
Původní dispozice
Plánovaná dispozice
Celková dispozice bytu nebyla vysloveně špatná, ale zdálo se nám, že by se prostor dal využít i lépe. Předchozí majitel provedl částečnou rekonstrukci kuchyně a bytového jádra, které bylo již vyzděné. Lákalo nás přizpůsobit si byt vlastním požadavkům a zbavit jej typické "panelákovosti".
Od začátku jsme tak počítali s celkovou a časově i finančně poměrně náročnou rekonstrukcí. Na začátku rekonstrukce jsme si stanovili několik základních požadavků: samostatný záchod, ideálně s vlastním umyvadlem, pračku jinde než v koupelně, koupelnu s dvěma umyvadly a prostornou rovnou vanu. Kuchyň samostatně uzavíratelnou, ale v otevřeném stavu umožňující dostatečný kontakt s obývákem.
Vlevo otvor pro skříňku pod televizí, vpravo nika pro klávesy
Chtěli jsme se vyhnout tomu, aby byla kterákoli místnost průchozí, rozhodli jsme se však obětovat průchozí chodbičku z chodby do kuchyně a využít ji jako samostatnou technickou místnost, do níž umístíme pračku, úklidové prostředky, policový systém pro odkládání sezonního oblečení, bot a podobně.
Rekonstrukce začíná
Zhruba po půl roce se nám konečně podařilo vyřídit vše potřebné pro stavební povolení, sehnat všechny podpisy sousedů a zajistit firmu na řezání panelů.
Řezaly se celkem tři otvory. Dveře z nově plánovaného obývacího pokoje do kuchyně se zvětšovaly na 110 cm šířky a posouvaly víc do rohu místnosti, v obýváku, pod plánovaným umístěním televize, jsme nechali vyřezat otvor pro zasunutí televizního stolku (skříňky), aby zbytečně nevyčníval do "cesty" směřující do kuchyně.
Největší byl třetí otvor, prakticky přes celou šířku chodby. Protože jsme chtěli obě malé místnosti probourat a změnit je na obývací pokoj a z původního obýváku udělat ložnici, bylo potřeba z chodby udělat do nových místností dva samostatné vstupy.
Nakonec jsme se rozhodli pro atypické řešení. Dvoje dveře by se sice vedle sebe vešly, ale musely by pak být zcela v rozích obou místností.
Obě stěny jsme "pootevřeli" a udělali je zkosené tak, aby mezi dveřmi do obou místností zůstal dostatečný prostor pro umístění vestavěné skříně v ložnici. Zkosené zakončení chodby s křídly dveří propouští do chodby dostatek světla a odlehčuje typickou přísnou panelákovou pravoúhlost.
Výměnu radiátorů topení a původních oken jsme nechali na odborných firmách. Zbytek prací jsme za nemalé pomoci rodin a kamarádů prováděli svépomocí. Největší podíl odpracovaných hodin má náš stavbyvedoucí, švagr Ondra, stavař, který zvládl nejen udělat jak stavební práce, tak i rozvody elektriky a vody, ale i doplnit a korigovat naše nápady a představy.
Záchod s vysněným umývátkem na ruce
Nejvíc zabrat dají vždy ty zdánlivě nejmenší maličkosti, třeba umístění umývátka na WC. Obdobný oříšek bylo vytoužené okno z kuchyně do koupelny, aby měla koupelna alespoň trochu přirozeného denního světla.
Díky umístění oken na tři strany je byt poměrně světlý, takže jsme se nebáli risknout tmavší odstín podlahy. Volba vinylu byla jasná od začátku: měkký, teplý, sousedi pod námi neuslyší každé spadnutí lžičky. Zvolili jsme dekor dubových prken, spíše v modernějším provedení, aby to vzhledem k použití v paneláku úplně nebilo do očí. Nábytek jsme plánovali řešit minimalisticky, čím méně, tím lépe, v barevném provedení kontrastujícím k podlaze. Tedy světlé dřevo, bříza nebo jasan.
Kuchyňskou linku jsme volili spíše klasickou, chtěli jsme pouze, aby mycí centrum bylo vyvýšené a pracovní deska pokračovala dál i pod oknem. Takto může kuchyň sloužit manželce částečně i jako kancelář. Barevné provedení jsme chtěli stejné jako zbývající "dřevěný" nábytek, aby kontrastovalo s tmavě červenou barvou, kterou jsme od začátku chtěli kuchyň a obývák vymalovat.
Chodbu jsme chtěli ponechat co největší, dodává bytu vzdušnost.
Po položení podlahy a ustavení kuchyně přišly na řadu zárubně a dveře. U dveří, stejně jako všude jinde, jsme hledali rozumný kompromis mezi vzhledem, kvalitním zpracováním a cenou. Po návštěvě Sapeli jsme se byli podívat i u jedné menší místní firmy. Rozdíl v nabídce, dekorech i kvalitě zpracování byl natolik výrazný, že nebylo moc o čem přemýšlet.
Vybrali jsme variantu dveří Fest, v laminátovém dekoru javor, který barevně odpovídal provedení v té době již objednané kuchyňské linky. Interiérových dveří jsme potřebovali celkem sedm, takže jsme uvítali zrovna probíhající akci, kde ke dveřím se zárubněmi bylo kování zdarma.
Hranaté dvojité rozetky se nám i líbily, takže nebyl důvod měnit. Do pokoje, ložnice a obýváku jsme vybrali celoprosklené 80 cm široké dveře, s příplatkovým čirým sklem, aby chodba zůstala co nejvíce prosvětlená.
Do technické místnosti a na záchod jsme zvolili plné provedení, v typické šířce 60 cm. Do koupelny pak přišly rovněž 60 cm široké dveře, ale zajíždějící do pouzdra, aby v otevřeném stavu nekolidovaly se vstupními dveřmi od bytu. Ty jsme objednali rovněž u Sapeli, ve vyšší bezpečnostní třídě a se spodní zvukovou izolační lištou. Do paneláku skutečně nedocenitelné. Dveře z obýváku do kuchyně jsou rovněž celoprosklené, v šířce 110 cm a posuvné po zdi, aby v otevřeném stavu nikde nepřekážely.
Obývací pokoj - zakrytí světel na stropě bude asi onou třešničkou na dortu.
Stěhovali jsme se po roce a měsíci od koupi bytu, v září 2010. Zbývala ještě spousta nedodělků, na záchodě a v koupelně nebyla hotová dlažba ani usazená vana, takže jsme se chodili mýt k sousedovi. Záchod jsme splachovali kyblíkem, kuchyň byla bez spotřebičů, na které už tou dobou nezbyl rozpočet.
Teprve před Vánocemi jsme dotáhli koupelnu a záchod do plně použitelného stavu (prý to byl ten největší vánoční dárek), během následujícího roku jsme postupně dokupovali spotřebiče do kuchyně a dodělávali za běhu chybějící detaily.
V bytě bydlíme již tři roky a stále ještě pár věcí chybí: lišty na podlahu, zakrytí ostrůvku s osvětlením na stropě v obýváku, v koupelně zbývá dolepit dvě kachličky na vaně a pár dalších drobných detailů, včetně třeba zmiňované vestavné skříně v ložnici, jejíž funkci zatím zastávají provizorní regály za závěsem.
Kuchyň se zvýšeným mycím centrem
Rozpočet i sílu jsme během rekonstrukce vysáli na nulu. Za ten splněný sen bydlet ve vlastním, podle vlastních představ a z části i vlastnoručně udělaném to však stálo. Ani s odstupem času jsme nenarazili na nic, co bychom udělali jinak.
Miroslav Šimáček
Příběh druhý Levné dveře se časem stejně měnily
Bydlíme od roku 2004 v dvoupodlažním domě s obytným podkrovím z 20. let minulého století. V rámci celkové rekonstrukce bytu jsme před lety přistoupili k ekonomické variantě řešení dveřních otvorů, stačit musely ocelové zárubně a fóliové dveře z hobbymarketu.
V loňském roce jsme se však rozhodli dořešit i interiér. Původní záměr pouze vymalovat se po schůzce s designérkou Zuzanou Staňkovou změnil. Domluvili jsme se na zpracování návrhu úpravy celého interiéru.
Protože šlo o poměrně finančně náročnou akci a prioritou bylo řešení obývacího pokoje s jídelnou a kuchyní v přízemí, kde byly navrženy dveře skleněné, rozhodli jsme se výměnu původních dveří v podkroví odložit na letošek.
Průběh první rekonstrukce - pohled z chodby do ložnice
Obložkové zárubně a bílé dveře chodbu prosvětlily.
V lednu letošního roku jsme se dozvěděli o slevě třicet procent na dveře Sapeli. A protože jsme potřebovali hned dveře troje, rozhodli jsme se výhodnou nabídku využít a úpravu interiéru tím dovršit. Po krátké schůzce na prodejně, kde jsme si ujasnili zvolené materiály, barevnost a doplňky, stačilo počkat několik týdnů a staré dveře byly za nové vyměněny během jediného dne.
Průběh rekonstrukce byl rychlý a bezproblémový, protože původní ocelové zárubně se nemusely vybourat, což jsme od začátku při volbě typu dveří požadovali. Nové zárubně jsou obložkové.
Původně se nám líbily dveře bezpolodrážkové, ale protože jejich provedení nebylo možné v kombinaci s obložkovou zárubní, museli jsme z tohoto požadavku ustoupit. Nové dveře jsou modelu Elegant 60 s hranou 03, v bílé barvě se skleněnou výplní Sapelux. Obložková zárubeň je typu OKZ v provedení CPL kovolaminát, kování Premium 01.
Ložnice rodičů
S dveřmi jsme velice spokojeni, oceňujeme na nich především jejich protihlukové vlastnosti. Dveře se příjemně a bezhlučně zavírají. Při průvanu nedochází k nárazům o zárubeň jako u starých dveří. A v neposlední řadě jsem spokojeni s bezklíčovým zámkem, který lze v případě potřeby otevřít z opačné strany šroubovákem.
Líbí se nám i celková změna interiéru chodby. Navíc bílé dveře tmavou chodbu zesvětlily. Na závěr nás také potěšilo, že se nám staré dveře podařilo prodat přes internetový portál.
Linda Smítalová
Příběh třetí Rekonstrukce díky tatínkovi
V lednu 2013 jsem koupila cihlový byt o velikosti 2 + 1. V bytě proběhla celková rekonstrukce: okna, voda, elektřina, odpady, topení, podlahy, nové štuky. Takže dveře od firmy Sapeli měly být tou pomyslnou třešničkou na dortu.
Sice nejsem blondýna, dokonce mám i vysokou školu, ale výrazy jako penetrace, perlinka nebo ytong bych ještě na jaře hledala ve slovníku cizích slov. Naštěstí mám nejlepšího tatínka na světě a ten vedl celou rekonstrukci, spoustu věcí zvládl sám, což byla po finanční stránce velká výhoda.
Původní dveře
Ale i já jsem chtě nechtě musela opustit svět módních časopisů a obchodů s krásnými hadříky a botičkami na podpatku. Tak jako Kolumbus objevoval Ameriku, tak i já jsem se pustila pro mě na naprosto neprobádané území, jakými byly sběrný dvůr, stavebniny a ostatní obchody pro kutily. Můj úžas nad věcmi, na které jsem tam narazila, nebral konce.
Můj byt je v domě z roku 1955, takže si umíte představit původní stav nemovitosti. Stěny, které by měly tvořit pravý úhel, šly víceméně do zatáčky, na podlaze byste mohli surfovat, jaké tam byly vlny, a vůbec nemluvím o původní elektroinstalaci, která nás pořádně potrápila.
Předsíň po rekonstrukcí
Kuchyň po rekonstrukcí
Kabely totiž vedly snad úplně všude a hlavně na nejnesmyslnějších místech. Takže vyhozené pojistky minimálně v celém vchodu, když už ne v celém bloku, byly jeden čas na denním pořádku.
Zapomněla jsem dodat, že byt je ve třetím patře bez výtahu, z čehož měli radost zejména řemeslníci, kteří si museli nahoru nanosit nikoli desítky, ale až metráky materiálu.
Na začátku rekonstrukce se hodně bouralo a zase bouralo, a potom taky sekalo a řezalo, chvílemi jsem měla pocit, že to snad nikdy neskončí. Když už se začalo dozdívat, zazdívat a přizdívat, začalo vše vypadat o trošku lépe. To jsme však ještě netušili, jaká překvapení na nás chystá stará elektřina, voda a odpadní trubky.
Téměř každý den jsme se potýkali s problémy, které se postupně objevovaly. Ti, kdo mají za sebou rekonstrukci starého domu či bytu, mi jistě rozumí. Pak se pokračovalo štukováním zdí a obkládáním koupelny. Nakonec přišla na řadu podlaha (jediná původní věc, která se v bytě zachovala, jsou parkety v ložnici), dveře a kuchyň s vestavěným nábytkem.
Deska pod umyvadlem ladí s dveřmi.
Celková rekonstrukce nás stála hodně sil, litry potu, občas i pár kapek krve, ale výsledek opravdu stojí za to! Ještě zbývá dodělat pár věcí, než se budu moci nastěhovat, ale již teď vím, kolik práce se za tím vším skrývá a velice si toho vážím.
Již od začátku rekonstrukce jsem měla přesné představy o tom, že součástí mého bytu musí být dveře s obložkami, které celý byt zútulní. Firma Sapeli byla jasnou volbou. Kvalitu dveří jsem měla možnost vyzkoušet už v domě rodičů, kteří je vlastní již několik let a jsou velmi spokojeni.
Mám ráda výrazné barvy a jednoduchý moderní design, což tyto dveře naprosto splňovaly. Navíc jde o kvalitní dveře za přijatelnou cenu, což pro mě byl také velmi důležitý faktor. Při dodávce sice došlo ke zpoždění, ale nakonec to průběh rekonstrukce nenarušilo.
Petra Tomíčková
O soutěžiSoutěž O nejlepší rekonstrukci bytu s dveřmi Sapeli probíhá na území České a Slovenské republiky v době od 5. 8. do 15. 9. 2013. Do finále vybere odborná porota deset soutěžních příspěvků. V anketě od 2. 9 do 8. 9 2013 pak čtenáři iDNES.cz určí vítěze, tedy tři soutěžící s nejvyšším počtem získaných hlasů, a to ze soutěžních příspěvků publikovaných na stránkách iDNES.cz do 25. srpna 2013, podmínkou účasti v soutěži je použití dveří Sapeli při rekonstrukci. Vítěz získá poukaz na 50 000 Kč, druhé místo bude oceněno 30 000 Kč, třetí místo znamená výhru 10 000 Kč. Výhercům bude částka proplacena do 30. 11. 2013. Úkolem soutěžících bylo zaslání fotografií jejich interiéru po rekonstrukci s dveřmi Sapeli na e-mailovou adresu bydleni@idnes.cz. Spolu s fotografiemi musel soutěžící zaslat text vztahující se k rekonstrukci a jejímu průběhu a také zdůvodnit, proč zvolil dveře příslušné značky a jak je s nimi spokojený. K přihlášce měli připojit:
Pozor: pro velký počet soutěžících se zveřejňování příspěvků prodlouží do 31. srpna 2013. |
